Vila, dvoupodlažní stavba v zahradě, výzdoba na fasádě hlavní třídy i bočních ulic Bajza a Munkácy Mihály. Hlavní průčelí - karyatidy nesoucí balkon, ve cviklech oken prvního patra tři dvojice soch: žena s miskou a hadem (Minerva Medica); vousatý muž, vedle něho leží fasces (Právo (?)); žena s květinovým věncem a květy v klíně (Flora); žena s klasy a ovocem (Ceres - Úroda); muž v přilbě s palmovou ratolestí (Mír); žena s přeslicí (Práce). V průčelí do Bajza utca dívka s amforou zdobenou dionysovským průvodem (patrně pozdější doplněk fasády), v průčelí do Munkácsy Mihály utca žena s věncem v ruce (Flora (?)., Medvey 1939, s. 64; Déry 1991, s. 60., and Alegorické zobrazení spravedlnosti a práva je patrně inspirováno antickou tradicí římské kolonie Británie, kde byla Minerva Medica ztotožněná s keltskou Sulis. Tato bohyně měla mimořádnou moc uzdravovat, ale také dát obecně věci do pořádku (dosvědčit bezpráví, usvědčit zloděje a nalézt ztracené předměty).
Původně židovský "Karmel košer penzion", stavebníka Friedmanna Józsefa. Na fasádě směřující ho hlavní třídy je nad okny 1. patra reliéfní vlys běžící po celé šířce fasády převážně se sedícími a ležícími figurami různých, převážně vodních bytostí, božstev a putti (Neptun a Amfitríté, říční božstva, okřídlený mladík s důtkami a trubkou, tritóni, putti). and Antické výjevy skupinového reje byly spojovány s mořskými a říčními božstvy (mořský a říční thiasos), nebo s Dionýsem. Tato vyobrazení byla typická pro výzdobu sarkofágů; ikonografii převzalo renesanční sochařství a také je časté na novorenesančních fasádách obytných domů jako symbolické vyjádření bohatství a hojnosti.
Původně židovský "Karmel košer penzion", stavebníka Friedmanna Józsefa. Na fasádě směřující ho hlavní třídy je nad okny 1. patra reliéfní vlys běžící po celé šířce fasády převážně se sedícími a ležícími figurami různých, převážně vodních bytostí, božstev a putti (Neptun a Amfitríté, říční božstva, okřídlený mladík s důtkami a trubkou, tritóni, putti). and Antické výjevy skupinového reje byly spojovány s mořskými a říčními božstvy (mořský a říční thiasos), nebo s Dionýsem. Tato vyobrazení byla typická pro výzdobu sarkofágů; ikonografii převzalo renesanční sochařství a také je časté na novorenesančních fasádách obytných domů jako symbolické vyjádření bohatství a hojnosti.
Nárožní nájemní dům (A MÁV Nyugdijintézeti berház). Obě průčelí jsou bohatě zdobena (festony, vázy, rostlinné ornamenty, figurální motivy). Dekorace vytvořil Lajos Rauscher a figury Bertalan Székely, malíř, který patřil k nejvýznamějším soudobým uherským umělcům. Mezi zdvojenými okny prvního patra jsou v nikách ženské alegorické postavy v antické drapérii: mladá žena se snopem v pravici a obilnými klasy v levé ruce (Zemědělství); žena v pancíři, v pravé ruce kopí, u pasu meč, v levé štít, na hlavě přilbici (Vojenství); žena drží v pravé ruce globus, v levé kružidlo (Věda); žena držící v levé ruce kaduceus, na hlavě okřídlená čelenka, na nohou okřídlené boty (Obchod); ženská postava s rolverkovým štítem v levici (Historie), žena s konvicí v pravici a v levé ruce za zády drží (?) (Obezřetnost ?); žena držící v levé ruce zrcadlo (Pravda); žena s přeslicí a vřetenem (Píle); žena stojí na vodním netvorovi (Odvaha ?); žena držící před obličejem divadelní masku (Klam); další dvě ženské postavy bez atributů (?)., Gábor 2002, s. 40, and Budova, včetně výzdoby fasády, je typickým příkladem stavby ve stylu paláce toskánské renesance. Ženské postavy představují Ctnosti a Nectnosti a různé alegorie zemědělství, vojenství, obchodu a historie.
Neorenesanční budova (dnes budova pojišťovny, "Holland Biztosító székháza") původně navržená architektem Kallinou, s balkonem nad portálem, který nesou postavy dvou svalnatých nahých mužů (autor Leó Fessler), stojících na soklech zdobených lvími hlavami. Postava na levé straně drží v ruce jablko., Medvey, 1939, s. 59; Déry 1991, s. 60; Török 1997, s. 127., and Atlás byl původně podle řecké mythologie Titán, který držel na svých plecích sloupy podpírající nebeskou klenbu. Krátce jej zastoupil Herkules (postava držící jablko), když mu Titán pomáhal získat jablka Hesperidek. Socha v podobě Atlanta tvořila již od antiky architektonický opěrný prvek, Atlás a Herkules byli vzájemně zaměňováni.
Neorenesanční budova (dnes budova pojišťovny, "Holland Biztosító székháza") původně navržená architektem Kallinou, s balkonem nad portálem, který nesou postavy dvou svalnatých nahých mužů (autor Leó Fessler), stojících na soklech zdobených lvími hlavami. Postava na levé straně drží v ruce jablko., Medvey, 1939, s. 59; Déry 1991, s. 60; Török 1997, s. 127., and V tomto případě může být naznačena souvislost s řeckým mýtem, v němž hraje spolu s Atlantem roli i Herkules, jehož atributem byl lev (lví hlavy na soklech). Patrně jsou zde zobrazeny obě postavy současně. Atlás byl původně podle řecké mythologie Titán, který držel na svých plecích sloupy podpírající nebeskou klenbu. Krátce jej zastoupil Herkules (postava držící jablko), když mu Titán pomáhal získat jablka Hesperidek. Socha v podobě Atlanta tvořila již od antiky architektonický opěrný prvek. V pozdějších slohových obdobích byl Atlás a Herkules jako architektonický sochařský prvek vzájemně zaměňován.