Malby ve třech místnostech věže. Portrét Karla IV. na stěně spojující oratoř s kapitulním kostelem P. Marie, v soukromé oratoři (původní kaple P. Marie) votivní obraz Madony s Karlem IV. a Annou Svídnickou, dekorace jižní stěny kostela P. Marie., Bažant 2000#, 153-154., and Hlavní úlohou portrétu panovníka byla oslava vladaře a jeho rodu. Na karlštejnských freskách se Karel IV. objevuje velmi často jako donátor. Na stěně spojující soukromou oratoř, kapli P. Marie v tzv. Kostelní věži, s kapitulním kostelem je portrét Karla IV. v životní velikosti - císař tak byl trvale přítomen bohoslužeb hradní kapituly založené 1357. V Karlově soukromé oratoři je zobrazena Madona s adorujícím Karlem IV. a Annou Svídnickou. Obraz je zajímavý tím, že nezobrazuje pouze panovnický pár při soukromé bohoslužbě, ale vyjadřuje Karlovu tezi o božském původu jeho moci, čímž měla být zajištěna jak jeho nezávislost na papeži, tak pokračování jeho dynastie na císařském trůně. Císař a císařovna klečí se sepjatýma rukama, které berou do svých rukou P. Marie (královniny) a Ježíš (královy). Toto gesto bylo odvážnou inovací, neboť byl do sakrálního kontextu uveden prvek převzatý ze soudobé světské praxe, gesto totiž stvrzovalo udílení léna. Svědky této investitury není na karlštejnské fresce nikdo menší než sv. Petr a Pavel, kteří jsou zobrazeni po straně niky. Na protilehlé straně oratoře je zobrazen další Karlův portrét zdůrazňující jeho nikým nezprostředkovaný vztah k císařské hodnosti, je zde totiž zobrazen výše zmíněný dvojportrét císaře a královny-matky uctívající kříž, jenž evokuje schéma "exaltatio crucis" císaře Konstantina a sv. Heleny. V kapitulním kostele P. Marie na jižní stěně v horním pásu sv. Trojice adorovaná Karlem IV. s manželkou, ve středním pásu jsou ostatkové scény: Karel získává od francouzského dauphina (?) relikvii dřeva kříže a dvou trnů z Kristovy koruny, Karel IV. získává od Pierra de Lusignan (?), jeruzalémského a kyperského krále relikvii a konečně Karel u svého ostatkového kříže. Nejbližší analogie těchto zobrazení najdeme v Benátkách, v zobrazeních příběhu získání relikvie Sv. Marka na mozaikách baziliky sv. Marka. Na východní stěně kostela P. Marie na Karlštejně jsou v řadě proroků figury prvních dvou manželek Karla IV. Vedle těchto explicitních portrétů jsou na karlštejnských malbách kryptoportréty, což byl antický žánr, který byl obnoven teprve ve 13. století. Již výše byla řeč o zobrazení Karla IV. jako Konstantina Velikého, v okenním výklenku kaple Sv. Kříže z doby před rokem 1367 je zobrazen jako nejmladší z králů, Baltazar, ve scéně Klanění tří králů. V této souvislosti je nutné rovněž zmínit kryptoportrét Karla IV. jako kněžského krále Melchisedeka ve Vyšehradském antifonáři a kryptoportrét dcery Karla IV. a manželky rakouského vévody Albrechta III., Alžběty, jako Madony (Vídeň, soukromá sbírka).
Pozdně gotické patricijské sídlo. Uvnitř budovy je řada síní s pozdně gotickými klenbami, některé se znaky Smíšků, v kapli sv. Václava portréty Jana Smíška a jeho ženy., Šimek 1989#, 242-245., and Poche 1978#, 185.
Barokní kopie obrazu je v zámku Rychnov nad Kněžnou., Hořejší 1979#, 34., Homolka 1985#, 358-359., and Nejstarší portrétní obraz v českých zemích. Na rozdíl od okolních zemí se portrétní umění v českých zemích rozvíjelo až do poloviny 16. století jenom velmi pomalu.