Theory of the ideal forest. Complex system can be understood using an idealized system with simple and predctable behaviour. This approach is common in physics, but currently it has begun to be applied in biology as well. Here I show that terrestrial vegetation can be interpreted as various deviations from an ideal forest. The ideal forest is characterized by several simple regularities, namely the power-law frequency distribution of age (and size) classes (tree abundance is inversely proportional to trunk cross-section), and consequent equivalency of energy utilization among age classes.
a1_Cíle studie. Stať se zabývá teorií mysli a její souvislostí s prostředím, ve kterém jedinec vyrůstá. Studie 1 zkoumá vztah mezi ústavní péčí a teorií mysli. Studie 2 se zaměřuje na vztah mezi inovativností navštěvované mateřské školy a úrovní teorie mysli. Soubor a postup výzkumu. Soubor v obou studiích tvořily šestileté předškolní děti. Ve Studii 1 byly srovnávány děti (N = 22) žijící v dětském domově s dětmi (N = 33) žijícími ve vlastní rodině. Ve Studii 2 byly srovnávány děti navštěvující MŠ klasifikovanou jako tradiční (N = 25) a jako inovativní (N =16). Dětem byla administrována Škála teorie mysli a 4 subtesty z Wechslerovy inteligenční škály pro děti. Hypotézy. Ve Studii 1 bylo hlavním předpokladem, že typ péče (ústavní vs. rodinná) predikuje výsledky v testu teorie mysli. Ve Studii 2 se předpokládalo, že děti navštěvující inovativní MŠ jsou úspěšnější v úkolech spojených s teorií mysli pro emoce než děti navštěvující tradiční MŠ. Statistické analýzy. Předpoklady byly ověřovány pomocí chí-kvadrát testů, t-testů a modelu lineární regrese. Výsledky. Ve Studii 1 byl podpořen předpoklad, že typ péče velmi dobře predikuje výsledky v testu teorie mysli. Z výsledků vyplynulo, že děti z rodin dosahují lepších výsledků v některých úkolech teorie mysli než děti z dětských domovů. Ve Studii 2 se podle předpokladu děti lišily pouze v úkolu testujícím teorii mysli pro emoce a v ostatních se nelišily. Je možné, že oproti tradiční mateřské škole inovativní mateřská škola u dětí nepodporuje specificky rozvoj teorii mysli, ale spíše schopnost zacházet se svými emocemi., a2_Omezení studie. Omezením studie může být skutečnost, že každou část souboru testoval jiný výzkumník. Minimalizaci vlivu osobní rovnice výzkumníků na výsledky zajišťoval důraz na standardizaci administrace metod., b1_Objectives. The paper focuses on the concept of theory of mind and its relationship with the environment in which children grow up. Study 1 examines the relationship between institutional care and theory of mind. Study 2 investigates the relationship between how innovative a nursery is and the level of theory of mind of the children who attend it. Sample and setting. The sample consisted of six-years-olds in both studies. In Study 1, children living in children‘s homes (N = 22) were compared with children living with their own families (N = 33). In Study 2, children (N = 25) who attended traditional nursery schools were compared with children (N = 16) who attended innovative nursery schools. The children were tested using the Scale of Theory of Mind and four subtests of the WISC. Hypotheses. In Study 1, the type of care (institutional vs. familial) that children experienced was expected to predict their level of theory of mind. In Study 2, it was hypothesised that children attending innovative nurseries would be more successful in tasks associated with theory of mind for emotions than children attending traditional nurseries. Statistical analyses. The hypotheses were tested using chi-square tests, t-tests, and linear regression models. Results. In Study 1, the type of care that children experienced was found to predict their level of theory of mind. Children living with their families scored higher on some of the theory of mind tasks than children growing up in children’s homes. In Study 2, as predicted, children from the two types of nursery schools differed only in a task which tested theory of mind for emotions; they did not differ in any other task. Based on these results, it is proposed that innovative nurseries do not foster the development of theory of mind per se, but rather the ability to manage emotions., b2_ Study limitation. The limitation of the study is that each group of participants was tested by a different researcher. To prevent this from affecting the outcome of the study, tight standardization of administration was employed., and Kristýna Marsová ... [et al.].
