Na severní stěně mezi oknem do nádvoří a komínvým tělesem byl nalezen fragment malby krajiny se třemi muži, na horizontu jsou vysoké zasněžené hory, před nimi město s věžemi. Krajina byla zobrazena rovněž ve špaletě okna na jižní straně sálu. Krajiný rámec hraje důležitou roli i v obraze Samsona a Dalily na východní stěně sálu. and Hrubý 2003#, 52, 55.
Na východní straně byl parapet mostu opatřen reliéfním vlysem, datum dokončení mostu je na destičce, kterou drží okřídlený putto umístěný na nalevo (tedy na východní straně) od vstupního portálu. Na první desce zleva je lev bojující s groteskním delfínem, dva groteskní delfíni jsou rovněž na třetí desce. Na osmé desce je groteskní muž (Tritón). and Hrubý 2003#, 150-154.
Kresba (25, 7 x37, 9 cm): Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor. Nad Venuší letí puto s věncem. Napravo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, pravici na štítu, na zemi přilba a kopí. Nalevo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V levém dolním rohu říční bůh, napravo v pozadí skupina nahých postav. and Kopie Aachenovy přípravné kresby k obrazu v Douai z roku 1588.
Kresba perem (19,2 x 14,4 cm): nalevo Parrhasios a Zeuxis (oba vousy, pláště, jeden z nich má baret), živě gestikulují obráceni k sobě, před nimi obraz chlapce s hrozny, k nimž se slétají ptáci. Za malíři další postavy., Konečný 1988#., Fučíková 1997#, I/142., Fusenig 2010#, s. 142., and Kresba byla inspirována historkou o sporu mezi slavnými řeckými malíři Zeuxidem a Parrhasiem, kterou zaznamenal Plinius v knize Kapitoly o přírodě/ Naturalis historia (35, 65-66). Později se Aachen k anekdotě vrátil obrazem chlapce s iluzivně podanými hrozny: Wien, KM, Chlapec s hrozny (mladý Bakchus nebo Amor).