Agrolesnické systémy v tropických oblastech nabízejí možnost, jak zajistit trvale udržitelnou produkci na obdělávaných pozemcích, a často představují jediný zalesněný ekosystém v okolní odlesněné krajině. Tento článek se věnuje problematice agrolesnictví v tropech se zaměřením na kávové plantáže pěstované v Peru., Agroforestry systems present a way to keep sustainable production in cultivated areas, especially in the tropical zone. At the same time it is often the only forested ecosystem in otherwise deforested landscape. This article is about agroforestry in tropical areas, with the focus on coffee (Coffea) plantations in Peru., and Lenka Ehrenbergerová.
Článek přestavuje taxonomicky problematický rod chrpa z čeledi Asteraceae. Jsou diskutovány současné pohledy na vymezení a vnitřní členění rodu založené na molekulárních znacích. Dále je popsána problematika hybridizace, která je v rodu velmi častá, a její souvislost s polyploidií (druhy stejné ploidie se často kříží za vzniku rozsáhlých a variabilních hybridních rojů, zatímco mezi ploidiemi je silná reprodukční bariéra)., Centaurea is a taxonomically critical genus from the Asteraceae family. Current delimitation of the genus and its internal classification based on molecular data are discussed. Hybridization and polyploidy are common in Centaurea. The frequency of hybridization depends on ploidy levels of the taxa (homoploid taxa usually hybridize easily and form extensive and variable hybrid swarms, while heteroploid taxa are reproductively strongly isolated)., and Petr Koutecký.
Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) se vyskytuje v mírném pásu Evropy a jeho areál zasahuje až do oblasti jihozápadní Sibiře. Ve střední Evropě najdeme hořepník na nehnojených, střídavě vlhkých bezkolencových loukách a extenzivních pastvinách. V ČR i řadě okolních zemí je hořec hořepník považován za vzácný a ohrožený druh, a to přestože jde o vytrvalý, dlouhověký druh, který produkuje velký počet semen. Podobně jako řada dalších druhů se stal obětí odvodnění a radikálních změn ve způsobu obhospodařování krajiny. Pro zachování životaschopné populace hořce hořepníku je hlavní klíčení a přežívání semenáčků, které úspěšně probíhá pouze na ploškách s obnaženým půdním povrchem (gaps). Optimálně načasované kosení, pastva či nejlépe jejich kombinace jsou vhodným managementem hořepníkových lokalit a nadějí i pro kriticky ohroženého modráska hořcového (Phengaris alcon, dříve Maculinea alcon). Tento druh využívá hořce hořepníky u nás coby hlavní živnou rostlinu a dostatečně početná populace hořepníku je považována za jednu z hlavních podmínek výskytu modráska., Gentiana pneumonanthe occurs in the temperate zone of Europe, with its range extending to southwest Siberia. In central Europe, the species grows in oligotrophic wet meadows (Molinion) and extensive pastures. Plants are perennial, long-lived and produce many seeds. It is a rare and endangered species of the Czech flora and floras of many neighbouring countries; drainage of its sites and abandonment of traditional management practices are the major threats. Germination and seedling survival (the crucial phases of the species life cycle) are successful only in gaps with bare soil. Proper timing of mowing and grazing, or preferably their combination, are necessary for effective species conservation. They also give a chance to the Blue Alcon (Phengaris alcon, formerly Maculinea alcon), a monophagous butterfly feeding on Marsh Gentian. The Blue Alcon usually occurs only in large populations of its food-plant., Zdenka Křenová., and Obsahuje seznam literatury
Hlavním druhem posledního dílu horečkové části seriálu je hořeček nahořklý. Jde o široce rozšířený druh - Evropa, severní Asie až po střední Sibiř, Dálný východ, Severní Amerika. Počet lokalit a velikost populací tohoto druhu však v ČR v posledních dekádách dramaticky poklesl. V současné době je prokázán ze 71 lokalit (70 lokalit G. amarella subsp. amarella a jedna lokalita G. amarella subsp. lingulata). Z ČR je známo též několik horečkových kříženců. Do současnosti se zachovaly populace dvou z nich. U hořečků je známé synchronizované kolísání velikosti populací. V ČR lze tento jev dokumentovat na dvou druzích přežívajících dosud ve více populacích (G. praecox subsp. bohemica a G. amarella). Příčiny synchronizace nejsou známy. Jednou z hypotéz je masivní klíčení, růst a v dalším roce kvetení hořečků v mezerách nárazově vytvořených v jinak relativně zapojeném travním porostu. Synchronizované vytvoření mezer v porostu pak může být způsobeno přísuškem během vegetační sezóny., G. amarella is a widely distributed species (Europe, northern Asia