Objectives.Religiosity and spirituality (R/S) are associated with many dimensions of human life and could contribute to one’s self-esteem; how-ever, there is no certainty that this is also appli-cable to non-religious countries. Therefore, the aim of the study was to explore the association of different aspects of R/S with self-esteem in a secular environment.Participants and setting.An online sample of 464 Czech respondents aged 15 and over (mean age 30.7; SD=12.63; 27.2% men) participated in the survey. Self-esteem, religiosity, religious attendance, frequency of prayer, negative re-ligious coping, image of God and spirituality were measured. Results. Regular prayer, spirituality (per stan-dard deviation, SD), a low level of religious struggles (per SD) and a positive God image (per SD) were associated with higher self-esteem, with odds ratios ranging from 1.28 to 2.16 (p˂0.05 to p˂0.001). In contrast, compared to non-religious respondents, religious respon-dents had an approximately 60% lower chance of having a high level of self-esteem (p˂0.05). However, a combination of R and S showed that while religious/spiritual respondents did not dif-fer significantly from non-religious respondents, religious/non-spiritual respondents had approxi-mately 79% lower chance of having good self-esteem (p˂0.001).Study limitations.The main limitation of this study is that it did not reach a representative sample, which limits the generalizability of the findings to the whole population. This is also the first study using this kind of research approach, which, however, limits the interpretation of re-sults. Moreover, it is a cross-sectional study, so any conclusions on causality cannot be made, and the questionnary used only self-report mea-sures, which could be influenced by a social de-sirability bias. and Cíle. Religiozita a spiritualita (R/S) jsou spojeny s mnoha oblastmi lidského života a mohou mít pozitivní vliv i na lidskou sebeúctu. Přesto není jisté, zda je větší intenzita náboženského a spirituálního prožívání spojena s vyšší sebe-úctou i v ateistických zemích. Cílem studie bylo zkoumat vztahy různých aspektů R/S v sekulárním prostředí. Soubor. Výzkumný vzorek tvořilo 464 českých respondentů starších 15 let (průměrný věk 30,7 let; SD = 12,63; 27,2 % muži). Prostřednictvím online dotazníku byla měřena sebeúcta, religiozita, náboženská účast, četnost modlitby, míra náboženských zápasů, obraz Boha a spiritualita. Výsledky. Pravidelná modlitba, spiritualita (SD), nižší míra náboženských zápasů (SD) a pozitiv-ní obraz Boha (SD) byly spojeny s vyšší sebe-úctou, s odds ratio v rozmezí od 1,28 do 2,16 (p ˂ 0,05 až p ˂ 0,001). Oproti těm nereligiózním měli religiózní respondenti přibližně o 60 % nižší šanci mít vyšší úroveň sebeúcty (p ˂ 0,05). Kombinace R a S ukázala, že zatímco religiózní, ale nespirituální respondenti se od těch nereligiózních v míře sebeúcty výrazně nelišili, religiózní, ale nespirituální respondenti měli přibližně o 79 % nižší pravděpodobnost dobré sebeúcty (p ˂ 0,001). Omezení studie. Tato studie nepracuje s reprezentativním vzorkem populace a výsledky se tudíž nedají zobecnit na celkovou populaci. Jedná se o první studii užívající tento přístup, což ztěžuje interpretaci výsledků. Navíc se jedná o průřezovou studii, nelze tedy dělat závěry ohledně kauzality a studie využívala pouze sebehodnotící dotazníky, které mohou být zkresleny tendencí odpovídat sociálně žádoucím způsobem.
Dotazník intenzity náboženské víry (The Santa Clara Strength of Religious Faith Questionnaire, SCSORF; Plante, Boccaccini, 1997b) byl zkoumán na datech dvou souborů – českých (N=522) a slovenských (N=456) vysokoškolských studentech. Vnitřní konzistence byla vysoká u obou zkoumaných souborů (Cronbachova alfa 0,962 a 0,961). Hodnoty žen byly v obou souborech vyšší než mužů. Zjištěná faktorová struktura byla unidimenzionální. Celkově výsledky studie ukazují na dobré psychometrické vlastnosti škály. Autoři zvažují budoucí použití škály jako součásti měření integrity především v pracovní oblasti. and The Santa Clara Strength of Religious Faith Questionnaire (SCSORF; Plante, Boccaccini, 1997b) was applied on two groups of respondents, including Czech (N=539) and Slovakian (N=472) university students. The internal reliability was found to be high in both studied groups (Cronbach´s alfa 0,962 and 0,961). Moreover, in both groups female values were found to be higher compared to males. Identified factor analysis was unidimensional. Overall, results of the study indicated good psychometric properties of the scale. Authors consider future application of the scale as a component measure of integrity especially at the workplace area.
Autoři se zamýšlejí nad poctivostí a podváděním během vysokoškolského studia a dívají se na ně v souvislostech s pracovními, sociálními a ekonomickými činiteli. Ve dvou pilotních studiích se zaměřili na čtyři hlavní okruhy: 1. postoj vysokoškolských studentů k podvádění a realizované způsoby podvádění včetně jejich četnosti, 2. vztah mezi podváděním a pracovními hodnotami u vysokoškolských studentů, 3. souvislost mezi podváděním a religiozitou, 4. vztah mezi podváděním a vybranými společensko-ekonomickými ukazateli.
