Kresba, postava stojící ženy - Juno, v levé ruce žezlo, u levé nohy páv., Zlatohlávek 1997#, 330-331, č. LXII., and Kresba pochází ze sbírky biskupa Liechtensteina, 1673 jím zakoupena od kolínských obchodníků bratří Imstenraedů. Patrně studie k postavě Juno pro freskovou výzdobu Palazzo Grimaldi v Janově (Zlatohlávek 1997, 330).
Kresba perem, papír (434 x 315 cm). Figura stojící Juno, pravé ňadro odhalené, za zády vlající drapérie, v levé ruce drží žezlo, u její levé nohy stojí páv., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 175; Kazlepka, Zlatohlávek 2009#, 16-17., and V literatuře jsou u této kresby uváděni dva různí autoři (Luca Cambiaso, Daniel, Perůtka, Togner 2009, 175). Kresba byla údajně původně přípravou pro výzdobu Escorialu v letech 1584-1585.
Kresba perem, papír (434 x 315 cm). Figura stojící Juno, pravé ňadro odhalené, za zády vlající drapérie, v levé ruce drží žezlo, u její levé nohy stojí páv., Kazlepka, Zlatohlávek 2009#, 16-17., and Kresba byla patrně původně přípravou pro výzdobu Escorialu v letech 1584-1585.
Závěsná nástropní malba (olej na plátně). Figurální výjev v oblacích s motivem architektury. Zobrazeny jsou dvě scény z příběhu o Trojské válce: Svatba Pélea a Thétidy a Paridův soud. Z oblak slétá bohyně Sváru Eris, v ruce drží hada. V pravé polovině obrazu scéna svatební hostiny. U prostřeného stolu sedí svatebčané a olympští bohové - Jupiter s korunou na hlavě, sedí na tůně, vedle něho orel. Vedle něho sedí Herkules se lví kůží přes hlavu. Za ním stojí Diana. Vzhůru k Erinii se dívá Neptun, v ruce drží trojzubec, na hlavě věnec z chaluh. Proti Jupiterovi sedí Thetis, nad její hlavou drží amor květinový věnece, nad nimi v oblacích Hymen. Kolem stolu další svatebčané, v popředí zlatý vůz s pávy, žena a mladík? V levé části plátna stojí tři bohyně - Venuše, Minerva (kopí, štít, přilba) a Juno, před nimi sedí Paris s jablkem v ruce, dva psi a Merkur., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Autorem koncepce výzdoby byl F. A. z Freenthalu. Kompozice Paridova soudu, sedící Paris, vedle něho Merkur a před ním stojící trojice bohyň, nevybočuje z tradičního formálního schematu (má velmi blízko kupříkladu k obrazu Hendricka van Balen (1599), scéna slavnostní hostiny bohů je omezena jen na hlavní postavy, které jsou nezbytné pro ilustraci příběhu.
Nástropní malba ve štukovém rámu. V oblacích se vznášejí postavy - Jupiter s blesky, Merkur, Minerva se zbrojí, Juno a Vulkán. and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 91-92.
Sochy na attice: nalevo Voda (nahý vousatý muž s nádobou s vytékající vodou, vedle delfín) a Země (nahá žena s květinami), napravo Jupiter (žezlo, orel) a Juno (páv).
Štuková dekorace stropu s malbou. Figurální scéna v oblacích, se sedícími postavami bohů. Uprostřed Jupiter s orlem, drží v pařátech blesky, Juno s pávem, po Jupiterově levici letí malý Amor s lukem a pochodní a dále dva putti. V popředí dole zleva Diana s lukem a měsíčním srpkem na čele, tři nymfy ? s nádobou, dvě múzy a Apollón s lyrou. and Mádl 2011#, 364-365, 369.
Olejomalba na plátně (76 x 102 cm). Scéna v krajině před jeskyní. Autor zobrazuje okamžik, kdy se v bouři chystá milenecká dvojice Dido a Aeneas, ukrýt v jeskyni, a to pod patronací bohyně Juno, která sedí na oblaku s vlající drapérii nad hlavou a s pomocníky spouští na krajinu déšť. Nad milenci se vzáší Amor s šátkem na očích a střílí z luku., Daniel, Prohaska 1995#, 156, B 37., Zboranová 2005#, 65-66., and Obraz patrně vznikl jako jedno z bozzett pro výzdobu paláce Raimonda Buonaccorsiho v Maceratě, kde byl v 18. století umístěn jeden z největších cyklů barokních výjevů s námětem historie Aenea. Ze sbírky Colloredo-Mansfeld (konec 18.-zač. 19. století).