Kresba (33 x 20,8 cm): nalevo Aineiás (antická zbroj, meč) v pravici Palladium (Minerva se štítem a kopím), napravo císař Augustus (vavřínový věnec, antická zbroj), maršálskou hůl levici. Nahoře nalevo sedí žena (vavřínový věnec, dlouhé šaty), v rukou olivovou větvičku a knihu, lze ji vykládat jako Minervu (Verg. georg. 1, 18-19: Minervo, dárkyně oliv/Oleaque Minerva inventrix). Nahoře napravo sedí žena (dlouhé šaty, dvě trubky a palmová ratolest), patrně Fama., Kotalík 1982#, no. 76., Suerbaum 2008#, VP 1599., Fusenig 2010#, č. 92., and Návrh titulního listu pro vydání sebraných spisech Vergilia (Vergilius 1599), které vyšlo v Augsburku (srov. Praha, NK, Vergilius, frontispice). Jako vzor pro kontrastní pár Aenea a Augusta Aachenovi posloužila Raffaelova freska "Athénské školy", v níž idealisticky orientovaný Platón ukazuje nahoru (vzor pro Aenea) a materialisticky zaměřený Aristotelés ukazuje dolů (vzor pro Augusta).
Olej na mědi (24 x 32 cm): Faun (kozí nohy, věnec, kůže přes ramena) hraje na syrinx a pozoruje nahou Nymfu, které její družka rozčesává vlasy hřebenem. Nalevo ověnčený Faun drží kozu tak, aby chlapec mohl pít mléko z jejího vemene. Napravo Faun nalévá z měchu do picího rohu Nymfě, kterou objímá Faun, uprostřed vzadu nese Faun Nymfu na zádech přes potok. Výjev se odehrává u potoka na lesním palouku, v poadí dům., Fučíková 1997#, I/36., and Výjev neilustruje žádný konkrétní mýtus, ale evokuje idylický život Faunů a Nymf, kteří žijí ve shodě navzájem i s přírodou, s níž dokonale souzní.
Mědirytina (33?8 x 21 cm): nalevo Aineiás (antická zbroj, meč) v pravici Palladium (Minerva se štítem a kopím) s nápisem na podstavci: AENEAS ANCHISA FILIUS, napravo císař Augustus (vavřínový věnec, antická zbroj), maršálskou hůl levici, nápis na podstavci: AUGUSTUS DIVI FILIUS. Nad titulem medailon s Vergiliem (vavřínový věnec). Nahoře nalevo sedí žena (vavřínový věnec, dlouhé šaty), v rukou olivovou větvičku a knihu, lze ji vykládat jako Minervu (Verg. georg. 1, 18-19: Minervo, dárkyně oliv/Oleaque Minerva inventrix). Nahoře napravo sedí žena (dlouhé šaty, dvě trubky a palmová ratolest), patrně Fama., Kotalík 1982#, no. 76., Suerbaum 2008#, VP 1599., Fusenig 2010#, č. 93., and Titulní list a mapa podle návrhu Hanse von Aachen v sebraných spisech Vergilia (Vergilius 1599), Zpěvy pastýřské, Zpěvy rolnické a Aeneis. Kniha vyšla v Augšpurku u Johanna Pretoria (tiskař Domenicus Custos). Custos Aachenův návrh doplnil o portrét básníka v medailonu nahoře a mapu Augšpurku dole. Titulní list je nejstarší příklad "oltářového typu", který byl v 17. století velmi oblíbený ve vydáních Vergilia. Mapa viz: Praha, NK, Aachen, Vergilius, mapa. Editorem díla byl Jezuita Jacobus Spannmüller zv. Pontanus z Mostu (odtud přízvisko). Jeho edice Vergilia je považována za vyvrcholení renesančního vergiliovského bádání, je opatřeno bohatým poznámkovým materiálem a prozaickým převyprávěním Aeneidy. Pontanus napsal také ve své době nejobšírnější dílo o poetice (Pontanus 1600), o němž se předpokládá, že ovlivnilo Aachenovy názory na umění. Na vazbu mezi Aachenem a Pontanem ukazuje skutečnost, že Pontanovo dílo bylo jedinou knihou, na níž Aachen spolupracoval. Aachenova kresba k titulnímu listu se dochovala (srov. Göttingen, Vergilius, návrh frontispice).