Figurální scéna v krajině. Střed kompozice tvoří postavy Venuše s Amorem a Paris se zlatým jablkem v pravé ruce, za Paridem Merkur. V popředí zleva za závěsem bohyně Eris, v ruce drží srdce, dále postavy bohyně Juno a Minerva, sedí zády k divákovi, u jejích nohou štít s tváří Medúzy, v ruce kopí. Vpravo ležící socha - postava vodního božstva se džbánem, z něhož vytéká voda, patrně personifikace Cebrena., Radostová, 2017, I/1, s. 243-246., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Olej na plátně (118 x 160 cm). Scéna v krajině, v popředí vpravo ležící socha říčního boha, vlevo štít s hlavou Medúzy. Vpravo nad sochou Paris, Venuše a Merkur, vlevo Minerva a Juno, za ní Eris s jablkem., Vacková 1989, 176-177, 213., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Vstupní průčelí budovy je pokryto sgrafity, nad okny v přízemí lunety se čtyřmi bustami tří mužů a jedné ženy v medalonech, dále znaky a monogram "I. B.B.Z.K.+L Z W". Kolem oken grotesky, bosovaný vstupní portál se znakem Jana Blahoslava Bilského z Křístova a letopočtem 1592., Poche 1977#, s. 574., Spurný 1983#, s. 110-111., and Portrétní galerie v lunetách je považována za portréty bývalých majitelů zámku (Spurný 1983, 110-111). Vzhledem k tomu, že zobrazené figury drží žezla a na hlavách mají antikizující přilbu nebo vavřínový věnec, nelze portréty považovat za rodovou galerii, ale za galerii portrétů ideálních vládců. Tyto portréty byly tvůrci sgrafit přebírány z grafických listů (Srov. např. Gemeiner loblicher Eydgnossenschaft Stetten, Landen, und Volckeren chronikwirdiger Thaaten Beschreybung, Zürich 1548).