Adresář královského hlavního města Prahy, Vyšehradu, Karlína a Smíchova z roku 1859 uvádí adresy jejich obyvatel, majitelů domů řazených podle čísel popisných, advokátů, lékařů, lékárníků a nemocnic, úřadů, firem, náboženských a kultuních organizací. První ročník adresáře Prahy, zabírající území Starého a Nového Města, Malé Strany, Hradčan a Josefova, i jmenovitě uvedených předměstí (Vyšehrad, Karlín a Smíchov) je rozdělen do pěti oddílů. Prvý (s. I-1 -I-226-I) přináší adresy abecedně řazených majitelů domů. Druhý (s.II-1 -II-43) přehled majitelů domů řazených podle čísel popisných (v rámci jednotlivých čtvrtí a předměstí), seznam farností, abecední seznam pražských ulic a náměstí a abecední přehled domovních znamení s odkazy na čísla popisná. Třetí oddíl (s. III-44 - III-52) obsahuje dle jmen abecedně řazené seznamy advokátů, notářů, lékařů (včetně veterinářů), lékárníků, obvodních porodních bab a léčebných ústavů. Čtvrtý oddíl (s.IV-53 -IV-96) podává adresy zemských i městských úřadů, obchodních i kulturních spolků a společností (i s jejich předsedy a zakládajícími členy), seznam obchodních, továrních a živnostenských firem v celém jmenovaném území (zapsaných u c.k. Obchodního soudu v Praze). Poslední, pátý oddíl (s. V-87 -V-107) uvádí adresy civilních, vojenských, městských a obecních úřadů, veřejných i soukromých škol, vzdělávacích i charitativních institucí (včetně židovských), adresáře vydavatelství německých i českých novin a časopisů (včetně zodpovědných redaktorů a periodicity) a seznam hotelů, pivnic, vináren, kaváren, cukráren a zahradních restaurací, řazený dle čtvrtí a předměstí.
Kytička německých i českých básní na oslavu Františka Josefa I. a jeho ženy Alžběty s divadelní hrou o Praze. Na s. 109-200 je uvedena divadelní hra Popelova dcera odehrávající se v Praze v 7. stol.
24. svazek Divadelní biblioteky Jaroslava Pospíšila obsahuje Fričovu dramatickou báseň Břetislav Bezejmenný, jejíž děj se odehrává v roce 1130 za vlády Soběslava I.
Životopis norimberského kovolijce Jakoba Daniela Burgschmieta (1796-1858), který ulil sochu Karla IV. na Křižovnickém nám. a sochu maršála Radeckého na Malostranském nám. v Praze. Jakob Daniel Burgschmiet pocházel ze starého rodu norimberských sochařů. Knížka seznamuje v chronologickém pořadí se všemi Burgschmietovými bronzovými sochami a sousošími a se všemi adresami jeho ateliérů v Norimberku. V letech 1848-1849 odléval sochu Karla IV. pro Křižovnické náměstí (s. 21) a v téže době i pomník maršála Radeckého pro Malostranské náměstí (s. 23-24). Po Burgschmietově smrti byl Radeckého pomník osazen na Malostranské náměstí roku 1858 firmou Burgschmiet-Lenz (s. 29-32). - Dvě rytiny: Burgschmietův portrét a Radeckého pomník.