Zweiter Theil, Die Theorie der Erscheinung oder die physischen Gesetze. Enthaltend die allgemeinen Gesetze des Äthers und Ponderabelen ind die besonderen Gesetze des Lichtes, des Schalles, der Wärme, der Elektrizität und der physiometrischen Vibration, sowie die Theorie der Sinne, inbesondere des Geschichtes, des Gehörs, des Gefühls, des Geschmackes und des Geruches, von Hermann Scheffler., KČSN, Mit 14 Figurentafeln, and Obsahuje přívazek : Kritisch-polemischer Prospekt zum zweiten Theile der Naturgesetze mit Bemerkungen über den heutigen Stand der Naturwissenschaften / Hermann Scheffler
Zweites Supplement zum zweiten Theile, Das Wesen der Elektrizität, des Galvanismus und Magnetismus, von Hermann Scheffler., KČSN, Mit 3 Figurentafeln, and Přívazek k : Wärme und Elastizität / Hermann Scheffler
Erster Theil, Die Theorie der Anschauung oder die Mathematischen Gesetze. Enthaltend die allgemeinen Gesetze der Zahl und die besonderen Gesetze des Raumes, der Zeit, der Kraft, der Neigung und des Triebes, von Hermann Scheffler., KČSN, and Mit 4 Figurentafeln
Vierter Theil, Die Theorie des Bewusstseins oder die philosophischen Gesetze. Enthaltend die Gesetze der Vernunft, der Phantasie, des Selbsbestimmungsvermögens, des Gewissens und des Entfaltungsvermögens, von Hermann Scheffler., and KČSN
Komentované vydání Stavebního řádu královského hlavního města Prahy, sousedních měst (Karlín, Smíchov, Žižkov, Vinohrady) a okolních obcí, platného od 18. května 1886. "Nový stavební řád pro královské hlavní města Prahu a její předměstí: města Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady, Žižkov, dále pak obce Košíře, Střešovice se Střešovičkami, Břevnov s Tejnkou, Dejvice, Bubeneč, Libeň, Troja, Vršovice, Nusle a Pankrác, Michle a Podolí. Platný od 18. května 1886. Ke všeobecnému užití se zvláštním ohledem na potřeby praxe a s formuláři vysvětlen Dr. Juliem Nejedlým." - Jedná se o stavební řád platný pro téměř celou plochu tzv. Velké Prahy (od 1. 1. 1922), při čemž "královským hlavním městem Prahou" se rozumí Praha I.-VI., a to komentovaný rakouský říšský zákon č. 40/1886 ze dne 10. 4. 1886, stavební řád pro Prahu, s platností od 18. 5. 1886, jímž se novelizoval stavební řád z r. 1862.
Stručné dějiny kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze a popis jeho slavnostního vysvěcení na kostel pražské vojenské posádky roku 1916. První písemná zmínka o kostele sv. Mikuláše pochází z roku 1273 jako o farním kostele. Za třicetileté války po uvedení emauzských benediktinů se stal chrámem klášterním. Benediktini jej nechali přestavět v barokním slohu Kilianem Ignácem Dienzenhoferem. Klášter i s kostelem byly roku 1785 zrušeny (s. 13) a nakonec jej získalo město Praha, které jej roku 1868 pronajalo ruské pravoslavné církvi. Tato církev se stala rakouské monarchii po vypuknutí 1. světové války nepřátelskou a byla roku 1914 z kostela vypovězena (s. 15). Následuje popis znovuvysvěcení kostela (r. 1916) a jeho vzhledu jako chrámu posádkového. - Knížka je doplněna 12 fotografiemi kostela.