Mince s portrétem císaře a řecky psaným nápisem., Lutovský 2001#, 302., and Archeologický nález z lokality Mikulčice (bazilika), hrob č. 480.Doklad importu byzantských mincí, ražených v 9. století, na Velkou Moravu. Zlatá mince byla nalezena v ústech dospělého muže. Zvyk, vkládat do hrobu minci minimální hodnoty, jako drobnou odměnu Charónovi za převoz do podsvětí, je starořecký. V nejvyšších společenských vrstvách na Moravě by mohl být zaveden prostřednictvím Byzance. Přesto, že tato souvislost není jednoznačně potvrzena, v této době je to doklad velmi vzácný, každopádně by mohl tento nález souviset s těsnějším navázáním kontaktů Velkomoravské říše s Byzancí. Roku 863 vyslal na žádost Rastislava byzantský císař Michal III. (856 - 867) křesťanskou misii k moravským Slovanům (Konstantin a Metoděj).
Na jednom denáru Bořivoje II. je na líci antická hlava z profilu s vínkem, s pláštěm sepjatým na rameni, na rubu je sv. Václav jako jezdec. Na jiné minci je zobrazen kníže na trůně z profilu, v ruce miska na rituální úlitbu., Bažant 2003#, 56-58., and Na mincích Bořivoje II. (denáry - 1100?1107, 1117?1120) jsou zobrazeny antické motivy. Antická hlava z profilu s vínkem, s pláštěm sepjatým na rameni (líc), na rubu je sv. Václav jako jezdec, což připomíná antikizující zobrazení vladařů na byzantských mincích. Na jiné minci je zobrazen kníže na trůně z profilu, současně drží misku na úlitbu a má vztyčený ukazováček.. Antický římský císař mohl buď řečnit (pravice se vztyčeným ukazováčkem) nebo provádět rituální úlitbu (levice s miskou). Jsou tu kombinovány dva antické motivy, které nemohly být na žádné antické předloze zobrazeny současně.Na jiné minci Bořivoje II. je zobrazení Herkula utínajícího hlavu Cacovi spojováno s Václavovým jménem. Stejné téma najdeme i na hracím kolečku z mastku nalezeném na Vyšehradu. Toto téma je pro nás obzvlášť zajímavé, neboť Cacus sídlil v jeskyni na Aventinu a sv. Václav je tedy ztotožněn se zachráncem Říma.