Řadový nájemní dům, na průčelí pod okny 1. patra reliéf s bohatou figurální výzdobou - putti reprezentující alegorii dálkového obchodu a stavebního průmyslu. První výjev na reliéfu zleva: putto sedící na velbloudu, sedící putto s poutnickou holí, trojice putti u koše s plody, skupina putti přivazujících k molu plachetnici s nákladem, trojice putti pohánějícíh osla s nákladem, dvojice putti se slunečníkem a navršenými předměty - štít, nádoby, svitky, jeden z puttiů drží řetěz. Druhý reliéf vpravo od vchodu: putti zabývající se různými činnostmi spojenými s kovářství a metalurgií, čtveřice putti odlévá zvon, uprostřed reliéfu putto, v ruce pochodeň a vavřín, sedí na trůně s opěradlem ve tvaru ozubeného kola, vedle na zemi leží okřídlené kolo a svitek, z každé strany putto, jeden drží kladivo, druhý svitek. Další skupinka postav provádí práce spojené s konstrukcí stavebních prvků ze železa, poslední jsou dva putti s krumpáčem a pluhem., Ráday 1998, s. 314, obr. 224, and Typická dekorace s putti, kteří jsou zcela zaměstnáni různými činnostmi, vyjadřují tak důležitost průmyslových a hospodářských odvětví pro prosperitu obyvatelů domu.
Nárožní čtyřpatrová budova s bohatou sochařskou a malířskou výzdobou. Na fasádě průčelí do Podmaniczky utca jsou jednak fresky, z nich dvě pole představují alegorie Architektury a Sochařství a figurální reliéfy, se střídavě se opakujícími kruhovými medailony, které se opakují i na fasádě do Jókai u. Na dvou obdélných reliéfech jsou putti provozující různé umělecké činnosti související se stavebnictvím. Někteří putti jsou nazí, někteří oblečení do krátkých tunik. Reliéf vlevo od vchodu: dva putti spolu tvoří naznačený pilastr, třetí putto staví zeď, čtvrtý modeluje z hlíny plastiku. Reliéf vpravo od vchodu: dva putti u tabule, jeden z nich na ní kreslí plány, na zemi leží svitky, další skupinku tvoří trojice putti se svitky, pravítkem a trojúhelníkem, za nimi architektura kostela, šestý puto tvoří sloupovou hlavici. V medailonech fiktivní portrétní hlav významných antických (a jedné křesťanské) osobností. V medailonech jsou umístěny mužské a ženské fiktivní portréty s nápisy - "Alcaeus, Semiramis, Caesonia, Socrates, Ptolemaeus, Triphon"., Ráday 1998, s. 314, obr. 186-187., and Dekorace fasády je zaměřena na činnosti spojené se stavitelstvím, v různých činnostech jsou angažováni putti. Fiktivní portréty zachycují známé antické osobnosti. Jejich zobrazení na fasádě nájemního domu má připomínat vzdělanost jeho obyvatel. Alkaios z Mytilény na Lesbu (620 - 658 př. Kr.), byl řecký lyrický básník; Semírámis, historická osoba, královna Šammuramat (9. stol. př. Kr.) byla později ztotožněná s předoasijskou bohyní lásky Ištar, přičítala se jí výstavba Babylonu a visutých zahrad (v Evropě byla uctívána Svobodnými zednáři); Caesonia Milonia, byla bývalá prostitutka, která se později stala manželkou císaře Caliguly (zmíněna v díle "Dvanáct císařů" od Suetonia). Sókratés (470 - 399 př. Kr.), původně vyučený sochař, později významný řecký filosof, který byl za kritiku Athénské demokracie odsouzen k smti, jíž se dobrovolně podrobil. Jeho postoj naprosté poslušnosti vůči zákonům státu, byl vzorem občanské kázně; Klaudios Ptolemaios z Alexandrie (100 - 170), významný řecký astronom, matematik, fyzik a zeměpisec. Mladík Trifón (225 - 250) původem z Frýgie v Malé Asii, se stal slavným poté, co vyléčil dceru císaře Gordiana, jako oběť pronásledování křesťanů byl později prohlášen za svatého a byl uctíván na Balkáně.
Nárožní činžovní dům. Na zvýšeném soklu nároží je umístěna plastika stojícího muže v antické drapérii. Muž drží v pravé ruce svitek, levá ruka se opírá o hůl, na ní je obtočen had. and Asklépios (lat. Aesculapius), syn boha Apollóna a královny Korónidy, vynikal podle řecké mytologie ve vědách, zejména však v lékařství. Nejčastěji byl zobrazován s holí, kolem níž se vine posvátný had. Asklépios býval od 19. století, spolu se svými dvěma dcerami (Hygieia - bohyně zdraví a Panakeia - bohyně osvobozující od všech nemocí), zobrazován na průčelí budov, v nichž byly lékárny. Také v tomto případě plastika umístěná na nároží budovy upozorňuje na lékárnu, která byla a dodnes je, v jejím přízemí provozována.
