Number of results to display per page
Search Results
2822. Katolická moderna a směry dalšího výzkumu /
- Creator:
- Marek, Pavel,
- Subject:
- Katolická moderna, dějiny církevní, katolicismus, historiografie, reformy církevní, církevní a náboženské dějiny, and české země 1848-1918
- Language:
- Czech
- Rights:
- unknown
2823. Katolické dějepisectví a historie oboru Dějiny křesťanského umění v Čechách /
- Creator:
- Šmied, Miroslav,
- Type:
- text and studie
- Subject:
- Historická věda. Pomocné vědy historické. Archivnictví, historiografie, studium dějin umění, umění křesťanské, Univerzita Karlova, dějiny vědeckých institucí, vysokých škol, přehledná zpracování dějin českých zemí (chronologicky), dějepisectví, historické vědy, historici, and dějiny umění, mecenát
- Language:
- Czech
- Description:
- Katholische Geschichtsschreibung und die Geschichte des Fachbereichs "Geschichte der christlichen Kunst".
- Rights:
- unknown
2824. Každodennost filmařské praxe jako výzva filmové historii
- Creator:
- Alena Šlingerová
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- historiografie, dějiny filmu, politická moc, historiography, history of film, political power, Československo, Czechoslovakia, 8, and 93/94
- Language:
- Czech
- Description:
- Hlavní osou knihy je podle recenzentky konflikt mezi tradičními zájmy a hodnotami světa filmu na jedné straně a politickou snahou o jeho reformu v systému státního socialismu na druhé straně v Československu v poválečném čtvrtstoletí, především pak v padesátých letech. Autor přitom nevychází jen z podřízenosti kinematografie vládnoucí elitě, ale spíše z její proměnlivé autonomie. Staví na neobyčejně bohaté pramenné základně a efektivně využívá různé teoretické koncepty. Díky tomu dokáže zprostředkovat živý a plastický obraz mikrosvětů v pražských filmových ateliérech Barrandov, jejich neformálních vztahů a procesu zrodu filmového díla. Jedná se o strhující četbu pro poučenější čtenáře, kteří hledají metodologicky inspirovaný, otevřený výklad s bohatými odkazy i sebereflexí., According to the reviewer, the book The Barandov Factory: The world of filmmakers and political power 1945-1970 revolves around a conflict between traditional interests and values of the world of filmmaking and political efforts ro reform it within the Czechoslovak state socialism system during the twenty-five years after the war, mainly in the 1950s. The author´s starting assumptions include not only the subordination of cinematography to the ruling elite, but also a variable degree of the film industry´s autonomy. He builds on an extremely rich source base and employs various theoretical concepts in an effective manner. Thanks to the above, he can provide a vivid and plastic picture of micro-worlds in the Barrandov film studios in Prague, their informal relations, as well as the birth of a movie. He wrote a captivating book for more knowledgeable readers looking for a methodologically inspired and open account with ample references and self-reflection., [autor recenze] Alena Šlingerová., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
2825. Každodennost jako předmět a koncept dějepisného poznání
- Creator:
- Petr Sedlák
- Format:
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- každodenní život, historiografie, Československo, daily life, history, Czechoslovakia, 8, and 94(437)
- Language:
- Czech
- Description:
- a1_Autor se v tomto pojednání snaží poskytnout přehled různých přístupů ke studiu každodennosti v historii a dalších sociálních vědách a poté nastiňuje vlastní pokus o konceptualizaci každodennosti. Úvodem konstatuje, že historici a jejich kolegové z příbuzných oborů, kteří ve svých výkladech s každodenností pracují, ji většinou nedefinují jako nějaký teoretický koncept nebo metodologický návod a vycházejí z určitého intuitivního předporozumění, z čehož plyne významová nejasnost a konfuznost. Obecně se přitom přijímá, že každodennost je v opozici vůči takzvaným velkým nebo politickým dějinám. V popularizačních textech se pak obvykle omezuje na popis historických kuriozit a anekdot, přijde-li řeč na bydlení, stravování nebo zvyky. Soustavnější zájem o každodennost shledává autor u některých dějepisců na konci 19. století v souvislosti s jejich vymezováním vůči tradiční, pozitivistické