Původně židovský "Karmel košer penzion", stavebníka Friedmanna Józsefa. Na fasádě směřující ho hlavní třídy je nad okny 1. patra reliéfní vlys běžící po celé šířce fasády převážně se sedícími a ležícími figurami různých, převážně vodních bytostí, božstev a putti (Neptun a Amfitríté, říční božstva, okřídlený mladík s důtkami a trubkou, tritóni, putti). and Antické výjevy skupinového reje byly spojovány s mořskými a říčními božstvy (mořský a říční thiasos), nebo s Dionýsem. Tato vyobrazení byla typická pro výzdobu sarkofágů; ikonografii převzalo renesanční sochařství a také je časté na novorenesančních fasádách obytných domů jako symbolické vyjádření bohatství a hojnosti.
Dvoupodlažní řadový obytný dům. Od roku 1807 v něm žil znalec antické řecko-římské kultury, piaristický učitel József Grigely. Pod římsou pět figurálních reliéfů a pět medailonů. V medailonech portréty filosofů a básníků s nápisy. Alegorické reliéfy v obdélných zahloubených polích. První skupinka zleva - múza a Orfeus hrající zvířatům (múza v drapérii, na hlavě koruna, opírá se levou rukou o oltář s knihami, drží v ruce dvě trumpety, na pravé ruce má navlečeny dva vavřínové věnce, třetí drží v natažené ruce, na zemi kniha, Orfeus sedí, hraje na lyru, u jeho pravé nohy sedí zvíře). Druhý reliéf: žena v drapérii, v pravici drží rozvinutý svitek, opírá se o oltář s knihami, v levé ruce drží blesky, před ženou na zemi kniha a helmice, naproti ženě stojí chlapec, v natažené pravici drží svitek. Nad vchodem alegorický výjev - Athéna, ochránkyně věd a umění. Na levé straně reliéfu skupinka alegorie Umění: chlapec, drží paletu, maluje na plátno na stojanu, na zemi před ním sedí puto, maluje na papír, u jeho nohou busta, v pozadí sokl s koulí, na ní stojí nahá ženská postava s palmovou ratolestí v ruce. Další skupinku tvoří žena s knihou a zavázanýma očima, z jejích obou stran dítě (dítě po její pravici ve fraku), nad hlavou dítěte po ženině levici drží Athéna vavřínový věnec. Athéna s helmicí na hlavě, drží kopí, vedle ní kniha a hlava Jupitera. Za Athénou další skupina postav - alegorie Věd, chlapec sedí u globu, vedle něho zeď s dalekohledem, o zeď se opírá dívka v drapérii; další postavy: sedící puto s knihami, nad ním okřídlená postava s rohem hojnosti, za knihami hvězdný globus. Reliéfy pokračují na pravé straně od vchodu dvěma výjevy, patrně alegoriemi Vzdělání patrně v histoii a právu. První skupinu tvoří sedící žena, píše na rozvinutý svitek řeckými písmeny, proti ní stojí žena u tabule s řeckými písmeny. Poslední dvojicí jsou postavy stojících žen v drapérii, první stojí u oltáře, na něm přidržuje desku s písmeny AB a gama delta, v pravici drží svitek; druhá žena stojí u oltáře, nad ním drží váhy, na zemi leží knihy., Medvey 1939, s. 17; Szatmári 2001, s. 9-10., and Alegorické výjevy i fiktivní portréty v medailonech čerpají inspiraci v antické kultuře. V medailonech jsou zobrazeni významné řecké a římské historické osobnosti: řecký filosof Sókratés (asi 469 - 399 př. Kr.); římský básník Vergilius Publius Maro (70 - 19 př. Kr.); politik, spisovatel a největší římský řečník Marcus Tullius Cicero (106 - 43 př. Kr.); římský historik Titus Livius (59 př. Kr.- 17. po Kr.); slavný římský řečník, autor učebnice rétoriky Marcus Fabius Quintilianus (asi 35 - 45 Př. Kr.- 100 po Kr.); římský filosof, politik, básník a vychovatel císaře Nerona Lucius Annaeus Seneca ml. (4 př. Kr.- 65 po Kr.). Alegorické výjevy kladou důraz na hodnoty umění, vědy a vzdělání, k nimž se tímto hlásí obyvatelé domu.