Studie seznamuje čtenáře s Teorií ospravedlňování systému (System Justification Theory), jakožto s teorií, která ukazuje jiný a v něčem nový pohled na dosavadní poznání meziskupinových vztahů. Teorie ospravedlňování systému sice navazuje na již zavedené a dobře přijímané teorie (jako je Teorie sociální identity či Teorie sociální dominance), zároveň se však vůči nim vymezuje, polemizuje s nimi a předkládá výzkumy, které nás nutí přemýšlet o meziskupinových vztazích poněkud odlišným prizmatem. Text se zaměřuje nejprve na vysvětlení základních pojmů a hypotéz, se kterými teorie pracuje; dále se zabývá vysvětlením psychologických mechanismů ospravedlňování „nespravedlivého“ systému; rozebírá postavení a vnitřní konflikty znevýhodněných skupin; věnuje se tématu preferování nečlenské skupiny; zabývá se stereotypy, jakožto jednou z hlavních forem racionalizace sociálního postavení; a konečně zmiňuje i diskusi s jinými teoriemi. and This work introduces the readers to the System Justification Theory, which presents a new insight into the existing knowledge on intergroup relationships. While the System Justification Theory complements the already accepted theories such as the Social Identity Theory or the Social Dominance Theory, it also opposes and argues with them and proposes a research forcing us to think about intergroup relationships from a different point of view. The manuscript focuses at first on the definition of basic terms and the Theory’s hypotheses; then it explains psychological mechanisms of justification of “the unfair” system; discusses the position and inner conflicts of disadvantage groups; focuses on the preference of the non-member group and on stereotypes as one of the principal forms of rationalization of social position; and finally, it mentions the discussion with other theories.
Privation as a specific way of negating is not mentioned in contemporary logic. In contrast, in ancient and medieval logic the theory of privation was quite systematically developed. The reason for this is no doubt the connection between privation theory and certain philosophical theories and problems, such as Aristotle’s theory of matter and form in which privation plays an important role, or the still-influential theory of evil as the privation of the good. The article discusses various forms of privation theory in the history of philosophy and logic, especially in Aristotle and William of Ockham, and then attempts to reconstruct these thoughts in terms of modern logic and semantics, along with the delineation and evaluation of possible challenges for future research. Further, I attempt to find ways of representing these different kinds of privation by means of modern logic and semantics. To this end I work primarily with the conception of John N. Martin, and his use of so-called scalar predicates, but also with the V. Svoboda’s interesting concept of the requisiteness of property. In conclusion I mention some unresolved questions which are connected to the theory of privation.
Tato studie je rozdělena do tří hlavních částí: První pojednává o postavení sociálních reprezentací v systému současné psychologie a možnostech jejich využití pro současnou vědu a výzkum. Druhá se snaží vysvětlit okolnosti jejich vzniku a popisuje filosofickosociologické kořeny této teorie. Třetí část tohoto článku zkoumá jejich formální strukturu. Teorie sociálních reprezentací nikdy nebyla statickým a hypotetickým konstruktem, ale vždy se snažila pružně přizpůsobit stále se měnícímu kontextu reality. Sociální reprezentace jsou myšlenkami v pohybu, jsou to dynamické a otevřené fenomény a jejich koncept je formován a transformován spolu s měnícím se kontextem. Teorie sociálních reprezentací pomohla transformovat sociální psychologii na postmoderní vědeckou disciplínu, která překračuje hranice mezi psychologií, sociologií, filosofií, lingvistikou, teorií systémů a kulturní antropologií. Sociální reprezentace jsou souborem organizovaných a strukturovaných poznatků na úrovni základního společenského systému. Činí pro nás realitu srozumitelnou, bezpečnou a dávají nám možnost snadněji se v ní orientovat a sdílet ji s ostatními. and This study is divided into three main parts: The first is about position of social representations in the system of present psychology and possibilities of their use for present science and research. The second is trying to explain background of their origin and describes philosophical-sociological roots of this theory. The third part of this paper explores their formal structure. Theory of social representation has never been statistic and hypothetical construct, but has ever been trying to adapt flexibly to always changing context of reality. Social representations are ideas in movement, they are dynamic and open phenomena and their concept is formed and transformed together with the changing context. Theory of social representations helped to transform social psychology into postmodern science, which exceeds borders between psychology, sociology, philosophy, linguistics, theory of systems and cultural anthropology. Social representations are collection of organized and structured knowledges at the level of basic social system. They make the reality clear and safe for us. They give us possibility to orientate in reality easier and to share it with others.