Zesnulý v nice s výrazně individualizovanou fyziognomií. Pod ním putti nesou štít se znakem a monogramem zesnulého., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 260, obr. s. 375., and Jeden z prvních náhrobních reliéfů s individualizovanou fyziognomií.
Zesnulý zobrazen v edikule. Nápis gotickou minuskulou, v archivoltě humanistickou kapitálou. Dole dva putti drží štít se znakem., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 259, obr. s. 373., and První edikula na Olomoucku.
Zesnulý je zobrazen vleže. Na sobě má antikizující zbroj a kulatý antický římský štít, vedle něj sedí spící genius s uvadlou ratolestí v ruce., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 286, obr. s. 383., and Zesnulý je zbrojí a a géniem smrti připodobněn k antickému Římanovi patrně v souvislosti o humanistické fikci o založení Olomouce Juliem Caesarem a Moravanech jako potomcích Markomanů.
Zesnulý v rytířské zbroji, fyziognomie výrazně individualizována, ačkoliv reliéf vznikl 16 let po smrti zobrazeného., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 259, obr. s. 274., and První náhrobní reliéf s individualizovabnou fyziognomií.
Náhrobek rodiny Riedel - Horstentreuovy. Na kamenném soklu, opatřeném patkou a korunní římsou, je na přední straně nápis se jménem rodiny. Na tomto podstavci je umístěna socha mladé ženy, možná antické bohyně, zobrazena v mírně podživotní velikosti stojící v kontra postu. Postava je oděna do zřasených vícedílných šatů. Levou ruku má pozvednutou. Ruka je v zápěstí ulomena a chybí, takže nevíme, zda-li něco držela nebo vyjadřovala nějaké gesto. Pravá ruka, držící knihu, je rovněž ulomena, je volně položena vedle sochy. Po pravé straně je umístěna stojící tyč, která je ve vrcholu ulomená, takže nevíme čeho násadou byla. Před pravou nohou postavy je umístěn kamenný blok zpracovaný jako přírodní kámen. Památka se dochovala v poškozeném stavu, levá ruka je v zápěstí ulomena a ztracena. Pravá ruka je ulomená, zachovala se a leží u nohou sochy. Hůl - násada je zlomen a ztracena. Socha je pokryta nestejnoměrnou vrstvou nečistot a řasou. Z dochovaného stavu není možné určit, koho postava zobrazuje. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 34
Náhrobek rodiny Weeberovy. Popis: Hrobní místo je oploceno kovaným plůtkem. Plocha je zakryta kamennými deskami. Desky, které zakrývají hrob jsou ozdobeny nízkými reliéfy. Celý hrob je orámován rostlinným dekorativním motivem, desky jsou ozdobeny motivem přesýpacích hodin, dvěma helmami s rostlinnými ratolestmi a božím okem v egyptském stylu. Náhrobek je pojat jako portál v antikizujícím stylu, do jehož vstupu je umístěna nápisová deska. Po stranách desky jsou dva kanelované sloupy, opatřené hlavicemi, nesoucí masivní trojstupňový překlad. Horní polovina desky je zpracována jako nízký reliéf, na němž jsou zobrazeny dvě nahé mužské postavy, mezi kterými stojí urna, ze které vyrůstá strom. postavy drží rostlinou girlandu. Na urně je nápis se jménem rodiny. Pod reliéfem se nacházejí nápisy se jmény a daty zesnulých. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 37
Na svrchní straně tumby je zobrazen zenulý ve zbroji, v rozích jsou erbovní štítky. Fyziognomie je silně individualizována. Na bocích tumby okřídlení putti s kartušemi a znaky, kteří jsou velice podobní obdobnému motivu na zámeckém portálu. and Hrubý 2003#, 122.
Dva okřídlení putti drží rolverkovou kartuš se znakem zavěšeným na stuhách., Hrubý 2003#, 128-129., and Práce je evidentně dílem italského sochaře. Proporce a postoje putti s jednou nohou na špičce, podání fyziognomie se zvýrazněnými víčky, i způsob zobrazení stuhy odpovídá zobrazení putti na pražském Belvedéru (putto na 6. pilíři západního průčelí a putto na 9. pilíři severního průčelí pražského Belvedéru, 1537-1550).
Zesnulý ve zbroji se modlí v kleče v edikule se sloupy ze dvou k sobě obrácených kuželek., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 262, obr. s. 375., and V českých zemích první doklad spojení nápisu a výzdoby, jež obé odkazují na antické vzory. Náhrobní nápisy oslovující jménem zesnulého kolemjdoucího jsou v antickém Řecku doloženy od 6. století před Kristem. Další novinkou je, že datum úmrtí již není uvedeno podle církevního kalendáře. O sloupu ve tvaru dvojitých baněk srov. Jaroměř, křtitelnice.
Zesnulý je zobrazen v graficky naznačené nice, je ve zbroji, s rukou na rukojeti meče a štítu., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 269, obr. s. 378., and Obličej je individualizován fyziognomickými rysy i účesem.