historii. Skutečná renesance zájmu o životy lidí, kteří nepatřili k elitám, však nastala až v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století v kontextu emancipace sociálních a kulturních dějin a nacházela motivaci spíše v kritice establishmentu než v akademických otázkách. Každodennost pak zdomácněla v takzvaných nových kulturních dějinách, pro něž je charakteristická antropologická perspektiva a které se etablovaly jako svébytný proud v historii v devadesátých letech. Ve svém přehledu se autor nejprve věnuje etnografickým přístupům a dějinám soukromého života, pro něž je podle něj typický duální model rozdělující každodennost na „objektivní skutečnosti“ a subjektivní prožívání., a2_Poté přechází k německým dějinám každodennosti (Alltagsgeschichte), jejichž hlavní představitel (při vší rozmanitosti) Alf Lüdtke (narozen 1943) má podle něj asi největší zásluhu na etablování každodennosti jako předmětu historického bádání a který tuto jejich pozici hájil proti výtkám sociálních historiků z údajné nevědeckosti. Do tohoto směru uvažování, označeného jako sociální interakcionismus, zařazuje autor dále francouzského polyhistora Michela de Certeau (1925–1986), který také postavil své pojetí každodennosti jako alternativu vůči různým formám sociálního determinismu a kladl důraz na interpretativní rozměr sociální reality v interakci mezi subjektem a vnějším světem. Kriticky se pak autor snaží vyrovnat s konceptem německých kulturních historiků (zejména Martina Sabrowa a Thomase Lindenbergera) vypracovaným k analýze každodenního rozměru nacistické a (východoněmecké) komunistické diktatury a označovaným pojmem Sinnwelt (myšlenkový svět), přičemž se vrací i k současným českým diskusím o aplikacích těchto přístupů na dějiny komunistického Československa. Za nejvíce inspirativní a nejpromyšlenější ovšem autor pokládá pojetí každodenní reality ve fenomenologické sociologii Rakušana Alfreda Schütze (1899–1959), který rozvíjel ideu přirozeného či žitého světa (Lebenswelt) filozofa Edmunda Husserla. Ve druhé části svého pojednání autor nabízí vlastní představu, jak konceptualizovat každodennost pro potřeby historického bádání. Pokouší se přitom popsat hlavní prvky její struktury, kterou podle něj tvoří tělesnost (a s ní spjatá prostorovost), cyklická časovost, lineární časovost a socialita., a3_V závěru pak formuluje vlastní „pracovní“ definici každodennosti: je to bezprostředně prožívaný svět člověka, omezený jeho tělesným bytím, svázaný s plynutím času a vpletený do sítě sociálních vztahů, jež je utkána z významů., b1_In this article, the author aims to provide an overview of the various approaches to research on everyday life in historiography and other social sciences. He then outlines his own attempt to conceptualize everyday life. In his introduction, he argues that historians and their colleagues in related fields who work with everyday life in their research usually do not define it as a theoretical concept or method, and start from a certain intuitive empathy. This leads to semantic confusion. Yet it is generally accepted that the history of everyday life stands in opposition to ‘big’ or political history. In works of popular history, if the discussion comes round to housing, food, or customs, everyday life is usually limited to a description of historical curiosities and anecdotes. The author finds a more systematic interest in everyday life developing amongst historians in the late nineteenth century in connection with its being defined in opposition to traditional, positivist history. A true interest in the lives of ordinary people did not arise till the 1960s and 1970s as part of the emancipation of social and cultural history and it tended to be motivated more by criticism of the establishment than by academic concerns. The history of everyday life then became accepted in the ‘new cultural history’, which characteristically employed an anthropological perspective and became established as a distinctive stream in historical research in the 1990s. In his survey, the author first examines ethnographic approaches and the history of private life, typical of which is a dual model that divides everyday life into ‘objective reality’ and subjective experience., b2_He then moves to a discussion of the