Mědiryt (366 x 478 mm). Mnohofigurová scéna v krajině s vodním tokem. V popředí uprostřed stojí Sinón se zavázanýma očima, proti němu na břehu klečí na kameni voják ve zbroji (přilba, meč) a podává mu pomocnou ruku. Kolem na obou březích vojáci, na obzoru vlevo opuštěný vojenský tábor a Trójané, kteří táhnou dřevěného koně do města. Vpravo v průhledu mezi skalami oblaka a dvojspřeží se sluneční září., Zlatohlávek 1997#, 173, č. 96., and Do sbírek yískáno roku 1951 (Jindřich Klazar, Praha). Podle G. Battisty Scultori, přerytá deska (Lafreri).
Bronzová plastika (v. 59 cm). Stojící nahý muž, přes pravé předloktí přehozena drapérie, v ruce žezlo ukončené orlem, v levé ruce meč, na hlavě přilba., Varcl 1978#., Kotalík 1982#, 126, č. k. 171., and Inspirace sochami Polykleita, zejména sochou Doryfora.
Kresba perem (427 x 422 mm). Dole v popředí zahradní parter před hornatou krajinou, Theseus táhne nit odvíjenou Ariadnou, na hlavě má korunu, vznáší se nad hrdinou. Nad Ariadnou žena, alegorická figura, s ratolestí. V druhém plánu zápasící Herkules s kyjem., Preiss 1979#, 52, č. k. 79., and Kresba (značeno VI), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. Héraklés, (dále Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů.
Mědirytina (29 x 17, 5 cm). Kompozice ve třech rovinách nad sebou: dole, v podzemí, spí Zahálka, zhoubný Čas požírající knihy, Válka (Mars) Hereze a Závist. Nad podzemím skála, uprostřed s vytesanými bustami českých panovníků, ke skále přichází zleva postava badatele s lucernou, vpravo odchází nahá Pravda se slunečním diskem nad hlavou, v podpaží nese svazek knih. Nahoře Historie a Píle obklopené postavami - Spravedlnost váží hodnotu knih, Filozofie, Paměť s knihou a perem a zamyšlená Meditace, letící Fama a dvě Ctnosti (voják s mečem, stařec s hady)., Zelenková 2009#, 84-85., and Frontispis pro dílo Bohuslava Balbína Epitome historica rerum Bohemicarum. Tisk podle návrhu Karla Škréty (kresba v Berlíně, Staatiche Museen zu Berlin, Kupferstichkabinet, inv. č. KdZ 26395).
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Scéna na mořském břehu, mezi figurami uprostřed stojící muž v antické zbroji (přilba s chocholem, meč) - Alexandr Veliký.
Pomník věnovaný padlým v první světové válce (1914-1918). Na soklu sedí postava nahého muže, v levé ruce drží štít, na hlavě přilbice s chocholem, v pravé ruce drží meč., Hofman, K., Staré rokycanské domy, díl 4, Rokycany 1998, s.18-19., Poche 1980#, s. 233., and Nahý, raněný voják s atributy antického bojovníka je připomínkou hrdinství českých vojáků, rodáků z Rokycan, padlých v první světové válce. Podle návrhu Oto Waltera byla socha vytesána v sochařské škole v Hořicích. Podstavec vyrobila firma Cingroš z Plzně.
Nástropní malba: po napůl zbořeném dřevěném mostě cválá proti útočníkům Horatius Cocles na koni, v pravé ruce napřažené kopí, v levé ruce štít. Kolem na zemi mrtví a zranění vojáci (všichni mají antickou zbroj)., Velc 1904, 295-296., Přibyl 2002#, 9, s. 26., and Sala terrena je z roku 1730 (Michal Dienzenhofer). Výjev je ilustrací slavného příkladu římského hrdinství z Tita Livia (2, 10).
