Rytina: Deukalión (antikizující zbroj, plášť přes hlavu) a Pyrrha (plášť přes hlavu) za sebe házejí kameny, které se mění v děti s korunami a mitrami. V pozadí kruhový antický chrám se sochou bohyně Themis, na podstavci reliéf s obětí, před chrámem zapálený oltář., Neumann 1974#, č. 188., and Před chrámem je verš z Ovidiových Proměn (1, 411-412) : saxa missa viri manibus faciem traxere virorum/ kameny hozené m užem tvář mužů na sebe vzaly (překlad F. Stiebitz). Škréta se inspiroval výjevem Deukalióna a Pyrrhy v ilustrovaných vydáních Ovidiových proměn. Stejná kompozice s kruhový hrám se sochou bohyně v pozadí se v knižních ilustracích objevuje již po polovině 16. století. Rytina je třetí ze sedmi ilustrací k universitní disertace Jana Antonína Losyho z Losynthalu, kterou obhájil v Praze roku 1668. Ilustrace oslavují císaře Leopolda I. a jeho snoubenku Markétu Španělskou, která měla přinést vytouženého dědice. Ovidiův verš tu dostává dynastický vyznam, obnova lidstva je odvislá od obnovy habsburského domu, kamny hozené Deukaliónem a Pyrrhou/ Leopoldem a Markétou "mají tváře mužů" (dědiců). Všechny děti zrozené z kamenů proto mají na hlavě odznaky světské nebo církevní moci.
Olej na plátně (108,5 x 95 cm): plešatý stařec (vavřínový věnec na hlavě, psací brko za uchem, antikizující oděv, na krku zlatou medaili na řetězu) sedí u stolu opírá se o svitek s nápisem FINIS.CORONAT.OPVUS, na svitku je postavený kalamář. Levou rukou stařec na nápis ukazuje., Togner 1999#, s. 28, č. 3., and Brzy po dokončení díla byl Abbiati z biskupových služeb propuštěn, což mohl ironicky anticipovat tento obraz i jako jeho protěšek, Filosof II. Text na svitku "Konec korunuje dílo" odkazuje na velké dílo, za něž byl filosof doměněn slávou (věnec) a bohatstvím (zlatý řetěz).
Olej na plátně (109,5 x 95,5 cm): vousatý stařec (plášť přes hlavu) drží pod paží knihu a v rukou pásku s nápisem HONOR.VIRTUTIS.PREMIUM. Na stole před ním kalamář a pero., Togner 1999#, s. 30, č. 4., and Brzy po dokončení díla byl Abbiati z biskupových služeb propuštěn, což mohl ironicky anticipovat tento obraz i jako jeho protěšek, Filosof I. Nápis lze číst ve smyslu: sláva je odměnou za ctnost (schopnosti, zásluhy). Klíčem k interpretaci obrazu je patrně plášť přehozený přes hlavu na znamení smutku, na plášti zakrývající filosofův spánek je zlatá medaile, symbol jeho hmotného ocenění.
Olej na plátně (101 x 72 cm): nahý Faun (kůže přes ruku) před sebou drží košík s ovocem, z něhož si bere vedle něj stojící Bakchantka., Togner 1999#, s. 273 č. 269., and V kroměřížské sbírce od roku 1800. Jedná se o kopii podle Rubensova originálu, který je dochován v rytinách a dílenské kopii (Salzburg, Residenzgalerie). Na kopii je podepsán jinak neznámý Johannes Paur.
Nástěnná malba ve štukovém rámu. Figurální scéna v oblaku. Zleva sedící postava Minervy, na hlavě přilba s chocholem, vpravo vousatý stařec (Rozvaha), drží knihu, na které sedí sova s roztaženými křídly, je obklopený párem lvů se dvěma vlky. Při dolním okraji štukového rámu latinský nápis. and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 48.
Kniha, vydaná 1646 v Římě, Giovanni Battista Ferrari, 4 knihy Hesperides, /sive/ de malorum aureorum /cultura et usu/ libri quatuor, v ní mnoho ilustrací od Pietra da Cortona, Cornelis Bloamaert, Camillo Cungio, Goyrand. Mythologické postavy, scény. Mohly sloužit jako předlohy.
Nástropní malba, figura sedící ženy, do pasu odhalená, kolem těla vlajícíc drapérie, v rukou drží plán zámku, kolem poletují putti. and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 37, 25.