V článku se autor zabývá vlivem záplavových vod v nivě Dyje na jižní Moravě, a to na populace tří druhů: motýla Zerynthia polyxena a brouků Cylindera germanica a Akimerus schaefferi schaefferi. U pestrokřídlce podražcového (Z. polyxena) tu postihují povodně všechna nedospělá vývojová stadia hlavně nejblíže koryta Dyje, takže lužní populace se po silnější záplavě obnovuje z kolonií z vyvýšených písečnatých poloh luhu. U svižníka německého (C. germanica) šlo o několikaletý masový výskyt tohoto na prostředí luhu neadaptovaného druhu, proto celou jeho zdejší populaci zničila beze zbytku následná silná povodeň. Určité zvláštnosti ve výskytu tesaříka Schäfferova (A. schaefferi schaefferi) se potvrdily i zde při mnohaletém pozorování, především schopnost nedospělých stadii přežít i delší zaplavení bez zjevné úhony. Přesto se ani zde nepodařilo objasnit příčiny jeho periodicity výskytu, jak se tak projevuje na řadě dalších lokalit., This article deals with the effects of floodwater in the Dyje alluvial plain on the populations of three invertebrate species. Floods affect all immature developmental stages of the butterfly Zerynthia polyxena particularly those close to the river - after a heavy flood, the meadow population is restored from the higher sandy reaches. Once large population of the tiger beetle Cylindera germanica (not adapted to this environment) was wiped out by a heavy flood. Unique features of the occurrence of the capricorn beetle Akimerus schaefferi schaefferi are described, and the ability of immature stages to survive subsequent floods without apparent harm is shown., and Mladen Kaděra.
V tomto článku podáváme syntézu poznatků komplexního výzkumu lučních prameništních slatinišť Západních Karpat, kde od r. 2010 intenzivně zkoumáme také vodní bezobratlé. Zjistili jsme neobvykle druhově bohatá společenstva vodního hmyzu s vysokým podílem stanovištních specialistů a s řadou druhů nových pro studované území. Z obecných ekologických zákonitostí jsme prokázali vysoký vliv chemismu vody na druhovou skladbu dvoukřídlého hmyzu (Diptera) a zcela převažující vliv lokálních faktorů na výskyt taxonů schopných aktivního letu., In this paper we summarise the results of complex research at the Western Carpathian treeless spring fens, in which we have also studied aquatic invertebrates since 2010. We found extraordinarily species-rich assemblages of aquatic insects with a high proportion of habitat specialists and many species previously unknown for the study area. Among general ecological patterns, we confirmed the high importance of water chemistry for species composition of Diptera assemblages and a prevailing role of environmental-based processes on the distribution of taxa with flying adults., and Michal Horsák ... [et al.].
Základní životní projevy mnoha druhů pavouků jsou stále zahaleny tajemstvím. Donedávna byl jedním z nich i slíďák lesostepní (Arctosa lutetiana, syn. Tricca lutetiana), který badatele překvapil nečekanými vlastnostmi - způsobem lovu počínaje, přes délku svého života a způsobem rozmnožování konče. Slíďák lesostepní je rozšířený prakticky po celé Evropě. Vyskytuje se od jižní Skandinávie po severní Řecko a od Francie po Ural; nenajdeme ho pouze na území Středozemí - nedávno publikovaný nález z Turecka (Bayram a kol. 2007) se zakládal na chybné determinaci, šlo o podobného slíďáka tbiliského (Arctosa tbilisiensis). Přestože tento pavouk žije v Evropě, na území s nejdéle trvajícím arachnologickým výzkumem, dosud se o jeho biologii nevědělo prakticky nic., Arctosa (syn. Tricca) lutetiana is a burrowing nocturnal extra-Mediterranean species of spiders (record from Turkey is a misidentification of A. tbilisiensis). As it preys passively inside its burrow, it has a prolonged life cycle. The mating period is in June. During copulation, males perform unique leg movements. Females spin only one egg sac (ca. 25 eggs) per season, the second egg sac is produced the following year., and Petr Dolejš.
Zdravá zemědělská krajina je živým organismem, otevřeným systémem s nepostihnutelným množstvím složitých vazeb, které napomáhají její stabilitě. Současný trend zemědělského hospodaření v Česku však nabízí obraz krajiny napojené na podpůrné systémy, které sice umožňují zvyšování produkce, ale za cenu rizika klinické smrti. Zemědělská krajina nežije, spíše živoří. Překotné společensko-hospodářské změny od 50. let 20. stol. po současnost se přímo odrážejí v drastické změně k horšímu v bohatství společenstev hmyzu a jejich druhové rozmanitosti. Z toho plyne již dobře pozorovatelný fatální vliv na stav samoobnovných funkcí přírody a krajiny. Stále nápadněji se projevuje neslučitelnost systému anonymních nájmů půdy s možností existence krajiny využívané s principy trvalé udržitelnosti., The healthy agricultural landscape is an open system with large numbers of stabilizing interactions. Current landscape over-exploitation entails an increased risk of ecosystem degradation. Rapid socio-economic changes since the 1950s have resulted in the decline of insect diversity, both at species and population levels. A fatal impact on self-renewable functions of nature and landscape is well noticeable., and Martin Škorpík.