Drahomír Hnyk of the CAS Institute of Inorganic Chemistry is one of the editors of this book, the other being Michael L. McKee. The book reviews the recent developments in boron chemistry, emphasizing in particular the contribution of computational chemistry. Chemists from Europe, the USA and Asia have contributed to this 239page book. Sixty percent concentrates on theoretical and computational themes with 40 percent on topics of interest to experimental chemists. Specific themes covered include structure, topology, modelling and prediction, the role of boron clusters in synthetic chemistry and catalysis, as medical agents when acting as inhibitors of HIV protease and carbonic anhydrases. and [autor recenze] Drahomír Hnyk.
Laboratorní systémy poskytující silnou laserovou akci ve spektrálním oboru měkkého rentgenového záření jsou vyvíjeny v řadě světových laboratoří. Důležitým příspěvkem v tomto úsilí a současně nejsilnějším systémem svého druhu je zinkový laser na vlnové délce 21,2 nm, realizovaný během nedávné série experimentů v Badatelském centru PALS.
V testu jsou nejprve nastíněny fyzikální důvody obtížné generace laserové akce na velmi krátkých vlnových délkách a je uveden stručný přehled současného stavu vývoje laserů v oboru měkkého rentgenového záření. Poté jsou detailně popsány fyzikální principy i experimentální parametry demonstrovaného laseru na vlnové délce 21,2 nm, využívajícího jako aktivní prostředí zinkové plazma s dominantním zastoupením neonu-podobných iontů. Tento laser poskytuje přiližně 4 mJ v pulsech o délce cca 100 ps, v úzce kolimovaném a vysoce koherentním svazku. Jeho inovativní technické řešení, umožňující mimo jiné automatizovaný režim laseru, otevírá možnost realizace zcela nových fyzikálních i technologických aplikací. and Obsahuje seznam literatury
Již dvakrát jsme se v uplynulých letech (viz AB 10/2013, AB 6/2014) věnovali spolupráci Akademie věd ČR s Německou akademickou výměnnou službou (Deutscher Akademischer Austauschdienst - DAAD). Kromě představení tzv. PPP programu - Programu společné podpory výměn badatelů spolupracujících na projektech (Programm zur gemeinsamen Förderung des projektbezogenen Personenaustausch) a shrnutí výsledků za prvních 10 programových období se předchozí články věnovaly prezentaci vybraných projektů pracovišť AV ČR z I. a II. vědní oblasti (Astronomický ústav, Ústav makromolekulární chemie, Mikrobiologický ústav). Závěrečný díl věnujeme projektům III. vědní oblasti. and Ondřej Císař, Kateřina Vráblíková, Yannis Theocharis, Jana Vlachová.
Těsné vztahy Akademií věd obou zemí dříve společného státu zakotvuje už od roku 1993 Dohoda o vědecké spolupráci se Slovenskou akademií věd (SAV). Loni skončilo poslední tříleté období tematické spolupráce a současně s ním AV ČR ukončila dlouholetou spolupráci formou společných výzkumných témat. Od letošního roku 2015 spolupracují obě instituce primárně formou bilaterálních mobilitních projektů. Představitelé AV ČR a SAV se na této změně dohodli na základě vyhodnocení dosavadní tematické spolupráce a uskutečněných zahraničních pracovních cest. Předpokládají, že společné projekty umožní vyšší efektivitu a lepší kontrolu výstupů a výsledků takto nastavené spolupráce českých a slovenských týmů. and Karolína Rachačová.
Tématu česko-francouzské vědecké spolupráce, která je tradičně velmi úspěšná, jsme se věnovali již v AB 6/2011. Připomeňme tedy jen, že nejvýznamnějšího partnera Akademie věd ČR představuje Centre National de la Recherche Scientifique (CNRS) - veřejná výzkumná instituce, která vznikla v roce 1939. and Miluše Hůlová, Magdalena Bendová.