Eklektická budova Hudební akademie. Interiér: proti vchodu je umístěna fontána, po její levé straně obdélný reliéf - uprostřed kompozice vavřínový věnec s maskou, z levé strany faun - pištec, hraje na diaulos, za ním puto s věncem, z pravé strany středového věnce múza s kytarou (Polyhymnia (?)), vedle ní na soklu masky, hůl a feston. Pod reliéfem na obou stranách medailony s hlavami múz (zleva Erató (múza milostné poezie a lyriky), zprava Polyhymnia (múza rétoriky). Na pravé straně kašny druhý figurální reliéf: uprostřed věnec s maskou, vlevo Dionýsos doprovázený panterem, napravo od věnce tančící bakchantka, v levé ruce má bubínek, v pravé thyrsos, vedle ní na zemi koš s vinnými hrozny. Pod reliéfem medailony s hlavami múz - Euterpé (múza milostného lyrického básnictví) a Terpsichoré (múza tance). Další medailony jsou nad vchody do sálu. Nad postranním vchodem s číslem 7: zleva Thalia (múza dramatických umění), zprava Polyhymnia (múza sborového a hymnického zpěvu). Nad vchodem č. 11: Melpomené (múza tragedie) a vpravo opět Terpsichoré. Dekorativní drobné detaily ve vstupní hale zobrazují Kentaury a Fauny s lyrou a Panovou flétnou., Architectural Guide 1997, s. 42, č. 050; Dent 2002, and Reliéfy nad vchody jsou inspirovány antickými reliéfy, a to konkrétními nálezy, dnes vesměs ve sbírkách v Louvru v Paříži. Tančící faun s panterem, reliéf z Louvre (Reinach, I., 1906, s. 70, obr. 179); Faun hrající na diaulos, reliéf z Louvre (Reinach, I., 1906, s. 24, 29)
Dům "Gömöry-ház" byl postaven pro lékárníka Gömöry podle projektu Mihály Pollacka v roce 1812. Reliéf z průčelí je dnes ve sbírkách Semmelweis Múzeum v Budapešti. Figurální reliéf je horizontálně rozdělen do dvou pásů nad sebou. V horním pásu pololežící muž, v pravé ruce drží hůl, kolem ní je obtočený had (Asklépios), po jeho pravici klečí žena u nádoby s ohněm, vlévá do něho tekutinu v pravé ruce drží džbánek (patrně Kirké), zleva k muži přibíhá putto s ratolestí. V dolním pásu uprostřed putto u oltáře s nádobami, vedle oltáře včelí úl, z prvé strany k oltáři přibíhá mladý muž v okřídlené čapce a střevících (Merkur), po levé straně pololežící mladík s jinochem, který ho utěšuje, vedle něho kohout a kotva (Naděje). Ilustrace viz: http://www.hung-art.hu/magyar/d/dunaisz1/muvek/., Zádor 1993,s. 52-53; http://www.hung-art.hu/tours/19_c_1.html (18. 1. 2006)., and Reliéf připomíná obchodní činnost majitele domu, zobrazené spojení Merkura a atributů naděje (kotva, kohout) může být příslibem nákupu účinných léčebných prostředků.
Reliéf neznámého autora pochází z některého budapešťského zbořeného domu. Zobrazen je figurální výjev, putti zpracovávající vinné hrozny. and Scéna může představovat zpracování vína, jako alegorie vinařství, nebo může být alegorií podzimu.
Pramen "Illyna voda" (Eliášův pramen), byl jako zázračný, uctívan srbskou menšinou usazenou v Pešti od konce 17. století. Nad pramenem byl v letech 1820-1848 zbudován malý chrámek zdobený na bočních stranách dvěma reliéfy. Stavba byla ve 20. století velmi poškozena, v letech 1989 - 1991 byla rekonstruována podle dobových dokumentů. Na pravé i levé boční stěně je umístěn reliéf se čtyřmi putti, kteří se vzájemně omývají léčivou vodou ze džbánů a z pramene (rekonstrukce: Vőrős Márta,1991). and Buza 1994, s. 21-25.
Řadový nájemní dům, na průčelí pod okny 1. patra reliéf s bohatou figurální výzdobou - putti reprezentující alegorii dálkového obchodu a stavebního průmyslu. První výjev na reliéfu zleva: putto sedící na velbloudu, sedící putto s poutnickou holí, trojice putti u koše s plody, skupina putti přivazujících k molu plachetnici s nákladem, trojice putti pohánějícíh osla s nákladem, dvojice putti se slunečníkem a navršenými předměty - štít, nádoby, svitky, jeden z puttiů drží řetěz. Druhý reliéf vpravo od vchodu: putti zabývající se různými činnostmi spojenými s kovářství a metalurgií, čtveřice putti odlévá zvon, uprostřed reliéfu putto, v ruce pochodeň a vavřín, sedí na trůně s opěradlem ve tvaru ozubeného kola, vedle na zemi leží okřídlené kolo a svitek, z každé strany putto, jeden drží kladivo, druhý svitek. Další skupinka postav provádí práce spojené s konstrukcí stavebních prvků ze železa, poslední jsou dva putti s krumpáčem a pluhem., Ráday 1998, s. 314, obr. 224, and Typická dekorace s putti, kteří jsou zcela zaměstnáni různými činnostmi, vyjadřují tak důležitost průmyslových a hospodářských odvětví pro prosperitu obyvatelů domu.
Budova v neorenesančním stylu, nad okny v přízemí řada osmi reliéfů. Figurální výjevy zachycují skupinky dovádějících a hrajících si putti. Putto se srpem a čutorou, putto hrající na dudy, putti pojídající vinné hrozny, putti vylévající víno z číší, troubící putto, putti krmící beránka, koupající se putti, putti s květinami, putti hřející se u ohně., Déry 1991, s. 96., and Typická výzdoba navazující na výjevy tzv. renesančních "spiritelli", dětí, které tropí neplechy (putto troubící druhému do ucha). Některé ze skupin lze však také interpretovat jako alegorické výjevy ročních dob (putti s kyticí - Jaro, putti u ohníčku - Zima).