Dějiny Spolku pro zaopatření a zaměstnání dospělých slepců v Čechách 1832-1857 a Klárova ústavu slepců jím zřízeného. Životopis Aloise Klara (1783-1833), jeho zakladatele. Pamětní spis k 25. výročí trvání Spolku pro zaopatření a zaměstnání dospělých slepců v Čechách (1832-1857) obsahuje chronologii činnosti spolku včetně založení a postavení budovy ústavu (čp.131 Malá Strana, Klárov 3) s popisem budovy i kaple sv. Rafaela (s. 40-46), návštěv mecenášů a církevních hodnostářů a životopis zakladatele spolku Aloise Klara, který je pohřben na Malostranském hřbitově (s. 52 i s rytinou náhrobku). Výkazy o hospodaření spolku a ústavu, přehled členů spolku (i zesnulých) od jeho založení do r. 1857. K ústavu patřila zahrada na Opyši vedle věže Daliborka (srov. rytina za s.14). Německé oslavné básně k uvítání urozených návštěv ústavu i k oslavě 25. výročí Spolku. Pět rytin a jedna barevná litografie v přílohách zobrazují sochu sv. Václava, poprsí hraběte Chotka, jakýsi biblický výjev (bez textu, snad z kaple sv. Rafaela), ústavní zahradu na Opyši nad Starými zámeckými schody, portrét Rosiny Klarové, rozené Schönové, manželky zakladatele ústavu. Barevná litografie ve frontispisu zachycuje vnitřek kaple sv. Rafaela a druhy práce slepců v ústavu.
Přibližný popis cyklu gotických portrétních fresek českých panovníků ve Starém královském paláci na Pražském hradě, zničeného požárem Malé Strany a Hradu roku 1541. Na základě rozboru a srovnání tří rukopisů chovaných v době vydání studie (r. 1896) v c. k. Dvorní knihovně ve Vídni autor popisuje portréty českých knížat a králů od Přemysla Oráče po Ludvíka Jagellonského, které vznikly na popud Karla IV. (jako pendant k portrétním bustám v triforiu chrámu sv. Víta) a které byly doplňovány o vyobrazení pozdějších českých králů až po Ludvíka Jagellonského včetně. Jedním z rukopisů je žádost nejvyššího královského číšníka Jana z Házemburku a na Budyni o restaurování dotyčných portrétních fresek zaslaná roku 1538 králi Ferdinandu I. Žádost obsahuje kresby fresek (jako jejich "kopie") a opisy latinských nápisů, které se pod freskami nacházely. Autor přetiskuje textovou část žádosti a přidává svůj komentář a pět jejich reprodukcí v přílohách.