"Lasst uns heute ein neues Liberec bauen, ein besseres Liberec!" Urbanistische Wandlungen in der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts am Beispiel von Reichenberg/Liberec.
Podle recenzentky kniha přináší spoustu poznatků o organizování pomoci uprchlíkům před nacismem v předválečném Československu, přibližuje fungování a atmosféru uprchlických táborů a působivě seznamuje s řadou konkrétních lidských osudů. Chybí jí však snaha o celistvou interpretaci, zevšeobecňující závěry a také komparativní záběr. Významně narušuje mýtus první republiky jako bezpečného přístavu pro uprchlíky, přitom však nekompromisní kritikou státních restrickí bezděčně vytváří opačný mýtus, který by byl nepochybně relativizován srovnáním s poměry v dalších evropských zemích ve třicátých letech. and This work, according to the reviewer, provides a great deal of information about the organizing of aid to refugees of Nazism in pre-war Czechoslovakia. It also describes the operation and atmosphere of the refugee camps and movingly acquaints the reader with a number of actual life stories. It fails, however, to provide a unified interpretation, general conclusions, or a comparative picture. Importantly, it debunks the myth that the First Republic of Czechoslovakia was a haven for refugees. With its uncompromising criticism of the restrictions implemented by the Czechoslovak state, however, the work unconsciously creates a contrary myth, and would undoubtedly have been more balanced had it also attempted to compare Czechoslovak policy with that in other European countries in the 1930s.