Kresba perem (30,9 x 20,8 cm): Marsyás připoutaný ke stromu s rukama zdviženýma nahoru, Apollón před ním klečí a stahuje mu kůži z těla. Pod Marsyem leží na zemi sýrinx. and Fučíková 1967#, I/178
Rejstříky vedené pro každý rok, obsahují skutečný výběr berně ve městě podle jednotlivých ulic. Zápisy na přední stránce, zadní bývá zpravidla prázdná a je vyhrazena pro sumář podle stanovených částí města (summa prima — summa nona). Závěrem přichází Summa in civitate, peněžní souhrn vybrané berně ve městě. Druhá část každého rejstříku je vyhrazena pravidelně pro výdaje (exposita) z příslušné berně (jde o výdaje berníků, poslům, bibalia apod.).
Kresba (18, 3 x 152, cm): nahý Perseus (přilba, plášť) s hlavou Medúzy a mečem v rukou, nohu na těle Medúzy., Fučíková 1979#, s. 503., and Ovlivněno Sprangerovým "Triumfem Moudrosti" z doby kolem roku 1595.
Olej na plátně (209, 7 x 138, 6 cm): nahé tři Grácie tančí v obětí, nad nimi se vznášejí putti s věnci růží. Nad nimi dva putti zasypávají je květinami, levý drží ve zdvižené ruce růže a v ruce natažené dolů květiny, pravý drží ve zdvižené ruce růžový věnec a v ruce natažené dolů růži. Nalevo od Grácíí papoušek, napravo nazemi opička. Za Gráciemi arkáda obrostlá vínem, v průhledu zahradní architektura s terasou a uprostřed s ktuhovým pavilonem., Fučíková 1997#, I/14., and V pražském rudolfinském umění časté téma, patrně alegorie rozkvětu, hojnosti a míru charakterizující vládu císaře Rudolfa II. Bohyně Aglaiá (Zářící), Eufrosyné (Blaženost) a Thaleia (Thálie- Rozkvět), dcery Jupitera, byly personifikací půvabu, krásy a slavnostního veselí. V antickém Římu velmi často zobrazované sousoší tří vzájemně propletených Grácií, z nichž střední je zobrazená zezadu, bylo v 16. století známé především ze sousoší se sbírky Piccolomini, které bylo od roku 1502 v Pise.
Kostel Fr. Serafinského, do interiéru přenesen oltář původně z kostela v Krásném Studenci, 1605, od F. Dietricha st. and Umělecké památky Čech, 1977, s. 252