Ve dvou sběrech dat byla zjištěna vysoká frekvence podvádění u českých vysokoškolských studentů vzhledem k americkým vrstevníkům a stabilita nálezů (2011–2012) ohledně podvádění. Zjištěny byly rozdíly mezi „poctivými“ a „podvádějícími“ studenty v některých parametrech Dotazníku pracovních hodnot (Survey of Work Values, Wollack et al., 1971). „Poctiví“ studenti měli statisticky významně vyšší skór ve škále upřednostňování aktivity a zapojení se do práce, „nepoctiví“ studenti statisticky významně vyšší skór ve škále sociální status a postoj k výdělku. Ve shodě s jinými pracemi nebyla zjištěna souvislost mezi religiozitou a mírou podvádění. Na archivních datech (Teixeira a Rocha, 2010) autoři zvažují možné vztahy mezi podváděním a některými společensko-ekonomickými ukazateli – hrubým domácím produktem, indexem vnímání korupce, indexem lidského rozvoje a indexem vzdělávání. Zamýšlejí se nad tím, zda by míra podvádění mohla souviset s ekonomickou úrovní, vnímáním korupce v dané společnosti, mírou rozvoje společnosti a úrovní vzdělání. and The authors analyze honesty and cheating during university studies in relations to work, social and economic variables. In two pilot studies the authors focused on four topics – 1. attitudes of university students to cheating; 2. relation between cheating and work values among university students; 3. connection between cheating and religiosity; 4. relation between cheating and some socio-economic variables. Using two datasets they found high frequency of cheating among Czech university students in comparison with their American colleagues and the stability of findings in samples 2011 and 2012. Differences between honest and dishonest students were found in some variables of the Survey of Work Values (Wollack et al., 1971). Honest students had higher score in Activity Preference and Job Involvement, dishonest students had higher score in Social Status and Attitude Towards Earnings. No relation between cheating and religiosity was found. On archive data (Teixeira a Rocha, 2010) authors consider relations between cheating and some socio-economic variables - Gross Domestic Produkt, Corruption Perception Index, Human Development Index and Education Index. They also consider relations with economic development, perception of corruption, level of human development and education.
V posledních desetiletích narůstá počet empirických dokladů o významných souvislostech mezi religiozitou/spiritualitou (R/S) a zdravím. Empirické nálezy rozpoznaly jak religiozitu, tak spiritualitu jako možné zdroje zdraví a podnítily zájem psychologů o zkoumání významu těchto jevů pro tělesné i duševní zdraví. Tato studie poskytuje podrobný přehled o této oblasti výzkumu a zaměřuje se na některé související metodologické a pojmové otázky. Zvláštní pozornost je věnována definicím a vývoji dvou pojmů (religiozita/spiritualita), vývoji měření, epidemiologickým dokladům o souvislostech R/S s morbiditou, mortalitou a duševním zdravím a otázce kauzality a možných psychologických mediátorů či moderátorů R/S na zdraví. Zvláště se tato studie zaměřuje na otázku, jak specifické faktory ovlivňují zdraví. Ačkoli většina studií udává pozitivní souvislost mezi mírami religiozity/spirituality a celkovým zdravím prostřednictvím fyziologických, psychologických, sociálních a behaviorálních mechanismů, jsou běžné protikladné nálezy a nejsou řídké ani dva nebo více vzájemně si odporujících závěrů. Vztah mezi proměnnými je zřejmě mnohem složitější. To, které specifické R/S faktory posilují zdraví a pohodu, zůstává nejasné. Autoři diskutují o tom, jaké možné mechanismy by mohly vysvětlit tento vztah a jak se v těchto souvislostech mohou lišit členové různých demografických, kulturních a náboženských skupin. Zabývají se pojmem spirituality jako užitečným a v lékařském prostředí klinicky relevantním přístupem. Pro další výzkum trvá nutnost zkvalitnit výzkumné plány a měření, právě tak jako ujasnit chápání religiózních a spirituálních faktorů., In last decades, there is increasing empirical evidence on the significant links between religiosity/ spirituality (R/S) and health. Empirical findings have identified both religiosity and spirituality as a potential health resources and have stimulated interest within psychology on the role of these fenomena in physical and mental health. The present review provides examination of this field of research and adresses some related methodological and conceptual issues. Special attention is paid to the definitions and development of the two concepts (religiosity/ spirituality), the development of measurement, epidemiological evidence linking R/S to morbidity, mortality and mental health and issue of causality and possible psychological mediators or moderators of R/S on health outcomes. Particular focus of this review concerns with the issue how specific factors influence health outcomes. Although the majority of studies report positive association between measures of religiosity/spirituality and overall health via physiological, psychological, social and behavioral mechanisms, contradicting findings are common and two or more opposing conclusion are not rare. The relation between variables appears far more complex. Which specific R/S factors enhance health and well-being remains unclear. The study discusses what mechanisms might explain a relation and what might be possible diference in these associations between members of various demografical, cultural and religious groups. Last it concerns with construct spirituality as usefull and clinically