Soubor budov skladů Národního divadla. Fasáda do Apolinářské ulice se štukovými reliéfy v kruhových rámcích. Ženské postavy oděné do staročeských krojů s různými atributy jako Múzy. Tanec (žena s tamburínou); Hudba (žena s lyrou); Drama (žena s maskou na temeni, svitek, vavřínové snítky, meč)., Baťková 1998, s. 325, and Typické atributy múz, postavy jsou však oblečeny do staroslovanských oděvů, naznačena starobylost české kultury.
Projekt budovy Českého vysokého učení technického od Ignáce Ullmanna realizován 1871-1874. Dvoupatrová novorenesanční nárožní budova s průčelím do Karlova náměstí. V hlavním průčelí rizalit se sochařskou výzdobou se třemi portály, mezi nimi niky s plastikou. Ve druhém patře nad okenními oblouky dvojice alegorických postav technických věd. Plastiky ve výklencích přízemí: po levé straně stařec v antické draperii, v levé ruce drží svitek, pravá ruka se opírá o knihu, která stojí na sloupku (Věda). Na pravé straně zralý muž s vousem a stuhou ve vlasech, v antické drapérii, drží v levé ruce ozubené kolo, v pravé svěšené ruce drží kladivo (Práce). Pět dvojic ženských postav nad okny představuje alegorie technických věd, studijních disciplín. Ženské plastiky nahé, s přehozenou draperií, na hlavě vavřínový věnec, v rukách s různými atributy, některé se opakují. Plastiky osazeny v roce 1879, autor J. V. Myslbek. Alegorie Vědy a Práce od Ant. Poppa, osazeny až po roce 1880. and Wirth 1961.
Řadový novobarokní nájemní dům, třípatrový. Na fásadě průčelí bohatá štuková výzdoba. Na segmentovém štítě okřídlená žena (údajně anděl). Nad portálem motiv vázy, nad okny 2. patra figurální motivy - údajně postavy ze slovanské mythologie (snad postavy na motivy básní Erbenovy Kytice ?). Zleva rozkvetlý strom, o něj se opírá mladík oblečený v typických slovanských kalhotách a krbcích, s krumpáčem v ruce, dále stojící nahá dívka, v pravé ruce drží přeslici, po její levé straně zobrazen snop obilí, uprostřed oblečená žena, drží svitek, dále oblečená dívka s nůžkami a vřetenem, na pravé straně nahá žena pod stromem. and Baťková 1998, s. 266.
Nájemní tří - čtyřpatrový dům s risality podle plánů Hlávky (provedení Č. Gregor, F. Straka, B. Tesař). Na fasádě hlavního průčelí do Vodičkovi ulice (ve cviklech portálů, vlysy nad okny, po stranách risalitových oken ve čtvrtém patře, mezi okny třetího patra pod rovnou římsou) sgrafitová výzdoba. Postavy putl s nápisovou páskou a letopočty LP. 1890. Tři skupiny ženských alegorických postav personifikace předpokladů kulturního života. Zleva pět žen: Věda (žena, vavřínový věnec, pochodeň, kniha, pravé nohy sova); Literatura (žena, vavřínový věnec, husí brk, svitek rozvinutý); Umění (žena, paleta, štětce, úhelník, trojúhelník, odpichovátko, busta); Hudba (žena, vavřínový věnec, lyra); Náboženství (Theologie) (žena, vavřínový věnec, bible - kniha s písmeny alfa a omega). and Baťková 1998, s. 423 - 424.
Nájemní tří - čtyřpatrový dům s risality podle plánů Hlávky (provedení Č. Gregor, F. Straka, B. Tesař). Na fasádě hlavního průčelí do Vodičkovi ulice (ve cviklech portálů, vlysy nad okny, po stranách risalitových oken ve čtvrtém patře, mezi okny třetího patra pod rovnou římsou) sgrafitová výzdoba. Postavy putů s nápisovou páskou a letopočty LP. 1890. Tři skupiny ženských alegorických postav (5, 7, 5) personifikace předpokladů prosperujícího kulturního života. Personifikace Věd a Umění, personifikace sedmi Ctností, personifikace Průmyslu, Dopravy, Zemědělství, Obchodu. Vpravo na fasádě: Průmysl (žena, ozubené kolo, štola, palmová ratolest, u nohou úl a včely, kleště, kladivo, kovadlina); Hornictví (žena, na hlavě kápě, přes rameno kopáč, v levé ruce košík, u nohou krystaly); Lodní doprava (žena, plachta, na hlavě klobouk, lodní příď u nohou, mušle, delfín); Zemědělství (žena, u nohou pluh ovinutý révou, v levici srp, klasy obilí, v loktuši ovoce, na hlavě květinový věnec); Obchod (žena, pokrytá hlava, pancíř, u nohou kotva, okřídlené kolo, levicí přidržuje kaduceus, v pravici rozvinutý svitek). and Baťková 1998, s. 423 - 424.