to Central Siberia, the Far East and North America); however, the number of its sites and population size have decreased dramatically in the last few decades in the Czech Republic. At present, the species is documented from 71 sites here (70 sites of G. a. subsp. amarella, one site of G. a. subsp. lingulata). Several hybrids of Gentianella species are also known from the Czech Republic (two of them have survived so far). A synchronized inter-annual fluctuation in population size is documented for G. praecox subsp. bohemica and G. amarella in the Czech Republic. The reasons behind, however, remain unclear. Massive establishment, survival and flowering in the year following the creation of gaps in vegetation have been suggested as an explanation. Synchronized occurrence of gaps may be caused by a dry period during the growing season., Jiří Brabec., and Obsahuje seznam literatury
Půdní semenná banka má vliv na složení vegetace na daném stanovišti. Semena různých druhů rostlin jsou velmi variabilní jak svým tvarem, tak velikostí. Tato variabilita výrazně ovlivňuje vznik a vývoj složení půdní semenné banky a tím i životnost semene. Složení půdní semenné banky je často výrazně odlišné od složení vegetace na daném stanovišti, což je nejvíce patrné u lesních biotopů. Ke studiu půdní semenné banky se využívá zejména dvou rozdílných metod - metoda ruční separace semen a kultivační metoda., The soil seed bank influences the composition of vegetation on the site. Seeds of different plant species are highly variable both in shape and size. This variation strongly affects the formation and composition of soil seed bank, as well as seed persistence. Soil seed bank composition often considerably differs from that of the local vegetation, which is most evident in forest habitats. Two different methods - separation and cultivation - are used for research into the soil seed bank., Jana Kůrová., and Obsahuje seznam literatury
Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) je vysoce ekologicky specializovaný druh jednoleté trávy (čeleď lipnicovité - Poaceae), rostoucí ve vodních nádržích a tocích po dočasném poklesu vodní hladiny. Přežít na stanovištích, která často podléhají rychlým a nečekaným změnám, jí napomáhá řada adaptací, např. velmi krátký vývojový cyklus (5-7 týdnů) a jeho proměnlivost v závislosti na konkrétních podmínkách prostředí, drobná, snadno šiřitelná semena a tvorba dlouhodobé semenné banky. Je rozšířena na třech kontinentech, avšak nejvíce lokalit je známo z rybníků v České republice, zejména v jihočeských rybničních pánvích a na Českomoravské vrchovině. Vedle příznivé kombinace přírodních faktorů (klima, geologická stavba) se za velkou koncentrací lokalit na našem území nepochybně skrývá pozoruhodná synchronizace životního cyklu puchýřky s po staletí se opakujícím hospodářským cyklem chovu kapra., Coleanthus subtilis, a highly ecologically specialised annual grass species (Poaceae), grows in water bodies and watercourses after a temporary decrease of water level, and shows a range of adaptations to this habitat subjected to fast and unexpected changes (e.g., short life cycle, phenotypic plasticity, small, easily dispersible seeds, long-term soil seed bank). The highest number of sites is known from the Czech Republic (especially South Bohemian fishpond basins and the Bohemian-Moravian Uplands). Besides natural factors (climate, geology), the remarkable synchronisation of Moss Grass life cycle with the farming cycle of Common Carp (Cyprinus carpio) is undoubtedly the reason for its disjunct distribution., Kateřina Šumberová, Michal Ducháček., and Obsahuje seznam literatury
Článek se věnuje nově popsanému rodu Oreojuncus Záveská Drábková et Kirschner, který zahrnuje dva druhy - Oreojuncus trifidus a Oreojuncus monanthos. V České republice se vyskytuje pouze O. trifidus, sítina horská trojklanná, které je věnována větší pozornost. Rod Oreojuncus byl tradičně zařazován mezi sítiny (Juncus) sekce Steirochloa, avšak na základě komplexního výzkumu zahrnujícího fylogenetickou analýzu molekulárních dat a revizi morfologie byl vyčleněn jako samostatný, osmý rod čeledi sítinovitých (Juncaceae)., The new genus Oreojuncus Záveská Drábková et Kirschner has been described, with two species - O. trifidus and O. monanthos. Attention is given to the first species, which occurs in the Czech Republic. The genus Oreojuncus has been traditionally included in the Juncus sect. Steirochloa; however, complex research based on phylogenetic analysis of the molecular data and morphological revision revealed the necessity to establish this eighth genus in the Juncaceae family., and Lenka Záveská Drábková.