relevant approach in medical settings. For the future research the need to improve research designs and measurement as well as to clarify conceptualizations of religious and spiritual factors remains., Renata Hacklová, Vladimír Kebza., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Štúdia sa zameriava na sociálne a religiózne koreláty zmysluplnosti života u ľudí v staršom veku. 180 respondentom vo veku od 65 do 75 rokov boli administrované Škála životnej zmysluplnosti, Dotazník sociálnej opory MOS, Švédska škála náboženskej orientácie a Škála náboženskej významnosti. Okrem toho boli zisťované demografické údaje o type domácnosti, v ktorej respondenti žijú. Výsledky ukázali, že sociálna opora aj typ domácnosti významne súvisia so životnou zmysluplnosťou, pričom smer vzťahu naznačuje, že sociálne vzťahy sú dôležitým zdrojom životnej zmysluplnosti. Na druhej strane, pri religiozite sa neukázali jednoznačné vzťahy, vonkajšková religiozita korelovala so zmysluplnosťou slabo negatívne, zvnútornená religiozita a významnosť religiozity so zmysluplnosťou nekorelovali vôbec. Analýza moderačného efektu rodu a typu domácnosti na vzťah medzi životnou zmysluplnosťou a religiozitou ukázala, že zvnútornená religiozita pozitívne súvisí so zmysluplnosťou iba u mužov, a tento vzťah je intenzívnejší keď muž býva v domácnosti s príbuznými. and The study focused on the social and religious correlates of life meaningfulness in elderly people. 180 respondents were administered Life Meaningfulness Scale, Social Support Survey MOS, Swedish Religious Orientation Scale and Religious Salience Scale. Besides these, demographic data related to the type of respondents’ household were collected. The results showed that social support and type of household significantly related to life meaningfulness, and direction of the relationships suggested that social relationships were important source of life meaningfulness. On the other hand, religiosity did not show clear relations with meaningfulness, because extrinsic religiosity had only weak negative relationship with meaningfulness and intrinsic religiosity and religious salience did not correlate with meaningfulness. Analysis of moderation effect of gender and type of household on the relationship between life meaningfulness and religiosity showed that intrinsic religiosity had positive relationship only in males and this relationship is higher if respondent lived in the household with relatives.
Přestože je fenoménu spirituality a její vazby na zdraví věnována zasloužená pozornost, v českém i zahraničním kontextu je patrný převládající rys takových studií, totiž nedostatečná konceptualizace a nerozlišování mezi spiritualitou a religiozitou. Příspěvek hodlá zvýraznit odlišnosti mezi těmito dvěma fenomény, a to na základě vybraných myšlenek Maxe Schelera (duch jako nepředmětné specifikum lidské existence a seberealizace), Viktora Frankla (duch jako sféra existenciálního smyslu života) a Mircea Eliadeho (odlišení modality bytí sakrální a profánní). Tak vyvstává odlišnost náboženství a religiozity (transcendence do oblasti sakrální) a spirituality (transcendence každodennosti zůstávající v oblasti profánní), s možností aplikace na fenomén zdraví. Vazba spirituality a zdraví je možná ve dvojí podobě: prvním je hledání vlivu spirituality na (fyzické či psychické) zdraví, druhým pak svébytný modus spirituálního zdraví. Příspěvek formou stručného přehledu poukazuje na vybrané studie rozpracovávající obě tyto možnosti. Přesto těžiště textu spočívá ve zvýraznění možností konceptu spirituálního zdraví a jeho operacionalizace, a to vymezením pěti faktorů, které spirituální zdraví konstituují: autentický modus existence (tj. vztah k sobě samému), vztah k druhým lidem v důvěře a otevřenosti, vztah k přírodě coby celku, který nás přesahuje, tázání se po smyslu života a uvědomování si přesahu a transcendence každodennosti., Although the deserved attention is paid to the phenomenon of spirituality and its linkage to health, the prevailing feature of these studies is noticeable both in Czech and international context: the nonsufficient conceptualization and non-distinguishing between spirituality and religiosity. The paper intends to highlight the differences between these two phenomena, on the basis of selected thoughts of Max Scheler (spirit as non-object particularity of human existence and self-realization), Viktor Frankl (spirit as a sphere of existential sense of life), and Mircea Eliade (distinguishing of sacred and profane modalities of existence). The distinction between religion and religiosity (transcendence into sacred sphere), and spirituality (transcendence of everydayness remaining in profane sphere) appears, with possibility of application on the health phenomenon. The linkage of spirituality and health is possible in dual form: the first is the search for the influence of spirituality on (physical or mental) health, the second is the peculiar mode of spiritual health. The paper points to selected studies elaborating both these possibilities in the form of brief overview. But the core of the text consists in highlighting the possibilities of the concept of spiritual health and its operationalization by specifying five factors constituting the spiritual health: authentic mode of existence (i.e. the relation to self), relation to other people in trust and openness, relation to nature as a exceeding whole, inquiring about sense of life, and becoming aware of overlapping and transcendence of everydayness., Ivo Jirásek., and Obsahuje seznam literatury