Nástěnná malba: císař. Jeden výjev z série jezdeckých portrétů antických císařů. and Fresky zřejmě vznikly podle grafických listů, série jezdeckých portrétů antických císařů s identifikačními nápisy: Augustus, Tiberius, S. Otho, A. Vitellius, Caligula, T. Claudius , F Vespasianus, T. Vespasianus II, D. Nero, S Galba, Domitianus, C. Julius Caesar. Série byla publikována v 17. století, patrně v Nizozemí.
Nástěnná malba: Domitianus. Jeden výjev z série jezdeckých portrétů antických císařů. and Fresky zřejmě vznikly podle grafických listů, série jezdeckých portrétů antických císařů s identifikačními nápisy: Augustus, Tiberius, S. Otho, A. Vitellius, Caligula, T. Claudius , F Vespasianus, T. Vespasianus II, D. Nero, S Galba, Domitianus, C. Julius Caesar. Série byla publikována v 17. století, patrně v Nizozemí.
Nástěnná malba: Nero. Jeden výjev z série jezdeckých portrétů antických císařů. and Fresky zřejmě vznikly podle grafických listů, série jezdeckých portrétů antických císařů s identifikačními nápisy: Augustus, Tiberius, S. Otho, A. Vitellius, Caligula, T. Claudius , F Vespasianus, T. Vespasianus II, D. Nero, S Galba, Domitianus, C. Julius Caesar. Série byla publikována v 17. století, patrně v Nizozemí.
Nástěnná malba: Titus. Jeden výjev z série jezdeckých portrétů antických císařů. and Fresky zřejmě vznikly podle grafických listů, série jezdeckých portrétů antických císařů s identifikačními nápisy: Augustus, Tiberius, S. Otho, A. Vitellius, Caligula, T. Claudius , F Vespasianus, T. Vespasianus II, D. Nero, S Galba, Domitianus, C. Julius Caesar. Série byla publikována v 17. století, patrně v Nizozemí.
Nástěnná malba: Vespasianus. Jeden výjev z série jezdeckých portrétů antických císařů. and Fresky zřejmě vznikly podle grafických listů, série jezdeckých portrétů antických císařů s identifikačními nápisy: Augustus, Tiberius, S. Otho, A. Vitellius, Caligula, T. Claudius , F Vespasianus, T. Vespasianus II, D. Nero, S Galba, Domitianus, C. Julius Caesar. Série byla publikována v 17. století, patrně v Nizozemí.
Nástěnná malba: Vitellius. Jeden výjev z série jezdeckých portrétů antických císařů. and Fresky zřejmě vznikly podle grafických listů, série jezdeckých portrétů antických císařů s identifikačními nápisy: Augustus, Tiberius, S. Otho, A. Vitellius, Caligula, T. Claudius , F Vespasianus, T. Vespasianus II, D. Nero, S Galba, Domitianus, C. Julius Caesar. Série byla publikována v 17. století, patrně v Nizozemí.
Mědiryt (67, 3 x 42, 1 cm): portrétní busta císaře Matyáše v alegorickém zarámování. Dole je císařský orel s mečem a křížem na globu, pod nímž Závist (hady místo vlasů) a Hloupost (oslí uši). Po stranách portrétu nalevo Uměřenost, muž s kopím krotí Pegase, stojí na válečných trofejích. Napravo Victoria (křídla, přilba, kopí, věnec) zabíjí draka, za ní Sláva (křídla) troubí na trubku. Nad portrétem jsou tři Grácie, tančí a sypou mince a plody z rohů hojnosti. Nahoře se snáší putti s císařskou korunou., Fučíková 1997#, I/371., and Kromě tradičních atributů císařství lze na rytině najít i dva ohlasy antických sochařských typů. Uměřenost krotící Pegasa (to jest výmluvnost) je ohlasem slavného a často napodobovaného sousoší (Dioskurů ?) krotících koně. Jejich neobyčejná proslulost byla důsledkem pozdně antického nápisu, který jednu sochy přiřkl Feidiovi a druhou neméně slavnému sochaři Praxitelovi, dále jejich kolosálního měřítka i skutečnosti, že sousoší Římě stálo od doby antického císařství. Dalším antickým citátem na Matyášově portrétu jsou tři tančící Grácie, které se v pražském rudolfinském umění často objevují jako alegorie rozkvětu, hojnosti a míru charakterizující císařskou vládu. Bohyně Aglaiá (Zářící), Eufrosyné (Blaženost) a Thaleia (Thálie- Rozkvět), dcery Jupitera, byly personifikací půvabu, krásy a slavnostního veselí. V antickém Římu velmi často zobrazované sousoší tří vzájemně propletených Grácií, z nichž střední je zobrazená zezadu, bylo v 16. století známé především z exempláře se sbírky Piccolomini, které bylo od roku 1502 v Pise. Citáty slavných antických soch měly patrně měly patrně naznačit, že Matyášovo vítězství je i triumfem kultury a civilizace.
Bronzová soška (45 cm): zmenšená kopie antické jezdecké sochy Marka Aurelia., Prag um 1600#, II, č. 509 s. 34., and Vzhledem k tomu, že antická broznzová jezdecká socha císaře Marka Aurelia byla v Římě vždy vystavena (nejprve před papežským palácem v Lateránu, po roce 1473 na Kapitolu), byla jednou z nejčastěji kopírovaných památek (srov. Bober, Rubinstein 1987, n. 176). Nejstarší dochovaná kopie je v Drážďanech, zhotovil ji Filarete (Antonio Avelino) v roce 1465 ve Florencii, jež byla hlavním zdrojem minaturních kopií antických soch pro záalpské zákazníky. Tato soška byla zhotovena pro arcivévodu a pozdějšího císařa Matyáše.
Bronzový reliéf (59, 5 x 84 cm): Rudolf II. v antické zbroji sedí na koni, v pravé ruce drží maršálskou hůl a palmovou ratolest, druhou rukou obdarovává nahé Malířství (paleta se štětci). Vedle ní Sochařství (kladivo a soška Fortuny) a Architektura (úhelník a kružítko), obě nahé. Za nimi oblečené personifikace svobodných umění: Poesie (kniha), Hudba (trumpeta), Úraníá, Múza hvězdářství (sférický astroláb), Filosofie (vousatý muž s vavřínovým věncem na koni). Vepředu nalevo Vltava - nahý muž s nádobou, z níž vytéká voda, opřený o lva, symbol českého království. Napravo nahá Fama se dvěma trubkami, pod kopyty Rudolfova koně leží Nevědomost. Nad Rudolfem orel s věncem, na pilastru v pozadí monogram R. II. s korunou. Nalevo v pozadí kruhový chrám se sochou (Minerva), nahoře znak Kozoroha. Napravo Herkules (kyj, lví kůže) pronásleduje Fauna, symbol požitkářství. Na pravém okraji voják s koněm., Prag um 1600#, II, č. 539, and Reliéf byl patrně součást triptychu oslavujícího Rudolfa II., který byl vystaven ve "druhé místnosti" císařské kunstkomory na Pražském hradě. Uprostřed mohl být císařův reliéfní portrét (1609, Londýn, VA), po straně reliéfy Alegorie turecké války Rudolfa II. (circa 1603, Vídeň, Kunsthistorisches Museum) a Rudolf II. jako mecenáš umění. Hlavním pramenem pro Augustovo spojení se znakem Kozoroha byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus toto znamení propagandisticky využíval pro jeho spojení se zimním slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995), což byl také důvod, proč je Rudolf II přijal za svůj emblém, ačkoliv se pod tímto znamením nenarodil.