Podle maďarské literatury jsou na fasádě sochy soudců a zákonodárců. Hlavní vchod s monumentálními korintskými sloupy a bohatou sochařskou výzdobou na štítě a atice průčelí. Štít s figurální kompozicí soudního líčení soudce, žalobce, obhájce, žalující, obžalovaný (1906, G. Zala). Nad hlavním vchodem vlevo postava nahého muže s přehozenou drapérií, v pravici drží žezlo - Právo, jeho protějšek na pravé straně štítu - muž držící tabulku - Zákon. Nad štítem triga s postavou ženy s hvězdou na čele, v pravé ruce pochodeň, v levé palmovou větev - Génius světla (1906, "Pokrok", autor K. Senyeie, sochař působící ve Vídni a Mnichově, od roku 1886 v Budapešti). Plastiky na věži zleva: muž v okovech: Odsouzený, jeho protějšek muž zbavený řetězů hledí vzhůru: Osvobozený (1898, J. Róna). Na atice vlevo i vpravo šest plastik. Zleva žena s kotvou (Naděje); muž s pracovními nástroji (Průmysl, autor S. Apáti Apt); žena s lyrou (Hudba, autor E. Margó); mladík v klobouku s měšcem v ruce, u nohy balík (Obchod, autor R. Füredi); žena v dlouhé říze, v levé ruce drží knihu, v pravé brk (Literatura, autor J. Damkó); nahý muž s přehozenou drapérií přes bedra, hledí do dálky, za ním kormidlo (Mořeplavba). Na atice vpravo od portálu: muž s mečem (Chrabrost, autor A. Tóth); žena se svitkem v levé ruce (Dramatické umění, A. Tóth); muž s dlátem v ruce a vytesanou hlavou muže u nohou (Sochařství, autor J. Damkó); žena s malířskou paletou a štětci (Malířství, autor R. Füredi); žena s kružidlem a trojúhelníkem v ruce, u nohy volutová hlavice (Architektura, autor B. Strohoffer); stařec stojící u sloupku, na něm lebka, svitky (Věda, autor B. Strohoffer). Plastiky na věži vpravo: dva muži v drapérii, drží v ruce svitek (Žalobce a Obhájce, autor G. Donáth). Uvnitř nástropní malby s námětem Triumf Spravedlnosti (1895, Károly Lotz)., Medvey 1939, s. 55 - 56., and Budova v neorenesančním eklektickém stylu, původně Justiční palác ("Igazságügyi-palota"), pak Muzeum dělnické třídy, od roku 1975 zde sídlí Etnografické muzeum.
Perseus je v antické zbroji (okřídlená přilba, velká šavle), pravou rukou odvazuje Andromedu, která má lokty přivázané ke stromu s osekanými větvemi. Za Andromedou se z moře vynořuje drak. Skupiny palem a stromů na obou stranách., Bažant 2006#., and Příběh Andromedy byl v renesanci patrně nejčastěji zobrazovaným mýtem, takže se výtečně hodil jako úvodní výjev výzdoby pražského Belvedéru, k němuž se původně přicházelo právě z této strany. Způsob, jakým bylo osvobození Andromedy podáváno, se měnil v čase a pražská verze odpovídá době před polovinou šestnáctého století. Pražský sochař se držel ikonografického typu známého z obrazu Piero di Lorenza zvaného Cosimo (1461--1521). Tento model vysvětluje, proč je horní část Andromedina těla ohnuta téměř v pravém úhlu tak, aby se co nejdále odvrátila od hlavy monstra, a rovněž nezvyklý způsob uvázání, totiž širokými pruhy látky omotanými okolo jejího lokte. Pražská Andromeda má podobně jako hrdinka Cosimova odhalenou pouze horní polovinu těla. Dalším znakem typickým pro zobrazení Andromedy před polovinou šestnáctého století je, že má obě ruce přitisknuté k tělu. V pozdější době byla její zoufalá situace vyjádřena dramatickou gestikulací. Srov. Exemplum: Perseus osvobozuje Andromedu.