Budova střední školy ("Xántus János Idegenforgalmi Középiskola", J. Xántus byl významný maďarský etnograf a cestovatel) ve stylu italské renesance. Vedle vchodu bronzová poprsí od Szőnyi Istvána. Po okny ve druhém patře průčelí pět reliéfů s alegorickými výjevy. První zleva: alegorie Umění (uprostřed okřídlená postava génia, jednou rukou se opírá o reliéf, druhou o hlavu sochy Kybelé, z obou stran putti provozující různé druhy literárního a výtvarného umění); na druhém výjevu: alegorie Přírodních věd (uprostřed socha Artemis (Kybelé, bohyně přírody, uctívaná v Anatólii), z obou stran putti zkoumající přírodu); třetí výjev: alegorie Náboženství (uprostřed anděl s knihou a křížem, z obou stran putto, který se modlí, drží kadidelnici, ošetřuje nemocného); čtvrtý výjev: alegorie Geografie (uprostřed globus a putto s pochodní, Evropa, po stranách personifikace kontinentů Afrika, Asie a Amerika (putto sedí na sfinze, drží palmu, svitek, stojí v loďce a drží praporec s nápisem Columbus); pátý výjev: alegorie Dějepisu - zleva Egypt (putto s lyrou, se štítem a egyptskou pokrývkou hlavy, za ním pyramida), Antika (sedící putto s římskou přilbicí), uprostřed Historie (žena s knihou), vedle ní Středověk (putto s dlátem tesá bustu vousatého muže, v levé ruce drží meč, u nohou má korunu Svaté říše římské) a poslední je Novověk (dítě s pochodní, u nohou má ozubené kolo., Ráday 1998, 313, obr. 184-185., and Alegorické výjevy připomínají předměty školní výuky.
Nástropní malba nad vstupním schodištěm. Figurální scéna v krajině. Uprostřed kompozice oblak, na něm vůž tažený jeleny. Kolem vozu psi, putti s lesními rohy, pochodněmi a vavřínovým věncem. Na zemi putti s ulovenými zvířaty a ptáky. Ve voze sedí ženská postava s kopím v ruce (Diana), vedle za ní a dole u vozu další ženská postava (nymfy), za vozem letící okřídlená postava., Poche 1978#, s. 403., and Tříska 1986#, s. 130.
Malba na aversu vějíře: Minerva (přilba, gorgoneion, štít, kopí) na oblaku (sova), snáší se k Apollónovu chrámu, před nímž jezírko s vodotryskem. Z chrámu vychází Apollón (plášť, lyra, toulec), okolo pět Múz. Múza napravo hraje na strunný nástroj. V průhledu krajina s horami, na obloze Pégasos. Kartuše s Minervou a Apollónem je lemována na obou stranách menšími kartušemi, v levé dvojice Amorů se zapálenými pochodněmi, v pravé dvojice Amorů napíná luk. and Vlnas 2001#, 108 č. I/2.134.
Kresba: polonahá Venuše sedí, levicí vytahuje šíp z toulce na zádech před ní stojícího Amora, který napíná luk. Za Venuší Mars ve válečné zbroji, jednou rukou Venuši objímá, ve druhé drží číši vína. Za Venuší putto s pochodní, pod ním Hojnost s rohem. Na protější straně žena s odhalenými ňadry (Minerva ?) s armilární sférou, za ní další Múzy, před nimi na zemi torso nahé ženské sochy, v pozadí za múzami kruhový chrámek., Konečný 1982#., Jacoby 2000#, č. 51 s. 159-161., and Lubomír Konečný interpretoval výjev jako ohlas Lúkianova dialogu mezi Afrodítou a Erótem v Rozhovorech bohů (19). Kresba byla přípravou na obraz v soukromé sbírce, na níže je místo puti s pochodní mladý Bakchus s úponkou vinné révy (srov. Evropa, Dialog mezi Venuší a Minervou 2).
Figurální scéna v kopcovité krajině. Zprava přichází smuteční průvod. Truchlící ženy, starci v bílém, dva trubači a dva putti s pochodněmi. Uprostřed kompozice čtveřice mužů s nosítky, na nich Psýché oblečená do smutečních šatů. V dálce vrcholky hor., Blažková 1959, s. 11, and Tapiserie patří do série osmi obrazů s námětem příběhu Amora a Psýché. Na Náměšti jsou pouze dva výjevy (Psýché odnášena do hor, Apollonova věštba). Tento kus je třetí v pořadí výjevů líčících příběh vyprávěný Apuleem. Tento obraz zachycuje epizodu, která následuje po králově dotazu ve věštírně, ohledně sňatku jeho dcery. Věšba mu kázala odnést dívku do hor, kde měla pikat za svou krásu sňatkem s obludou. Analogický výjev je ve francouzských sbírkách (sbírka Ludvíka XIV., Musée national du château de Pau, obraz zrcalově převrácen). Formálně byl karton inspirován soudobými freskami (Perino del Vaga, Castel Saint Angelo v Římě, sál Amora a Psýché, 1545-1546, svatební průvod).
Štuková dekorace stropu s malbou. Figurální scéna na oblacích, zleva jede vůz s tažený trojspřežím, ve voze sedí Apollón, pod vozem okřídlená ženská postava, nad vozem letí dva putti, jeden s hořící pochodní, druhý s lukem a šípem. and Mádl 2011#, 364-365, 369.
Nástěnná malba. Část nedochované výzdoby stropu biskupské rezidence. Uprostřed ve štukové kartuši figura nahého okřídleného chlapce s přilbou, kolem těla vlající drapérie, v pravé rtuce pochodeň, v levé kniha. Nad hlavou génia v oblacích je vozové kolo s loukotěmi, v nich je vpletena nápisová páska. Centální motiv lemují čtyři menší kartuše s putti držícími hudební nástroje (loutna, housle, kastaněty, triangl)., Togner 2010#, 55., and Výzdoba stropu není zachována ve své původní podobě, roku 1899 byla restaurována a částečně přemalována. Ve svém celku je alegorií poznání.
Na vrcholu kupole muzea bronzový odlitek sochy: nahá okřídlená postava (genius), kolem těla drapérie, v levé ruce drží vavřínový věnec, v pozudvižené pravici pochodeň (alegorie pokroku přinášejícího slávu)., Kubačka, M. a kol., Významné parky Opavska, and Skalík, T., Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 45