Kancelářský a činžovní dům, bývalá Česká vzájemná životní pojišťovna. Budova čtyřpatrová s nástavbou. Na fasádě v 1. patře dva keramické reliéfy, zleva žena v drapérii drží přesýpací hodiny v pravici, v levici přeslici. Muž drží v pravé ruce kaduceus, v levé svitek. Autor sochařské výzdoby neznámý.
Maďarská Akademie Věd ("Magyar Tudományos Akadémia") byla založena v roce 1825; architektonická soutěž na stavbu budovy v Pešti proběhla v letech 1862 - 1864, zvítězil návrh významného německého architekta Augusta Friedricha Stűlera (tento architekt je též autorem budovy Neues Museum v Berlíně, 1859). Stavba ve stylu německé neo-renesance, byla zahájena v letech 1865 - 1866, a pokračovala až do roku 1893. Volně stojící budova se třemi fasádami bohatě sochařsky zdobenými. Na fasádě průčelí jsou párová okna ve druhém patře oddělena dvojicemi korintských sloupů, mezi nimi je umístěno šest terrakotových alegorických figur reprezentujících různé vědní obory, nad nimi kruhové medailony střídavě s hlavou Apollóna a Minervy (hlavy Minervy a Apollóna jsou zakomponovány i do hlavic pilastrů ve druhém patře budovy). Alegorické plastiky v průčelí, ve směru pohledu diváka, z levé strany: Jurisprudentia, Historia, Physiographia, Mathematica, Philosophia, Philologia. Jurisprudentia: stojící ženská postava zahalená draperií, na hlavě diadém, v levé ruce drží knihu zákonů s vyobrazením vah, v pravé drží na rameni meč. Historia: stojící ženská postava, zahalená draperií, na hlavě vavřínový věnec, v levé ruce drží nápisové desky. Physiographia: stojící ženská postava, prostovlasá, zahalená v draperii, levá ruka pozdvižená, v lokti ohnutá, pravá ukazuje do zadu za postavu, kde je socha Kybely-Rhey (Artemis z Efesu). Mathematica: stojící žena zahalená draperií, ve vlasech stuhu, v levé ruce drží arch papíru s nákresem architektury, v pravé kružítko. Philosophia: stojící ženská postava, zahalená v draperii, na hlavě roušku a paprsčitou korunu, prvou rukou přidržuje pod bradou roušku, v levé ruce drží svitek. Philologia: stojící postava ženy, v draperii, na hlavě vavřínový věnec, levou rukou drží o hruď opřenou knihu, v pravé má psací náčiní. Nad vchodem, v 1. patře nad oknem uprostřed fasády, dva Géniové, rohové pilastry a sloupy v prvním patře jsou na hlavicích, mezi akantovými listy zdobeny figurami Géniů s různými atributy - věnec a palmová ratolest, věnec a pochodeň, kružítko, lyra, sochařské náčiní. Sloupy jsou na bázi opět zdobeny rostlinným dekorem se zakomponovanými alegorickými postavami držícími různé atributy - palmová ratolest, různé pracovní náčiní spojené s řemesly, lyra, svitek, stětec a paleta. Boční fasády opět zdobí alegorické sochy a portrétní sochy významných osobností. Na levém nároží průčelí do Rooseveltova náměstí je postava Lomonosova (v levé ruce knihu, v pravé brk) a Galilea (drží globus a kružítko), na pravém nároží jsou opět dvě postavy: maďarský filosof Révay (v levé ruce kniha, knihy též na zemi) a francouzský filosof Descartes (v levé ruce svitek). Sochy na boční fasádě směrem k Dunaji: socha Newtona, dále čtyři ženské postavy - Archeologia: stojící žena, oděná v draperii, prostovlasá, v pravé ruce drží lékythos. Poesis: stojící žena, oděná draperií, na hlavě vavřínový věnec, v levé ruce svitek, v pravé psací náčiní, opírá se o sokl zdobený vavřínovou snítkou, završený lyrou. Cosmographia: stojící žena v draperii, prostovlasá, opírá se sokl s globem. Politika: stojící žena oděná draperií, na hlavě má korunu, v levé ruce drží roh hojnosti, v pravé svitek. Boční fasádu do Akadémia utca uzavírá postava německého filosofa Liebnitze (v pravé ruce drží svitek). Na přání Stűlera byly plastiky objednány v Berlíně, autorem forem je významný