Profesor Karlovy university a historik české literatury, jemuž byla po roce 1945 a zejména po roce 1948 znemožněna veřejná činnost, podává v knize vedle osobních vzpomínek i široký a mnohdy detailně propracovaný obraz našeho dobového kulturního života. Velmi cenné je autorovo líčení českého vědeckého prostředí před první světovou válkou a zejména prostředí vysokoškolského a stejně cenné jsou i jeho zkušenosti ze studijních pobytů v důležitých centrech evropské slavistiky, jako byl Berlín, Vídeň, Mnichov nebo Krakov; po této stránce znamenají jeho vzpomínky nejcennější memoárový příspěvek k dějinám české a evropské slavistiky.