Search

Start Over Subject psychologie Date Unknown

53. Dynamické testovanie latentných učebných schopností: modifikácia a overenie odstupňovania poskytovanej spätnej väzby

Creator:
Čema, Vladimír
Format:
print
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, schopnosti, učení, psychology, abilities, learning, dynamic testing, feedback, latent learning ability, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Cieľ štúdie. Analýza odstupňovania modifikovanej spätnej väzby v Dynamickom teste latentnej učebnej schopnosti pre 8 až 10 ročné deti (DTLUS 8-10). Súbor a postup výskumu. Výskumný súbor tvorili deti zo sociálne znevýhodňujúceho prostredia vo veku od 7 do 8 rokov a 6 mesiacov (N = 50), ktorým boli administrované jednotlivé stupne spätnej väzby izolovane. Hypotéza. Pri izolovanom poskytnutí jednotlivých rád z DTLUS 8-10, upravených na základe zásad poskytovania spätnej väzby v krátkodobých dynamických testoch, sa bude s vyšším stupňom jednotlivých rád zvyšovať aj počet správnych odpovedí. Štatistická analýza. Na zistenie rozdielov medzi jednotlivými radami z hľadiska počtu vyriešených a nevyriešených úloh bol zvolený chí-kvadrát test, v rámci ktorého boli pre každú úlohu porovnávané reálne frekvencie medzi odpoveďami pri jednotlivých dvojiciach rád. Výsledky. Preukázalo sa, že s vyšším stupňom spätnej väzby narastalo aj percento vyriešených úloh. Príspevok poskytuje overený návod na poskytovanie spätnej väzby v krátkodobých dynamických testoch. Obmedzenia štúdie. Výsledky sa vzťahujú len na 7 až 8 ročné deti zo sociálne znevýhodňujúceho prostredia., Goal of the study. Analysis of grading the modified feedback in Dynamic test of latent learning ability for 8 to 10 years old children (DTLUS 8-10). Sample and method. The research sample consisted of children from socially disadvantaged environment aging from 7 to 8 years and 6 months (N=50). The particular grades of feedback were administered to them separately. Hypothesis. In case of separate providing the particular sequences from DTLUS 8-10, adjusted on the basis of principles for providing the feedback in short-time dynamic tests, together with the higher grade of particular sequences the number of right answers will be also increasing. Statistical analysis. For assessing the differences between particular sequences in numbers of worked out and non-worked out tasks the chisquared test was selected. The real frequencies of answers in particular pairs of sequences were compared for every task. Results. It was proved that together with the higher grade of feedback the percentage of worked out tasks was increasing. The paper offers the verified instructions for providing feedback in short-time dynamic tests. Study limits. Results apply only to 7 to 8 years old children from socially disadvantaged environment., Vladimír Čema., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

58. Epilepsie a psychogenní neepileptické záchvaty (PNES) podle měření úsilí pacienta při neuropsychologickém vyšetření =

Creator:
Jan Preiss, Lenka Krámská, and Zdeněk Vojtěch
Format:
print
Type:
article, výzkumné studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, neuropsychologie, epilepsie, psychogenní neepileptické záchvaty (PNES), snaha, testování symptomové validity, neuropsychology, epilepsy, psychogenic non-epileptic seizures (PNES), effort, symptom validity testing, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Záměr. Cílem práce je srovnání věrohodnosti nálezů neuropsychologického oslabení mezi skupinami nemocných epilepsií (ES) a osobami s psychogenními neepileptickými záchvaty (PNES). Současně článek přináší porovnání neuropsychologické výkonnosti obou skupin. Soubor a metody. Zařazeni byli pacienti hospitalizovaní k video-EEG monitoraci na epileptologické jednotce, u nichž bylo provedeno neuropsychologické vyšetření včetně WAIS-R a většinou také WMS-R. Sledováno bylo 86 pacientů posouzených jako ES a 23 pacientů hodnocených jako PNES. Pacienti byli posuzováni podle šesti kritérií snahy. Čtyři jsou odvozená od subtestu Opakování čísel z WAIS-R, jedno ze srovnání subtestů Slovník a Opakování čísel, a jedno ze srovnání Celkové paměti (MQ) a Pozornosti/ koncentrace podle WMS-R. Statistická analýza. Použita byla statistická dekripce, t-testy, Fischerův exaktní test a dvoucestná analýza variance ANOVA. Výsledky. Nedostatečná snaha (nevalidní odpovědi) se u ES vyskytovala podle různých kritérií od 3 do 34 %, u PNES od 4 do 43 %. Dvoucestná analýza variance nenašla rozdíly mezi ES a PNES. Výkonnost v neuropsychologických testech byla významně lepší u osob s dostatečnou snahou shodně jak u ES, tak u PNES. Neuplatňoval se ani vliv skupin pacientů, ani vliv interakce (skupina pacientů versus symptomová validita). Testování snahy (symptomové validity) při neuropsychologickém vyšetřování je důležité pro zlepšení kvality hodnocení. Jde o přístupy, které jsou v posledních letech doporučovány především v americké neuropsychologii a postupně začínají být akceptovány též v Evropě. Omezení studie. Nevýhodou je poměrně menší soubor nemocných s PNES., Purpose. The goal of the study is to compare the credibility of findings of neuropsychological impairment between the groups of epileptic patients and persons with psychogenic non-epileptic seizures (PNES). The comparison of neuropsychological performance of both the groups is also presented. Sample and methods. The patients hospitalized to video-EEG monitoring at the epileptologic unit who passed the neuropsychological examination including WAIS-R and mostly also WMS-R were included into the study. 86 patients considered epileptic and 23 patients evaluated as PNES were examined. Patients were assessed according six effort criteria. Four of them are derived from the Digit span subtest from WAIS-R, one from the comparison of Vocabulary and Digit span subtests, and one from the comparison of general memory (MQ) and Attention/Concentration according to WMS-R. Statistical analysis. Statistical description, ttests, Fischer´s exact test, and two-way ANOVA were used. Results. Insufficient effort (non-valid responses) was found in epileptic patients according to different criteria from 3 to 34 %, in PNES from 4 to 43 %. Two-way ANOVA did not find the differences between epileptic patients and PNES. The performance in neuropsychological tests was significantly better in persons with sufficient effort in epileptic patients as well as in PNES. Neither the influence of group of patients nor the influence of interaction (group of patients vs. symptom validity) applied. The effort testing (symptom validity) during the neuropsychological examination is important for the improvement of the assessment quality. These approaches are recently recommended namely in American neuropsychology and they start to be gradually accepted also in Europe. Study limits. A relatively smaller sample of patients with PNES represents a disadvantage., Jan Preiss, Lenka Krámská, Zdeněk Vojtěch., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