soudobý berlínský sochař Emil Wolff (kromě sochy Miklóse Révaie, jejímž autorem je Miklós Izsó. Po druhé světové válce byly některé plastiky vědců přemístěny z původního stanoviště. Bronzový reliéf na fasádě do Akadémia u., zobrazující založení Akademie v Bratislavě, vytvořil B. Halló., Medvey 1939, s. 41-42; Török 1997, s. 102; odkaz: http://www.main.cz/knihovna/Brabek/uhry07.htm (21.6.2005), and O dojmu, jakým budova Akademie působila na své současníky svědčí popis od náhodného turisty z Čech, který navštívil Pešť v roce 1869, tedy v době, kdy byla nová: "Velkolepá budova akademie vystavená mezi lety 1862-1866 v nejelegantnějším slohu renaisančním od berlínského dvorního stavitelského rady Stühlera, tento mohutný pomník národní uvědomělosti a vlastenecké obětivosti, rozkládá se na břehu Dunaje nedaleko přístaviště tak hrdě, jak hrdý jest národ maďarský sám. ...První myšlénka, založiti maďarskou učenou společnost, vyšla ku konci předešlého století od jazykozpytce Mikuláše Révayho, poměry tehdejší v Uhrách však nebyly provedení jejímu nikterak příznivy. V tom ale přišel památný sněm z r. 1825, jenž stojí jako mezník mezi dobou minulou a oním podivuhodným pokrokem hmotným i mravním, jakýž národ maďarský během tohoto století učinil. Na sněmu tomto povstal dne 2. listopadu vzor vlastence hrabě Štěpán Széchényi a nabídl k založení akademie jednoroční svoj důchod 60.000 zl. Příklad tento působil po celém národě jako kouzlo, a během 5 let r. 1820 byla akademie věd a umění dílem dokonaným. V únoru 1831 odbývala akademie první svou schůzi a vytkla si za účel: pěstovati vědu a krásnou literaturu a vystříbiti jazyk maďarský. Rozpadávajíc se na jazykozpytnou, filosofickou, dějepisnou, právnickou, mathemathickou a přírodovědeckou sekci, čítá akademie maďarská 18 čestných, 35 řádných, 164 dopisujících a 72 cizozemských členů. ...Podnět k nynější budově akademické dal roku 1860 tehdejší předseda akademie hrabě E. Dessewffy a již 1862 bylo tolik příspěvků pohromadě, že se mohlo hned počíti stavbou, kteráž trvala až do r. 1866...Skvostnou předsíň budovy této zdobí šest alegorických soch, představujících 6 v akademii zastoupených fakult, a mimo to velká poprsí Révayho, Leibnitze, Newtona, Galileiho, Descartesa a Rafaela. …V prvním poschodí jsou skvostné sály zasedací a knihovny a v druhém jest umístěna obrazárna Eszterházyovská, čítající přes 650 obrazů starších a moderních škol francouzských, vlašských, nizozemských, španělských a německých a přes 54.000 ocelorytin a kreseb. Rafael Mengs, Hamilton, Kranach, Holbein, Rubens, van Dyck, Rembrandt, Corregio, Rafael Stanzio, Carraci, Velasquez, Kupecký, Salvator Rosa, Čermák, Borsos, Barabáš, Markó a množství jiných velikých umělců jest v galerii této důstojné zastoupeno. Representantem národního malířství maďarského jest Karel Markó (nar. 1793 v Levoči, zemřel r. 1860). Řekl jsem, že jest representantem národního malířství maďarského. A co se zove vůbec národním směrem v umění? Nelze zajisté upříti, že právě v umění se zračí významně povaha a zvláštnosť každého národu. Což není vše, pojmutí, kresba, komposice barev atd. u Holbeina, Dürera, Kranacha a j. výhradně německým, u van Dycka nizozemským u Rubensa, Rembrandta flámským? Není Tizián výhradně Benátčanem Paolo Veronese Miláňanem, Rafael Římanem; Velasquez neb Murillo Španělem? Zde smyslům lahodící barvy, tam lahodný rytmus, zde hranaté, hrubší obrysy, tam měkkost a půvab formy atd. Jest něco, co v krví každého kmene koluje co se s otce na syna dědí a co každému kmene zvláštním jest. Kdož překoná na př. Velasqueza, když nám maluje španělského granda? A tak se to má i s maďarským Markóem a s celou jeho školou." (Brábek František, Procházky po Uhrách - VII.).