Olejomalba na mědi (55, 5 x 47 cm): v popředí Apollón triumfuje nad Turkem, charakterizovaným zbraněmi na zemi (štít, luk, šípy, zahnutá šavle, palice), které doplňují turecké panovnické insignie v pravém dolním roku (turban a žezlo). Apollón ohlašuje příchod Zlatého věku. Nalevo polonahá Venuše s Amorem, kterému bere šíp, napravo polonahá Abundatia (cornucopia a nádoba se zlatými mincemi). Ve středním plánu obrazu je oltář, na němž jsou drahocenné nádoby, připomínka Zlatého věku. Nalevo na podstavci, před ruinami antického Říma sedí bohyně Roma (přilba, žezlo), v ruce drží Palladium, sošku Minervy, kterou přinesl Aeneas do Říma z Tróje. Vedle Romy turecké trofeje (praporec, turban, toulec), jedná se tedy Svatou říši římskou. Na pravé straně antická ruina se sochou Saturna v nice, před ním sedí Múzy (globus, kružítko, caduceus, flétna). V pozadí antické ruiny, nahoře letí ve vzduchu nahý Saturn/Chronos (křídla, vousy, kosa a přesýpací hodiny)., Kaufmann 1988#, I.15., Irmscher 2001#., Fusenig 2010#, č. 89 s. 231., and Návrat Zlatého věku byl klíčovým motivem imperiálních alegorií v rudolfinském umění. Vzorem byl augustovský mýtus, v němž měl ústřední postavení Apollón. Horatiova "Píseň stoletní" vzývala právě toto božstvo a jeho sestru Dianu, píseň byla přednesena 3. června 17. př. Kr. na Palatinu v Římě chórem chlapců během "Ludi saeculares" zavedených Augustem na oslavu příchodu Zlatého věku. Píseň lze chápat jako inspiraci Aachenova obrazu oslavujícího Apollóna. Básník vzývá boha, "aby skryl svou zbraň" (Hor. c. s. 33) - na obraze je Apollón zobrazen výjimečně beze zbraně. Apollón má obnovit jubilejní slavnosti trvající "tři sladké noci a tři dny bílé" (23-24) - to patrně naznačuje Apollónova ruka se vztyčenými třemi prsty. Apollón má římské chlapce "přivést k mravnosti" (45), aby se věnovali manželským povinnostem a přivedli četné potomstvo (47). Tento moment mohla na obraze naznačovat Venuše, která tu vystupuje nejen v roli pramatky římského lidu - je zobrazena, jak odebírá protestujícímu Amorovi šíp, symbol erotických dobrodružství. Apollón má také přispět k tomu, aby mladí Římané porazili nepřátele (53-56), kteří jsou na obraze připomenuti Turkem a tureckými zbraněmi u spodního okraje. V básni je rovněž obšírně zmíněna historie Říma (37-44), na níž na obraze odkazuje na socha personifikace Říma s Palladiem, který Aeneas a Anchises zachránili z hořící Tróje. V básni je zmíněno devět Apollónových Múz (62), které se na obaze rovněž objevují, stejně tak jako Hojnost (Copia, 60) s plným rohem. K obrazu existuje přípravná kresba (Braunschweig, Návrat Saturnovy říše 1). Obraz je protějškem alegorie s Návrat Panny (Mnichov, Návrat Panny).
Nástropní freska na námět Oslavy rodu Sinzendorfů, alegorické figury ctností - Spravedlnost (meč, přilba, váhy), Trpělivost (džbánek a pohár), Síla (sloup, přilba) a Obezřetnost (hadi, dvě tváře). Nad nimi Fáma (dvě trumpety, křídla). and Poche 1982#, s. 81-82.
Řadový pětipodlažní nájemní dům. Na průčelní fasádě nad okny druhého patra figurální reliéf. Muži, nazí nebo odění antickou drapérií, ve zbroji se štíty, mečem a kopím, jeden z nich vede dva lvy, kráčejí za trigou. Proti ní skupinky bojovníků, žena a jezdci na koních., Ráday 1998, 91, 318., and Na reliéfech jsou patrné odkazy na reliéfy Parhenonu (jezdci), nebo reliéfy ze sarkofágů. V obmněněné podobě se jeden motiv objevuje na další fasádě nájemního domu v Budapešti, který vytvořili stejní autoři v roce 1911 - 1912 (Tátra utca 4).