Na katastru obce Brandýsek, okr. Kladno, bylo v letech 1955–1958 prozkoumáno polykulturní pohřebiště. Jsou zde zastoupeny hroby ze starého a mladšího eneolitu, doby římské a raného středověku. Neobvyklé uspořádání hrobů nejmladší fáze (9.–10. století) s prázdným místem v centrální části bylo interpretováno jako doklad existence dřevěného kostela. Nový pokus o vysvětlení nálezové situace, prezentovaný v tomto článku, přistupuje k lokalitě jako k součásti kulturní krajiny s dlouhodobým vývojem. Na základě prostorových vlastností hrobů všech chronologických fází je zde testována možnost záměrného využití pravěkého pohřebního areálu v období raného středověku a jsou hledány příčiny absence hrobů z nejmladší fáze pohřbívání uprostřed areálu. Závěrečná část článku zasazuje popsaný jev do kontextu mentality raně středověké Evropy, kde hrály velkou roli symboly odkazující na minulost. and Between 1955 and 1958 a polycultural cemetery was excavated in the Brandýsek cadastre of Kladno district. The graves within came from the early and later Eneolithic, the Roman Period and the Early Middle Ages. The unusual disposition of the latest phase (9th – 10th centuries AD), with an empty space in its central part, was interpreted as evidence of the existence of a wooden church. A new attempt to explain the finds situation, presented in this article, sees the site as part of a cultural landscape with a long–term development. On the basis of the spatial characteristics of the graves from all of the chronological phases, the possibility is tested that of the deliberate use of a prehistoric burial area in the Early Middle Ages. A search is conducted for the causes of the absence of graves from the latest phases of burial in the centre of the area. The closing part of the article puts the phenomenon described into the context of the mentality of Early Medieval Europe, in which symbols inherited from the past played a great role.
Příspěvek je zaměřen na komplexní poznání lesa jako nejdůležitějšího prvku pravěkého hospodářského systému. Přirozené složení lesního porostu a využívání stromů, lesa a lesních produktů jsou zkoumány na základě výsledků pylové, antrakologické a makrozbytkové analýzy, archeologie, etnografie a modelování. Ani jedna ze jmenovaných disciplin však v současné době nemá dostatečné množství jednoznačně interpretovatelných dat, na jejichž základě by bylo možno detailněji rekonstruovat podobu a plošný rozsah holocenního lesního porostu a zejména jeho proměny způsobené následkem lidské činnosti. and The contribution aims at complex study of forest as the most important component of the prehistoric economic system. The natural composition of forest vegetation and the exploitation of trees, forest and forest products are examined on the basis of pollen, anthracological and macro-remains analysis results, archaeology, ethnography and modelling. None of the aforementioned disciplines, however, has at present adequate unambiguously interpretable data that could be used as basis for a more detailed reconstruction of the form and extent of Holocene forest vegetation and in particular its anthropogenic changes.