Neorenesanční budova (dnes budova pojišťovny, "Holland Biztosító székháza") původně navržená architektem Kallinou, s balkonem nad portálem, který nesou postavy dvou svalnatých nahých mužů (autor Leó Fessler), stojících na soklech zdobených lvími hlavami. Postava na levé straně drží v ruce jablko., Medvey, 1939, s. 59; Déry 1991, s. 60; Török 1997, s. 127., and V tomto případě může být naznačena souvislost s řeckým mýtem, v němž hraje spolu s Atlantem roli i Herkules, jehož atributem byl lev (lví hlavy na soklech). Patrně jsou zde zobrazeny obě postavy současně. Atlás byl původně podle řecké mythologie Titán, který držel na svých plecích sloupy podpírající nebeskou klenbu. Krátce jej zastoupil Herkules (postava držící jablko), když mu Titán pomáhal získat jablka Hesperidek. Socha v podobě Atlanta tvořila již od antiky architektonický opěrný prvek. V pozdějších slohových obdobích byl Atlás a Herkules jako architektonický sochařský prvek vzájemně zaměňován.
Český text libreta v úpravě J. H. Böhma. Téměř realistický příběh z dob francouzského direktoria o svatbě Clairetty, dcery madame Angot, o jejíž budoucnost se po smrti její matky společně postarali pařížští trhovci. Lecocqova opereta zazněla poprvé na jevišti divadla Theatre des Fantaisies-Parisiennes v Bruselu 4.12.1872. Česky poprvé v Prozatímním divadle v Praze 4. února 1875. V tomto překladu bylo dílo uvedeno později i v Národním divadle, kde mělo premiéru 24.3.1895.