Čtyřpodlažní nájemní dům, v průčelí v 1. a 2. patře balkon, v úrovni 2. patra místo sloupů rámujících okenní otvor, dvě ženské postavy - karyatidy korintského typu, obě drží v ruce svěšené podél těla květinový věnec. and Karyatida je opěrný sloup v podobě ženské postavy. Nejznámější jsou karyatidy z athénského Erechtheia, kterých se tyto poměrně těsně drží. Je to velmi častý motiv užívaný v architektuře antické, později od renesance také v architektuře středoevropské, ale i jako dekorativní motiv na nábytku. V 19. století velmi častý zdobný prvek portálů a edikul. Také v tomto případě karyatidy nemají tektonickou funkci, jedná se pouze o dekorativní prvek uplatněný na fasádě, květinový věnec zde může naznačovat zobrazení bohyně Flory.
Nárožní patrový dům, původně volně stojící. Na obou nárožích fasády hlavního průčelí nika s postavou ženy. Po pravé straně vchodu žena v antické říze, levá ruka přidržuje drapérii, v pozdvižené pravici květinový věnec. V nice, po levé straně vchodu, žena v antické říze, v levé pozdvižené ruce drží pohár, pravou rukou svěšenou podél těla drží hada, který ovíjí její předloktí. and V budově byla od 18. století provozována živnost lékárenská. Pro místní šlechtu zde připravoval léky již od roku 1742 knížecí lékař, chirurg Pavel Konstantin Císař. V roce 1805 se změnila v lékárnu veřejnou a byla nazvána "U Anděla strážce". Kolem roku 1834 byla budova přestavěna novým majitelem, lékárníkem Františkem Linhartem a z té doby pocházejí obě plastiky na hlavní fasádě. Jsou inspirované antickým sochařstvím a souvisejí s lékárenskou živností provozovanou v domě. Bohyně Panakeia, s věncem květů může v tomto případě evokovat léčivé účinky rostlin (tato Asképiova dcera byla bohyní osvobozující od všech nemocí). Starořecká bohyně tělesného zdraví a čistoty Hygieia, krmící hada mlékem z misky, uctívaná v Římě jako Salus, byla považována za patronku lékárníků.
Reliéf z průčelí nájemního domu, s pololežící postavou mladé ženy v antické říze (Flora). U jejích nohou stojí květinová váza, v levé ruce drží věnec, v pravé kytici tulipánů, na hlavě má věnec z květů, za její pravou rukou je další svazek květin. and Reliéf je patrně jeden z výjevů personifikací Pěti smyslů - Čich.
Ve vnitřním dvoře mezi domy jsou osazeny plastiky ze zbořených nájemních domů. Ve na fasádě a výklenku zdi přiléhající ke stavbě v ulici Purkyňova jsou umístěny plastiky. Na levé straně zdi proti divákovi sousoší žena a putto vážící obilí do snopů (Cerera), uprostřed v nice žena s květinovým věncem a květinami (Flora), po pravé straně žena krmící hada, putto a kouhout (Hygeia.
Nájemní tří - čtyřpatrový dům s risality podle plánů Hlávky (provedení Č. Gregor, F. Straka, B. Tesař). Na fasádě hlavního průčelí do Vodičkovi ulice (ve cviklech portálů, vlysy nad okny, po stranách risalitových oken ve čtvrtém patře, mezi okny třetího patra pod rovnou římsou) sgrafitová výzdoba. Postavy putů s nápisovou páskou a letopočty LP. 1890. Tři skupiny ženských alegorických postav (5, 7, 5) personifikace předpokladů prosperujícího kulturního života. Personifikace Věd a Umění, personifikace sedmi Ctností, personifikace Průmyslu, Dopravy, Zemědělství, Obchodu. Vpravo na fasádě: Průmysl (žena, ozubené kolo, štola, palmová ratolest, u nohou úl a včely, kleště, kladivo, kovadlina); Hornictví (žena, na hlavě kápě, přes rameno kopáč, v levé ruce košík, u nohou krystaly); Lodní doprava (žena, plachta, na hlavě klobouk, lodní příď u nohou, mušle, delfín); Zemědělství (žena, u nohou pluh ovinutý révou, v levici srp, klasy obilí, v loktuši ovoce, na hlavě květinový věnec); Obchod (žena, pokrytá hlava, pancíř, u nohou kotva, okřídlené kolo, levicí přidržuje kaduceus, v pravici rozvinutý svitek). and Baťková 1998, s. 423 - 424.
Řadový čtyřpodlažní nájemní dům, nad vchodem ve druhém patře dvojice ženských alegorických postav v antické drapérii. Vlevo stojící žena, ve vlasech diadém, v levé ruce kamennou desku, pravá ruka přidržuje bohatou drapérii (Historie). Prostovlasá žena vpravo drží v pravé ruce květinový věnec, levá ruka přidržuje drapérii (Fama). and Nájemní dům z konce 19. století představuje typickou stavbu, která na neo-renesančním průčelí prezentuje nad vchodem ženské alegorické postavy. Jsou inspirovány římskými sochami stojících žen, múz, nebo bohyň (nejčastěji např. Ceres, Flora, Juno) s atributy evokujícími novodobé alegorie. S věncem je v antice nejčastěji zobrazována prostovlasá Flora, ale v této souvislosti, nad vchodem nájemního domu, má věnec spíše význam obecně určující postavu jako Slávu - "dobrou pověst", která se vztahuje k obyvatelům domu (Fama), jejímž protějškem je Historie. Stejné téma a stejně vypracované najdeme rovněž na domě v Bathory utca 27, takže se evidentně jedná o stejnou dílnu.
Pod kopcem "Tabán" je brána do bývalých zahrad královského paláce "Várbazár". Na atice je architektura zdobená alegorickými plastikami. Čtyři ženy v antické drapérii: první zleva drží květiny v pravici, na levé ruce má holubici, na hlavě věnec z květů (Mír ?); druhá žena, na hlavě věnec, na levé ruce obilí, v pravé ruce svírá nějaký předmět (srp ?) (personifikace hojnosti); třetí stojící žena s věncem na hlavě drží v náručí květiny (Flora); čtvrtá žena s věncem na hlavě drží nádobku s plamenem (personifikace pokroku ?)., Törok 1997, s. 165., and Postavy žen s různými atributy, oděné do antické drapérie, jsou patrně alegorickým ztvárněním předpokladů života v prosperující civilizované společnosti.