Chlapec v tunice, pravou ruku vztahuje nahoru, k postavě Boha v oblacích, na této ruce má pár křídel. Na svěšené levé ruce má kámen., Lejsková-Matyášová 1970#., and Štukatér se těsně držel dřevořezu z díla Andrei Alciatiho, Emblematum liber, Paris 1548 (č. 99), který byl s nepatrnými obměnami začleňován do dalších vydání (například 1584 č. 120). Jedná se o alegorii Fortuny s textem, který popisuje obraz a vysvětluje jeho význam. Antickým pramenem je Juvenálova (Iuvenalis) satira "O strastech velkoměstského života" ( 3, 164-5: Paupertatem summis ingeniis obesse ne provehantur).
Plastika na pilíři při hlavním vchodu do zámku. and Zámek stojí v Dolním Slezsku, blízko česko-polských hranic, nad broumovskem. Na hlavním průčelí bohatá sochařská výzdoba. Kolem čestného dvora řada soch antických božstev na pilířích (Apollón, Herkules a Antaios). Sochy též na tzv. terase bohyně Flóry. Před bránou do parku dvě sfingy.
Rokyta 1958#., Wirth 1966#., A closer look at Psyche Revived by Cupid's Kiss, Muséé du Louvre: http://www.louvre.fr/en/node/2359, and V roce 1908 byla na Kynžvart převezena umělecká díla, která měl kancléř Metternich umístěna ve své Vídeňské vile (32 malířských děl, 155 miniatur a 29 mramorových plastik). Mramorová socha, Amor sklánějící se nad Psyché, kopie objednána u Canovi, dodána roku 1822. Canova před vytvořením tohoto díla věnoval mnoho času studiu antických památek za svého pobytu v Neapoli (1787) a vytvořil podle nich řadu studií. Po jeho vytesání z mramoru (1793) dílo vzbudilo obrovský ohlas a vznikla podle něho řada kopií. Původně sousoší pro Malmaison, také druhé pro ruského cara Ermitáž. Sousoší původně v Metternichově vile ve Vídni (Rennweg č. 27), na Kynžvart až 1908, pak krátce na Kozel 1984-1986.
Olej na desce (122, 5 x 66, 5 cm): nahý Faëthón se řítí z nebes k zemi se slunečním vozem, nad ním Jupiter na orlu metající blesky, okolo na oblacích přihlížejí božstva, napravo Merkur (caduceus). Dole ve skalnaté krajině Nymfy, nalevo jedna s křídly, napravo dvě zoufale gestikulují. Na zemi sedí nazí muži s nádobami s vytékající vodou, personifikace řek ohrožených Faëthontovou jízdou se slunečním vozem., Kaufmann 1988#, 7.10, and Vedle této verze existuje ještě další, jež byla prodána v Londýně v roce 1981.
Kamenná a štuková plastika: krbovou římsu nesou dvě kamenné plastiky mouřenínů, na římse je štuková plastika nahého Saturna (dlouhé vousy, křídla, kosa). Boha obklopují oblaka, v nichž jsou putti personifikující čtyři roční doby. Vlevo nahoře Léto (obilí), dole Podzim (vinná réva), napravo dole Zima (oheň) a Jaro (květiny)., Mádl 2008#., and Krb se Saturnem byl dominantou hlavníhom sálu, na jehož stropě byla původně malba s námětem PovýšeníDietrichsteinů do knížecího rodu. Vzhledem k tomu lze Saturna chápat jako symbol Zlatého věku. Mouřeníni nesoucí krb jsou připisováni Janu Brokofovi.
Nástropní malba nad vstupním schodištěm. Figurální scéna v krajině. Uprostřed kompozice oblak, na něm vůž tažený jeleny. Kolem vozu psi, putti s lesními rohy, pochodněmi a vavřínovým věncem. Na zemi putti s ulovenými zvířaty a ptáky. Ve voze sedí ženská postava s kopím v ruce (Diana), vedle za ní a dole u vozu další ženská postava (nymfy), za vozem letící okřídlená postava., Poche 1978#, s. 403., and Tříska 1986#, s. 130.
Kresba perem (29,1 x 16 cm): Nahá Venuše stojí opřená o Amorův luk, vedle stojící Amor k ní vztahuje ruku se šípem, nalevo leží na zemi toulec. V pozadí strom., Fučíková 1997#, I/156., Fusenig 2010#, č. 70 s. 204., and Přípravná kresba k nedochovanému obrazu z Rudolfinských sbírek.
Figurální scéna v interéru. Na lůžku spočívá spící Danae, nad ní se sklání služebná, za lůžkem Amor drží závěs. Nad lůžkem hlava Jupitea a padající zlaté krůpěje.
Nástěnná malba ve štukovém rámu. Na vlnách dvojice delfínů, vezou v mušli nahou ženu a tritóna, který troubí do trumpety. Nad ženou je vzdutý šál. Druhý tritón je ve vodě, ženu zezadu objímá kolem ňader. Vedle mušle pluje putto, za ním druhý s větvičkou korálu a perlorodkou v ruce.