Predace semen je strategie, kdy živočich za účelem obživy napadá a zničí mnoho semen rostlin. V tomto krátkém sdělení přibližujeme aktuální poznatky o střevlíkovitých predátorech semen po uvolnění z rostliny. Střevlíkovití brouci zpravidla preferují semena odpovídající velikosti jejich těla, výběr druhů preferovaných semen je však pro daný druh střevlíka typický a během sezony se nemění. Během sezony značně kolísá množství spotřebovaných semen, za optimálních podmínek vysoké hojnosti a aktivity brouků může být denně zničeno až 1000 semen na ploše 1 m2. Střevlíkovití přitom preferují semena hvězdnicovitých rostlin (Asteraceae), jako jsou pampelišky (Taraxacum sect. Ruderalia) nebo pcháč oset (Cirsium arvense), dále semena brukvovitých (Brassicaceae), jako je kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris). Střevlíkovití tak přispívají k udržení biologické rovnováhy., Seed predation is a strategy where an animal attacks and kills the seeds of plants. In this contribution we report on the latest knowledge on carabid beetles (Carabidae) feeding on seeds after dispersal from the plant. In general, carabid beetles prefer seeds of appropriate size to their body size, but the selection of seed species is species-specific and remains stable across the season. The consumption considerably varies throughout the year, and under optimal conditions the carabid beetles may destroy up to 1000 seeds per 1 m2. Carabid beetles prefer seeds of Asteraceae, such as Dandelion (Taraxacum) or Canadian Thistle (Cirsium arvense), and of Brassicaceae, such as the Shepherd’s Purse (Capsella bursa-pastoris). In this way the carabid beetles contribute to the balance in ecosystems., and Pavel Saska, Alois Honěk, Zdenka Martinková.
Hvězdoše patří k nejběžnějším a přitom nejvíce přehlíženým vodním rostlinám naší květeny. Jsou charakterizovány na jedné straně celkovou redukcí tělní stavby, na druhé straně vysokou měrou fenotypové plasticity – schopností pružně reagovat na změny prostředí změnou habitu. Kvůli těmto vlastnostem patří hvězdoše mezi determinačně obtížné skupiny. Překvapivě však existuje u hvězdošů pozoruhodné množství různých opylovacích způsobů: dokáží se opylovat na vzduchu, po vodní hladině i pod vodou. Kombinace všech těchto tří způsobů opylení není známa u žádných jiných rostlin. Všechny opylovací systémy se pak u hvězdošů kombinují s ojedinělými a kuriózními způsoby samoopylení., Water-starworts (Callitriche) are some of the most common and yet largely overlooked aquatic plants in European flora. They are characterized by overall reduction of the plant body and also exhibit an extraordinary phenotypic plasticity in response to environmental changes, which makes the starwort species very difficult to determine. It is the only genus known to possess all three types of pollination: by air, on the water surface and under water, in addition to some unique self-fertilization mechanisms., and Jan Prančl.
Molekulární metody umožnily studovat šíření rostlin v povodí Labe. Druhy šířené vodou (zevar, stulík) migrují především jednosměrně podél řek. Bylo prokázáno i šíření mezi říčními systémy, častější je u druhů šířících se také větrem (rákos, orobinec). Klonální šíření mezi populacemi není u těchto studovaných druhů rostlin tak běžné, jak se dosud předpokládalo., Molecular approaches have allowed for the study of plant dispersal in the catchment area of the River Elbe. Plants dispersed by water (Bur-reed, Pond Lily) migrated mainly unidirectionally along streams. Dispersal among river systems was also detected and is more common among plants with wind dispersal (Common Reed, Cattail). Clonal dispersal does not seem to be as common in the studied species as previously suggested., and Tomáš Fér.