Mědirytina (29, 2 x 20, 3 cm). Frontispise díla Tomáše Pešiny z Čechorodu Mars Moravicus. Uprostřed kompozice sokl s latinským nápisem (název díla) s na něm ležící knihou, u soklu stojí vlevo Mars (zbroj, kopí) a vpravo Chronos. Chronos pojídá ucho, v pravé ruce drží přesýpací hodiny a v levé kosu, levicí přidržuje znak Moravy, který Mars ničí svým kopím. Nad skupinou se vznáší putto s nápisovou páskou, v pozadí část ruiny architektury., Zelenková 2009#, 100-101., and Ilustrace evokuje citát z Ovidia: čas, požírač věcí, ucho, které pojídá Chronos je podle C. Ripy sídlem paměti (Memoria). Výjev je alegorií ničivého vlivu války a času na historickou paměť.
Tapiserie (288 x 315 cm). Scéna v krajině s listnatými stromy, v popředí na oblaku Venuše, před ní Amor s lukem a šípem., Blažková 1975#, č. k. 30., and Tapiserie byla v letech 1969-1970 oddělena od většího kusu (UPM inv. č. 70.0976).
V horním patře budovy na nárožích čtyři figury okřídlené ženy s trumpetou - personifikace slávy - Fama. and Jásek, Jaroslav, Beneš, Jaroslav, Pražské vodní věže, Praha 2000, s. 18.
Olejomalba na měděném plechu (kabinet 152 x 102 x 43 cm). Scéna na mořském břehu, vlevo Neptun, trojzubec, koně, vztahuje ruce k nahé dívce s křídly, která před ním prchá, nohy se jí proměňují v ptačí pařáty., Seifertová 2001#, 68, č. k. 54., and Princeznu Koronis, kterou se pokoušel svést Neptun, proměnila Minerva ve vránu.
Olej na desce (122, 5 x 66, 5 cm): nahý Faëthón se řítí z nebes k zemi se slunečním vozem, nad ním Jupiter na orlu metající blesky, okolo na oblacích přihlížejí božstva, napravo Merkur (caduceus). Dole ve skalnaté krajině Nymfy, nalevo jedna s křídly, napravo dvě zoufale gestikulují, takže se patrně jedná o Faëthontovy sestry. Na zemi sedí nazí muži s nádobami s vytékající vodou, personifikace řek ohrožených Faëthontovou jízdou se slunečním vozem., Kaufmann 1988#, 7.10., and Heintzova vlastnoruční verze obrazu, jenž je v Lipsku.
Nástěnná malba, uprostřed štukového medailonu figurální skupina v oblacích. Dole sedí Venuše, v pravé ruce drží jablko, vedle ní sedí Juno s pávem, u jejích nohou letí Amor. Nad oběmi bohyněmi letí Minerva ve zbroji, vlevo v oblaku sedí Saturn., Audyová 2005#, 40-53., Zapletalová 2008#, 125-138., and Místnosti 7-9 byly v 18. století ženskou částí rezidence.
Sousoší: Jupiter objímající Amora., Stehlík, M., Slavkov u Brna, Brno 1965., and Sousoší Jupiter objímající svého syna Amora se vztahuje ke druhému sousoší Amora a Psyché. Postavy hrají svou roli v Ovidiově příběhu o lásce Amora a Psyché.
Kresba perem. Nahá letící postava Merkura, na zádech křídla, v pravé ruce caduceus, v levé páska s nápisem., Neumann 1974#, 195, č. k. 102, obr. 126., Stolárová, Vlnas 2010#, VIII.1, and "Nahý muž prchá před osudem - Fortunou -, která je bouří na moři života a hrozí mu otrockou existencí. Cestu k přístavu mu pomáhá nalézt caduceus, nástroj umění a moudrosti ... křídla, kterými merkurovská postava mává, vyvolávají vzpomínku na Pegase" (Neumann 1974, s. 196).