Svědectví očitého svědka o vývoji politické situace v Praze v březnu a dubnu v revolučním roce 1848. Očitý svědek popisuje vnitropolitickou situaci v Praze v revolučním roce 1848, a to od 11. března do 9. dubna.
Sborník příspěvků k dějinám německé Pražské obchodní akademie v letech 1856-1906 seznamuje s jejím statutem, organizačním řádem, vyučovacími předměty i vědeckou činností profesorů a profesemi jejích absolventů. Kniha v úvodu seznamuje s prvopočátky obchodního školství na Karlově univerzitě (po r. 1348). Následuje popis okolností založení školy (s. 11-23) a chronologický přehled událostí akademie v letech 1856-1906, řazený podle jejích ředitelů do tří kapitol (s. 24-78). Kniha pokračuje textem Organizačního statutu Pražské obchodní akademie (s. 79-116) a popisem vyučovaných předmětů od založení ústavu (s. 117-146). Stěžejním studijním předmětům jsou věnovány samostatné kapitoly: směnárenství (s. 147-155), účetnictví a obchodní korespondence (s. 156-173), matematika (s. 174-177), kupecké počty (s. 178-180), obchodní zeměpis (s. 181-188), dějiny obchodu (s. 189-192), nauka o národním hospodářství (s. 193-198), obchodní a živnostenské právo (s. 199-205), přírodopis (s. 206-211), fyzika (s. 212-217), chemie a zbožíznalectví (s. 218-229), výuka moderních jazyků a těsnopisu (s. 230-247). Závěr publikace tvoří chronologické tabulky představenstev a kuratorií školy i jejích profesorů (s. 249-270), bibliografie vědeckých prací profesorů školy, uveřejňovaných v jejích výročních zprávách (s. 271-272) a přehled absolventů školy (v l. 1859-1905) s udáním jejich soudobé profese.
Pruská nacionalistická kritika národnostních bouří proti rakouským Němcům v Praze od listopadu 1897 do února 1898. V Lipsku vydaná kniha podrobně líčí reakce rakouského Říšského sněmu a Pražanů na sesazení rakousko-uherského ministra hraběte Badeniho, který se snažil o prosazování slovanských jazyků v těch částech monarchie, v nichž Slované převažovali. Po stručném nástinu interpelací slovanských poslanců v rakouském sněmu (mj. i dr. Podlipného) následuje kritika pražského primátora JUDr. Jana Podlipného, který si "dovolil" odmítnout pozvání na instalaci nového rektora pražské německé univerzity dr. Ulbricha (listopad 1897), dále komentovaný překlad Podlipného projevu na pražském magistrátu, který prý byl - podle anonymního autora knihy z bismarckovského Německa - podnětem k následujícímu rabování německých institucí a obchodů a k fyzickému napadání německých studentů. Vytloukání oken ve Německém divadle (nyní Státní opera; 27. 11. 1897, s. 21), napadnutí studentské hospody buršáckého spolku Carolina ve Štěpánské ulici (27. 11. 1897, s. 22-23). Dne 30. 11. prý byly vytloukány kavárny Continental, Central a Monopol, paláce Aehrenthalský (na rohu Václavského nám. a Štěpánské) a Clam-Gallasův (v Husově), sanatorium dr. Blocha v Žitné ulici. Dále jsou v knize kritizovány články v Národních listech, naopak chváleny jsou příspěvky v pražských německých listech Die Politik, Prager Tagblatt, Bohemia. Dne 1. 12. byla napadána - po několika provokatérských činech, jak kniha přiznává - sídla německých buršáckých spolků Germania, Schlaraffia a německá tělocvična v Mariánské ulici (dnešní Opletalova).