Císařský, hlavní sál. Zachovány jen zlomky původní bohaté ikonografie. Postavy římských (a německých) císařů. Proklamace kontinuity panovníků od antiky po současnost, oslava panovníků habsburského rodu.Tento typ výzdoby má kořeny v římské literatuře (Suetonius). Rekonstrukce ideového plánů, původně se výmalba skládala ze tří sérií: A. 6 (nebo 16?) postav panovníků s příslušnými osobními impresami, B. čtyři emblémy v supraportách, C. 54 emblémů v okenních výklencích. Z panovníků lze rekonstruovat pouze 3. A) Albert II. habsburský (ruka v brnění držící šíp a hesla TOLLE MORAS. Inspirace v Terziových imagines gentis Austriacae (zrcadlově převráceně). Dále jen části obrazů. B). asi Rudolf II. (zachován orel se šípem v pařátu a devízou ADSIT. C). Petr IV., král Aragonie, Valencie a Baleárských ostrovů (zeměkoule s korunou a žezlem nad nimi holubice Ducha sv. a text TE GVBERNATORE. Emblémy v supraportách dnes nedochované (pouze fragm. textů a) ERICULA (?) a POTENTISSIMVS AFFECTVS AMOR (toto podle Vergilia, Aeneis, Andrea Alciati použil jako mottop č. 105 Emblemat) Emblém ve čtvrté supraportě s mottem ASSIDVITATE (podle S. Pertasancty, De Symbolis Heroicis Libri IX., Antwerpiae, 1634, zobrazuje Jásona držícího zlaté rouno, tím poukazuje k emblémům v předsálí). Dále emblémy podle knihy Impres "z muzea Ottavia Strady" vydané poprvé v Praze v letech 1601 -1603. (1) Holubice Ducha sv. se srdcem a korunou COR PRINCIPVM IN MANV DEI EST, (2) Palma s břemenem zavěšeným na jedné z větví INCLINATA RESVRGO, (3) Sloup s překříženým mečem a křížem IN FIDE ET IVSTITIA FORTITUDO, (4) Věž větrů VNDIQUE FRVSTRA, (5) Slunečnice (měsíček?) otáčející se za sluncem NON INFERIORA SECVTVS, (6) Ruka s mečem nad hořícím oltářem HIS GRAVIORA .Další opět podle Petrasancty: (1) Zápalná šňůra s mottem VIVIT AD EXTREMUM jkao "Symbolum constantiae in benevolentiam inter amicos vel coniuges"; (2) Kameny a páka s mottem SVB PONDERE LEVIS, (3) asi fontána s mottem EXTULIT ET SVSTINET. Další emblém s mottem VICTRIX FORTUNAE SAPIENTIA podle předlohy v knize Rollenhagenově z roku 1611. Poslední jen nápis EX MILLIEBVS VNVS (vzor nezjištěn). Okřídlená zeměkoule s hadem, mečem a dvěma vavřínovými větvemi., Šroněk, Konečný 1995#., and Vlček 2000#, 203-208.
Předsálí hlavního sálu paláce. Emblém s mottem. Úder ocílky o křesadlo s mottem ANTE FERIT QUAM FLAMMA MICET. Evidentně podle Francesco Terzio, Imagines Gentis Austriacae ,1558 (Impresa). Emblém vztažen k Řádu zlatého rouna (V.E. Lobkowicz od roku 1643), Šroněk, Konečný 1995#., and Vlček 2000#, 203-208.
Předsálí hlavního sálu paláce. Emblém s mottem. Polena plápolající v krbu s mottem NEC PROPE NEC PROCUL. Evidentně podle Francesco Terzio, Imagines Gentis Austriacae ,1558 (Impresa)., Šroněk, Konečný 1995#., and Vlček 2000#, 203-208.
Hlavní sál - jídelna, 19 polí s figurální výzdobou. Výjevy na stropě ve štukových rámech: 2. Hostina pozemšťanů., Šroněk, Konečný 1995#., and Vlček 2000#, 203-208.
Výmalba paláce hlavní sál a předsálí (Fabián Šebastián Václav Harovník), štuky (Giovanni Battista Galli). Výzdoba: triumfální průvod římských, Caesarových, legií- vojevůdce na voze, vojáci nesou model brány dobytého města, v čele ukořistěný slon. Na stropě hlavního sálu Apollon a Múzy, Parnas; Olympané; Ganymed, Únos Evropy, Apollon a Dané, Venuše a Adonis, putti roční doby - podle starších dobových grafických předloh. Šroněk-Konečný: Emblémy s mottem podle Impres (Imagines gentis Austriacae, 1558, Francesco Terzio). Malby v sálech navazují na listy Mantegnových triumfů Caesara, Pražské paláce 1973#, s. 24, 139, obr. 22, 23; Šroněk-Konečný 1995, s. 433-441., and Vlček 2000#, 203-208.