60. Expozice komunitnímu násilí a školní šikana a jejich vztah k antisociálnímu chování v rané adolescenci

Creator:
Osecká, Terezie, Martin Jelínek, Marek Blatný, and Michal Hrdlička
Format:
print
Type:
article, výzkumné studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, antisociální chování, expozice násilí, školní šikana, antisocial behavior, exposure to violence, school bullying, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Cíle. Studie se zabývá antisociálním chováním dětí z městských oblastí, jeho typologií a vztahem k expozici komunitního násilí a školní šikany. Soubor a metoda. Soubor tvořili adolescenti účastnící se mezinárodního projektu SAHA, který se zaměřil na rizikové a protektivní faktory psychosociálního vývoje dětí a dospívajících. Soubor tvořili dvanáctiletí a čtrnáctiletí studenti ze 13 krajských měst; 2973 osob (53 % dívek, průměrný věk 13,5, SD = 1,1): kohortu dvanác-tiletých tvořilo 1447 adolescentů – 54 = dívek; kohortu čtrnáctiletých tvořilo 1526 adolescentů – 53 = dívek. Ke zkoumání antisociálního chování, expozice násilí a školní šikany jsme použili škály z metody SAHA. Hypotéza. Vytvořené empirické typy osob s různou mírou projevů antisociálního chování se budou odlišovat z hlediska jak školní šikany, tak expozice násilí, typy s vyšší mírou projevů antisociálního chování budou ve vyšší míře vystaveny násilí a v nižší míře budou objektem šikany. Statistická analýza. Nehierarchickou shlukovou analýzou na položkách škály antisociálního chování jsme identifikovali 4 typy. Tyto typy jsme porovnali ve vztahu k expozici násilí a školní šikaně (Kruskal-Wallis test, Dunn post-hoc test). Výsledky. Byl nalezen vztah mezi expozicí násilí (komunitní i šikana) a typem chování (expozice násilí jako svědek (χ2 = 265,7; df = 3; p < 0,01); expozice násilí jako oběť (χ2 = 236,6; df = 3; p < 0,01); objekt šikany (χ2 = 263,4; df = 3; p < 0,01). Nejvyšší míru expozice násilí ve všech třech sledovaných proměnných uvádí typ osob s nejvyšší mírou antisociálního chování. Omezení studie. Nebyla zkoumána šikana i z hlediska agresora a tzv. kyberšikana., Objectives. The study deals with antisocial behavior of school children in urban areas, its typology and relationship to exposure to violence in the community and to school bullying. Subjects and settings. Participants were adolescents participating in international project The Social and Health Assessment (SAHA) that aims to assess risk and protective factors for psychosocial adjustment of children and youth. The sample consisted of 12 year-old and 14-year-old students from schools in 13 regional capitals. The sample consisted of 2.973 persons (53 % girls, mean age 13.5 years, SD = 1.1): 12 years old cohort consisting of 1.447 adolescents – 54 % of girls; 14 years old cohort consisting of 1.526 adolescents – 53 % of girls. SAHA was used to measure antisocial behavior, exposure to violence and school bullying. Hypothesis. Created empirical types of adolescents with varying degrees of antisocial behavior differ in violence exposure, types with higher levels of antisocial behavior are exposed to a greater extent to violence and lower extent to bullying as objects. Statistical analysis. Non-hierarchical cluster analysis (k-means) to identify four types of antisocial behavior. Types comparision in violence exposure and bullying (Kruskal-Wallis test, Dunn post-hoc tests). Results. Authors found relationships between exposure to violence (community and bullying) and the type of behavior (exposure to violence as a witness (χ2 = 265.7, df = 3, p <0.01), exposure to violence as a victim (χ2 = 236.6, df = 3, p <0.01); object of bullying (χ2 = 263.4, df = 3, p <0.01). The highest rates of exposure to violence in all three variables have adolescents with the highest rates of antisocial behavior. Study limitation. Bullying from aggressor,s point of view and cyberbullying were not analysed., Veronika Sobotková [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public