The article presents the contemporary feminist stream of new materialism, and compares and contracts it with the linguistic branch of poststructuralism which has been criticized by new materialism for neglecting matter. The paper first discusses points of departure these two streams share, specifically, a critique of Western metaphysics, and in particular the fundamental interrogation of dualities and the idea of a stable inner essence in Western thought. Consequently, the article shortly introduces the starting points of new materialism and presents Judith Butler’s ideas on matter which are pivotal for the comparison that follows. The comparison of the two streams concentrates on the following issues: ontology, power, the abject, difference, subject and embodiment. The article stresses strong and weak points of both the streams and presents them as complementary rather than contradictory approaches., Hana Porkertová., and Obsahuje bibliografii
Zájem o tělo jako psychologický fenomén narůstá. Vnímání vlastního těla a spokojenost s ním jsou, jak vyplývá z řady výzkumných zjištění, významným faktorem sebepojetí a sebehodnocení. Diskrepance mezi reálným a ideálním tělem může vést např. k patologickým stravovacím návykům nebo excesivnímu cvičení, taktéž byla prokázána souvislost s depresí. První část předkládané studie shrnuje dosavadní výzkumné poznatky v oblasti faktorů individuálních, sociokulturních a faktorů souvisejících s rodinnými vztahy, které se podílejí na vzniku nespokojenosti s tělem. Především jsou diskutovány výsledky výzkumů zaměřených na psychologické a osobnostní faktory, roli genderu, přijetí genderové role, vliv vrstevníků a médií a vliv rodiny, který významně ovlivňuje vznik a výskyt nespokojenosti s tělem u adolescentů. Druhá část studie je zaměřena na souvislost mezi nespokojeností s tělem a výskytem depresivní symptomatologie v adolescenci. Je zmíněna teorie zesílení genderové socializace, Hankinovy konceptuální modely zahrnující stresory jako příčinu rozdílů v depresivitě mezi adolescentními dívkami a chlapci - mediační model (mediational – stress exposure model) a moderační model reakce na zátěžové situace (moderational – stress reactivity model), koncepci Nolen-Hoeksema a Girguse a význam citového pouta mezi rodiči a dětmi jako významného „nárazníku“ umožňujícího pozitivní percepci a hodnocení vlastního těla. and An interest of body as a psychological phenomenon is growing. Body perception and body satisfaction is one of important factors of self-conception and self-esteem. A discrepancy between the real and ideal body can cause pathological eating patterns, excessive exercises or even depression. The first part of the study summarizes some of the existing knowledge regarding individual, socio-cultural, and family related factors contributing on body image dissatisfaction. Especially, the results dealing with psychological factors, personality factors, the role of gender, gender role identification, the influence of peers, media, and family are discussed. The second part of the study focuses on the relationship between body image dissatisfaction and prevalence of depressive symptoms in adolescence. Gender intensification theory, Hankin’s conceptual models involving stressors as an explanation for the sex difference in depression: the mediational – stress exposure model and moderational – stress reactivity model, the conception of Nolen-Hoeksama and Girgus, and the magnitude of the emotional bond between parents and kids as an important buffer enabling the positive perception of body are mentioned.
The paper presents an analysis of Deepa Mehta’s film trilogy (Water, Fire, Earth) through the concept of a border identity. The Protagonists of Deepa Mehta’s Film Trilogy may serve as examples of border identities or identities “in-between” (cf. Homi Bhabha). The “in -betweeness” is illustrated through the lens of various categories and their intersections – especially those of gender, sexuality, social status, religion (religious community) and tradition/individual freedom in general. For all the films, overstepping traditional taboos is typical, be it the mythological taboos, those of collective communal identities, traditional gender roles and stereotypes or compulsory heteronormativity. Within these frameworks, the dominance of the power discourses and the (in)visibility of the marginalized ones is thematized. While the main characters of the three film stories are female, they (in some cases) only seemingly play a leading role and the real acting heroes are the men. The most obvious example is the story of the Earth where the moral conflict takes place between the two male heroes. The author also notices the figuring of the females as mostly victims of the social order and male violence. However, this critical remark is not articulated to question the real aspect of the discrimination, but rather to point to the risks of a simplified picture of victimization of women which have been, in the context of Asian studies, analyzed by Chandra Talpade Mohanty and other postcolonial theorists., Blanka Knotková-Čapková., and Obsahuje bibliografii