Epifytické lišejníky jakožto citlivé bioindikátory rychle reagují na změny v životním prostředí, zvláště na znečištění ovzduší. V období kyselých dešťů došlo v ČR k zásadní proměně epifytických společenstev. Existují však místa, která byla ovlivněna jen v menší míře a doposud zde přežívají vzácné druhy. Takové lokality můžeme považovat za novodobá refugia., Epiphytic lichens as sensitive bioindicators reflect changes in the environment (e.g. air pollution) very quickly. Acid rains occurring in the second half of the 20th century have considerably affected the epiphytic biota of the Czech Republic. However, there are several places, which have been less influenced and where rare lichens still survive. We consider such places to serve as recent refugia., and Jiří Malíček, Lada Syrovátková.
Zachovalé pralesovité porosty patří v České republice k ojedinělým úkazům. Přestože lesních rezervací u nás nalezneme celou řadu, ty skutečně málo dotčené nebo dlouhodobě se vyvíjející bez výrazných zásahů člověka představují pouhý zlomek. Zřejmě nejvýznamnějšími pralesům blízkými lesy jsou Boubínský prales nebo Hraničník na Šumavě a Žofínský prales v Novohradských horách. V minulosti byly málo ovlivněny činností člověka a dosti dlouhou dobu se v nich lesnicky nehospodaří. Příznivé podmínky pro přežívání vzácných druhů lišejníků a dalších organismů na těchto lokalitách jsou však omezeny jejich malou rozlohou. S větší plochou pralesa vzrůstají předpoklady pro dlouhodobou koexistenci různých fází vývoje přírodního lesa s dostatečnou variabilitou mikrostanovišť a tím se zároveň zvyšuje šance na přežití úzce specializovaných druhů. Žofínský prales patří k nejstarším chráněným územím v Evropě, je chráněn již od r. 1838. Národní přírodní rezervace Žofínský prales zaujímá v současné době 102 ha; jádrové území s pralesovitými porosty však tvoří jen 74,5 ha. Převažující dřevinou je buk, početně jsou zastoupeny také smrk a jedle. Z lichenologického hlediska jde o zcela unikátní lokalitu. Na území rezervace bylo zaznamenáno 247 druhů lišejníků, což představuje přibližně 16 % všech známých druhů z České republiky. Z hlediska epifytických a zejména epixylických (rostoucích na dřevě v různém stupni rozkladu) lišejníků je Žofínský prales zřejmě místem s největší rozmanitostí lišejníků na našem území., Žofín virgin forest forms a unique landscape, which probably predominated in mountain areas before the arrival of humans. Because of the huge diversity of lichens, the reserve is one of the most valuable lichenological localities in the Czech Republic. Many lichen taxa were recorded here for the first time in this country., and Jiří Malíček, Zdeněk Palice.
The diversity of lichen flora is presented and compared with the neighbouring count - ries. The main phytogeographic elements are outlined and illustrated with representative examples. Changes in the flora along with the main causal factors are discussed. and Jiří Liška.
Naše znalosti o ekologii a rozšíření řady druhů hub byly po dlouhou dobu založeny pouze na pozorování plodnic a sporulujících útvarů v terénu a na identifikaci izolovaných druhů hub. Nedávné pokroky a dostupnost metod založených na studiu DNA a jejich téměř rutinní používání v laboratořích rozšířilo naše znalosti o substrátech kolonizovaných různými druhy hub. Na druhou stranu se ukázalo, že některé druhy kolonizují stejný substrát, ale na geograficky velmi vzdálených lokalitách. Některé druhy ani nelze zařadit do jasně vymezené ekologické skupiny, mění svou ekologii v průběhu svého životního cyklu., Our information about the ecology and distribution of particular fungal species has for a long time been based only on observations of fruit bodies and sporulating structures in the field and on identification of isolated fungal strains. Recent developments in molecular methods and their routine use in mycology have revealed that some fungi may colonize different substrates than originally supposed. On the other hand, other fungi colonize their typical habitats in localities that are enormously distant from each other. Some fungi may not be easily assigned to a single ecological group, as they change various life styles during their life cycle., and Ondřej Koukol.
Vřeckovýtrusná houba druhu Hymenoscyphus pseudoalbidus s anamorfou Chalara fraxinea způsobuje onemocnění známé jako nekróza jasanu na různých druzích jasanů v Evropě. Onemocnění se objevilo v Polsku na počátku 90. let po introdukci patogenu z Východní Asie. Následně se epidemie rozšířila do celého areálu přirozeného rozšíření hostitelských druhů a zasáhla i umělé výsadby a školky. Článek shrnuje historii a současný stav našeho poznání od objevu patogenu až po nejnovější poznatky., The ascomycete Hymenoscyphus pseudoalbidus with its anamorph Chalara fraxinea causes a disease known as ash dieback on various ash (Fraxinus) species in Europe. The disease emerged in Poland in the early 1990s after introduction of the pathogen from East Asia. The epidemic spread across the entire native distribution range of the host trees also affected artificial plantations and nurseries. This review presents the history and the state of research from the discovery of the pathogen to the most recent findings., and Ondřej Koukol, Ludmila Havrdová.