Problematika "wrongful birth" a "wrongful life" žalob je tématikou, která vzbuzuje rozporuplné reakce. V případě obou typů žalob jsou totiž dotčeny základní hodnoty člověka a společnosti. Současně se často jedná o situace, kdy zájmy jednotlivce a společnosti jsou v příkrém rozporu. Článek pak shrnuje základní problémy spojené s jednotlivými typy žalob a přináší přehled akceptovatelnosti těchto žalobních nároků ve vybraných státech. and Wrongful Birth and Wrongful life actions are relatively controversial species of cases arising within the law of negligence, involving clinical mishaps in the realm of family planning. Both of these class of actions are known as the ‘reproductive torts’. Discussion about these two specific actions raises serious legal, moral and philosophical questions. This article tries to summarize the basic problems connected with these class of actions.
Tento článek se zabývá problematikou žalob „wrongful life“ z pohledu izraelského práva. Jeho cílem je objasnit důvody, proč bylo možné přijmout takové nároky a popsat vývoj tohoto problému. Článek nejprve poskytuje obecný úvod do problematiky žalob „wrongful life“ a „wrongful birth“. Dále popisuje izraelské a zejména židovské kulturní pozadí a zaměřuje se především na specifický přístup k životu a podpoře porodnosti. Zmiňuje i tamní přístup k postiženým lidem a v této souvislosti k jejich základním lidským právům. Následující kapitola poskytuje přehled vývoje právního přístupu k této problematice a soustředí se zde na tři klíčové případy, konkrétně na případ Zeitsov v. Katz (1986), případ R.V. v. Maccabi Healthcare Services (HMO), (2008), a spojený případ Hammer (2012). Tato kapitola ukazuje, jak došlo k výraznému posunu od původního odůvodnění izraelského Nejvyššího soudu, který nejdříve povolil žaloby „wrongful life“ s poukazem na to, že některé životy nestojí za to žít, k opačnému přístupu, který hlásá, že život jako takový nelze považovat za škodu bez ohledu na to, jak složitý ten život může být. Izraelský přístup k problému je následně stručně kriticky zhodnocen. Článek uzavírá tvrzení, že k předestřenému ideovému posunu došlo i na základě moderního technologického rozvoje. and This paper is devoted to the issue of “wrongful life” claims in Israeli law. Its aim is to show the reasons why it was made possible to accept such claims and to describe the development of the problem. First of all, the paper provides a general introduction to the problematic of wrongful life and wrongful birth claims. Next, Israeli and namely Jewish cultural background are described with a particular focus on the specific approach to promotion of life and procreation including the approach to disabled people and related human rights. The following chapter provides an overview of the development of legal approach to the problem focusing on three crucial cases, namely the case Zeitsov v. Katz (1986), the case R.V. v. Maccabi Healthcare Services (HMO), (2008), and the joint case Hammer (2012). The chapter shows that there has been a major shift from the initial reasoning when the Israeli Supreme Court allowed acceptance of wrongful life claims based on an assumption that some lives are not worthy to be lived to the approach that life as such cannot be considered as harm no matter how difficult it may be. Later, a brief critical assessment of the Israeli approach is provided. The paper concludes with a statement that a modern technological development also contributed to the outlined ideological shift.
Tento článek se zabývá problematikou způsobilosti nezletilých k udělení souhlasu s poskytováním zdravotních služeb. První část článku se věnuje problematice posouzení vyspělosti nezletilých a jejich schopnosti činit samostatná rozhodnutí. Dále článek přináší krátkou komparativní část, která v obecné rovině popisuje přístupy jednotlivých států k problematice udělení souhlasu s poskytováním zdravotních služeb. Následně je pak analyzována česká právní úprava způsobilosti nezletilých k udělení souhlasu s poskytováním zdravotních služeb a důsledky této úpravy pro praxi., This article is focused on the examination of the law concerning medical treatment of minors, that is, persons under the age of 18. The first part of this article discusses whether persons under the age of 18 may be regarded as being capable of consenting to medical treatment and the problem of the maturity. Further this article brings short comparative overview of the laws concerning medical treatment of minors in different countries. And finally the last part analyzes the capacity to consent of the minors under the current Czech laws., and Tomáš Doležal.