V článku se autor zabývá vlivem záplavových vod v nivě Dyje na jižní Moravě, a to na populace tří druhů: motýla Zerynthia polyxena a brouků Cylindera germanica a Akimerus schaefferi schaefferi. U pestrokřídlce podražcového (Z. polyxena) tu postihují povodně všechna nedospělá vývojová stadia hlavně nejblíže koryta Dyje, takže lužní populace se po silnější záplavě obnovuje z kolonií z vyvýšených písečnatých poloh luhu. U svižníka německého (C. germanica) šlo o několikaletý masový výskyt tohoto na prostředí luhu neadaptovaného druhu, proto celou jeho zdejší populaci zničila beze zbytku následná silná povodeň. Určité zvláštnosti ve výskytu tesaříka Schäfferova (A. schaefferi schaefferi) se potvrdily i zde při mnohaletém pozorování, především schopnost nedospělých stadii přežít i delší zaplavení bez zjevné úhony. Přesto se ani zde nepodařilo objasnit příčiny jeho periodicity výskytu, jak se tak projevuje na řadě dalších lokalit., This article deals with the effects of floodwater in the Dyje alluvial plain on the populations of three invertebrate species. Floods affect all immature developmental stages of the butterfly Zerynthia polyxena particularly those close to the river - after a heavy flood, the meadow population is restored from the higher sandy reaches. Once large population of the tiger beetle Cylindera germanica (not adapted to this environment) was wiped out by a heavy flood. Unique features of the occurrence of the capricorn beetle Akimerus schaefferi schaefferi are described, and the ability of immature stages to survive subsequent floods without apparent harm is shown., and Mladen Kaděra.
Haldy (odvaly), které na Ostravsku vznikaly jako průvodní jev dolování černého uhlí v první polovině 20.stol, se již staly typickým krajinným prvkem této oblasti. Později zde byly snahy dolováním pozměněnou krajinu „uzdravit“ finančně nákladnými technickými rekultivacemi. Výstupy z našich studií prokázaly, že spontánní sukcese na nerekultivovaných haldách probíhá rychleji a společenstva bezobratlých jsou zde lépe strukturovaná. Navíc nerekultivované haldy podporují populace ochranářsky cenných druhů bezobratlých. Jednoznačně proto doporučujeme haldy ponechat spontánní sukcesi, před finančně náročnými technicky vedenými rekultivacemi., The spoil heaps in Ostrava were created during mining of black coal in the first half of the 20th century. Later, there were efforts to “heal” the landscape by technical reclamations, which are rather expensive. Our studies showed that spontaneous succession on non-reclaimed spoil heaps is faster then succession on their reclaimed counterparts. The communities of invertebrates on non-reclaimed spoil heaps are also more mature and contain rare species in comparison with the reclaimed ones., and Jiří Hodeček, Tomáš Kuras.
Základní životní projevy mnoha druhů pavouků jsou stále zahaleny tajemstvím. Donedávna byl jedním z nich i slíďák lesostepní (Arctosa lutetiana, syn. Tricca lutetiana), který badatele překvapil nečekanými vlastnostmi - způsobem lovu počínaje, přes délku svého života a způsobem rozmnožování konče. Slíďák lesostepní je rozšířený prakticky po celé Evropě. Vyskytuje se od jižní Skandinávie po severní Řecko a od Francie po Ural; nenajdeme ho pouze na území Středozemí - nedávno publikovaný nález z Turecka (Bayram a kol. 2007) se zakládal na chybné determinaci, šlo o podobného slíďáka tbiliského (Arctosa tbilisiensis). Přestože tento pavouk žije v Evropě, na území s nejdéle trvajícím arachnologickým výzkumem, dosud se o jeho biologii nevědělo prakticky nic., Arctosa (syn. Tricca) lutetiana is a burrowing nocturnal extra-Mediterranean species of spiders (record from Turkey is a misidentification of A. tbilisiensis). As it preys passively inside its burrow, it has a prolonged life cycle. The mating period is in June. During copulation, males perform unique leg movements. Females spin only one egg sac (ca. 25 eggs) per season, the second egg sac is produced the following year., and Petr Dolejš.