Sociální politika v Protektorátu Čechy a Morava představuje jedno z klíčových témat současného výzkumu dějin tohoto období. Článek se zabývá možnostmi, jak zkoumat tuto problematiku s ohledem na nejnovější badatelské trendy ve výzkumu nacionálního socialismu. V úvodním nástinu historiografického zpracování protektorátní sociální politiky je naznačena zejména převládající jednotvárnost v argumentaci, nesystémovost výkladu a omezení české a československé historiografické produkce na etnicky české obyvatelstvo. Dosavadní výzkum zcela rezignuje na zasazení sociální politiky do kontextu dějin společnosti. Autorka tak nejdříve načrtává společenský rámec, který reprezentuje koncept „národního společenství“ (Volksgemeinschaft), v němž se utvářely a realizovaly představy o smyslu a funkci sociální politiky. V další části se zaměřuje na obsahové vymezení pojmu „sociální politika“ v podobě, jak jej chápali nacističtí teoretici po roce 1933. V závěrečné části se pokouší o definování nově utvářených sociálních poměrů v česko-německém prostředí Protektorátu Čechy a Morava a naznačuje možnosti jejich analýzy v oblasti realizace sociální politiky. Za perspektivní považuje jednak sledování procesu uplatňování příslušných měřítek v říši a protektorátu v rovině expertního diskurzu, jednak výzkum vlastní sociálněpolitické praxe. V rozdílných motivacích režimu při realizaci sociálněpolitických opatření ve vztahu k různých skupinám obyvatelstva spatřuje autorka nejpodstatnější aspekty realizace sociální politiky na škále od sociálního vyloučení po formy sociálního ochranářství., Social policy in the Protectorate of Bohemia and Moravia, from mid-March 1939 to early May 1945, is a key topic in contemporary research on the history of this brief period. The article is concerned with the possible approaches to research with regard to the latest trends in research on National Socialism. It begins with an outline of the historiography of social policy in the Protectorate, which is marked chiefly by a predominant uniformity of argumentation, a lack of systematic approach to interpretation, and Czech and Czechoslovak historians’ limiting themselves to the ethnically Czech population. Research conducted so far has completely failed to put social policy into the context of social history. The author thus first provides an outline of the social framework, which represents the concept of a Volksgemeinschaft (national/ethnic/racial community), in which ideas about the purpose and function of social policy were formed and implemented. In the next part, she focuses on the definition of the term ‘social policy’ as understood by Nazi theorists after 1933. In the last part of the article, she seeks to define the new social relations in the Czech-German environment of the Protectorate of Bohemia and Moravia, and suggests possibilities of its analysis in the area of the implementation of social policy. She believes that it will be fruitful to study the implementation of the relevant criteria in the Reich and the Protectorate at the level of discussions among experts, and to research social policy in practice. The author sees the most important aspects of the implementation of social policy as residing in the various motivations of the régime when implementing social policy in relation to different parts of the population, ranging from social exclusion to forms of social protectionism., Radka Šustrová., and Obsahuje bibliografii
This article deals with empirical research on poverty in Czechoslovakia from the interwar period to the present in terms of three distinct phases. First, between 1918 and 1948, considerable attention was devoted to poverty, but research possibilities modest, so that a complex mapping of the problem was not feasible. Second, during the 1948 to 1989 period, the communist regime allowed "examinations" of poverty for the purpose of depicting pre-war capitalist Czechoslovakia as an impoverished, class-divided society. A similar approach was applied to studies of Western countries during the Cold War period. Research on poverty within the socialist regime was not allowed, even after the rehabilitation of sociology as a social science. Detailed analysis of household surveys was either forbidden or the results were embargoed; only simple cross-tabulations were ever published. Third, after 1989, the opportunities for undertaking research on poverty increased dramatically due to stimulus in both the national and international arenas. Important projects were fielded leading to many studies and published articles. Statistical surveys were used to map poverty primarily in terms of income; while sociological, ethnographic and anthropological approaches were used to examine key groups affected by poverty in Czech society. Within the literature there has been to date no synthesis of the study of the nature and origins of poverty in the Czech Republic., Jiří Večerník., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Sborník, který vzešel z konference uspořádané v březnu 2007 v Berlíně tamním Italským kulturním institutem a Svobodnou univerzitou, je podle recenzenta příkladem různorodého a podnětného přemýšlení o historii, současnosti a perspektivách Evropské unie a integrace. Ve čtyřech problémových okruzích se příspěvky věnují společenským důsledkům politické integrace, vztahu evropské a mimoevropské migrace, působení politické integrace na konzumní společnost, sociální politiku a stát blahobytu a konečně evropské politice a jejím kulurním reprezentacím. Pro šíři témat, množství kladených otázek a rozmanitý způsob interpretace může publikace podle recenzenta posloužit jako velmi dobrý úvod do evropských studií., This volume comes out of a conference organized by the Italian Cultural Institute, Berlin, and the Freie Universität, Berlin. It is, according to the reviewer, an example of diverse and inspired ways of thinking about the past, the present, and the prospects of the European Union and integration in it. In four topic groups, the contributions discuss the social consequences of political integration, the relationship between European and non-European migration, the effect of political integration on consumer society, social policy, and the welfare state, and, lastly, European politics and its representation in the arts and sciences. Thanks to the wide range of topics, the great number of questions raised, and the varied approaches to interpretation, the publication can, the reviewer argues, serve as a very good introduction to European Studies., [autor recenze] Zdeněk Nebřenský., and Obsahuje bibliografii