German history of everyday life (Alltagsgeschichte), whose chief practitioner (despite all its variety), Alf Lüdtke (b. 1943), is probably, the author argues, the man most responsible for establishing everyday life as an area of historical research and he has defended its position against social historians, who have criticized it for allegedly being unscholarly. In this stream of thought, called ‘social interactionism’, the author includes Michel de Certeau (1925–1986), the French scholar who also formulated his conception of everyday life as an alternative to various forms of social determinism, and put the emphasis on the interpretative dimension of social reality in interaction between the subject and the outside world. The author then critically sets out to come to terms with the concept as used by German cultural historians, especially Martin Sabrow (b. 1954) and Thomas Lindenberger (b. 1955), which was developed into an analysis of a dimension of everyday life in the Nazi and Communist dictatorships in Germany, called the Sinnwelt (in Czech, myšlenkový svět). He also returns to current Czech debates about the possible applications of these approaches to the history of Communist Czechoslovakia. In his view, the conception of everyday reality in the phenomenological sociology of Alfred Schütz (1899–1959), an Austrian who developed the philosopher Edmund Husserl’s (1859–1938) idea of the natural or experienced world (Lebenswelt), is the best thought out and most promising. In the second part of his article, the author offers his own view of how to conceptualize everyday life for historical research. He endeavours to identify the main features of its structure, which, according to him, comprises corporeality (and the spatiality linked to it), cyclical and linear temporality, and social relations., b3_He then concludes by formulating his own working definition of everyday life: it is, he proposes, the immediately experienced world of a human being, limited by his or her physical being, bound to the flow of time, and woven into the web of social relations, which consists of meanings., Petr Sedlák., and Obsahuje bibliografii
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
2826. Každodennost jako předmět a koncept dějepisného poznání /
- Creator:
- Sedlák, Petr,
- Type:
- studie
- Subject:
- Historická věda. Pomocné vědy historické. Archivnictví, historiografie, život každodenní, pojmosloví, historiografie, vědecké projekty, and pojmosloví (historiografie)
- Language:
- Czech
- Description:
- Everyday Life as a Topic and a Concept of Historical Knowledge.
- Rights:
- unknown
2827. Kazi, Teta a Libuše /
- Creator:
- Balabán, Milan,
- Type:
- text and studie
- Subject:
- Náboženství, mytologie, kulty, mýty, mytologie, historiografie, and historiografie, vědecké projekty
- Language:
- Czech
- Rights:
- unknown
2828. Kdo byl první? :
- Creator:
- Cerman, Ivo,
- Type:
- text and studie
- Subject:
- Historická věda. Pomocné vědy historické. Archivnictví, Leibniz, Gottfried Wilhelm,, Spinoza, Benedictus de,, Locke, John,, historiografie, metodologie, práva lidská, teologie katolická, myšlení filozofické, stát, světové dějiny 1492-1648, filozofie, filozofové, Španělsko, světové dějiny 1648-1789, and teologie, ikonografie, zbožnost, hagiografie
- Language:
- Czech
- Description:
- Who was the first one? The Subject and Method of a History of Human Rights.
- Rights:
- unknown
2829. Kdy a jak se Nejedlý rozešel s Gollovou školou /
- Creator:
- Havelka, Miloš,
- Type:
- text and studie
- Subject:
- Dějiny Česka a Slovenska, Nejedlý, Zdeněk,, Goll, Jaroslav,, Masaryk, Tomáš Garrigue,, historici, historiografie, školy historické, Československo 1918-1938, dějepisectví, historické vědy, historici, and české země 1848-1918
- Language:
- Czech
- Description:
- When and How Zdeněk Nejedlý Parted Company with the Goll School.
- Rights:
- unknown
2830. Kdy se narodil Konstantin Veliký? /
- Creator:
- Doležal, Stanislav,
- Type:
- text and studie
- Subject:
- Dějiny zemí starověkého světa, Konstantin Veliký, panovníci říše římské, životopisy, narození, historiografie, Etruskové, starověký Řím, and panovníci, panovnické rody, dvory
- Language:
- Czech
- Description:
- When was Constantine the Great Born?
- Rights:
- unknown