Pískovcová socha: nahý Merkur (okřídlená čapka) odlétá s dopisem, který si tiskne na hruď, Amor mu přivazuje k noze křídla., Poche 1965#, 122., and Socha byla do roku 1947 na zámku ve Štiříně, kam byla zakoupena z usedlosti V. J. Rotta v Šárce, pochází patrně z nějakého pražského paláce. Vzorem nebyla antická socha ale bronzová soška, kterou Francois du Quesnoy vytvořil kolem roku 1600 pro antickou sbírku Giustiniani jako protějšek antické bronzové sošky Herkula (srov. Boudon-Machuel 2005, 29, 90-96). Rytina sošky se objevila v roce 1636 v albu antické sbírky Giustiniani jako jediné moderní dílo, sošku nakreslil také J. von Sandrart a rytinu začlenil do druhého dílu Teutsche Academie poublikovaného v roce 1679. O sošce se rovněž zmínil Bellori ve svém díle Vite de' pittori z roku z roku 1672 (Bellori 2005, 233). Originál, který vytvořil Francous du Quesnoy, se nedochoval, ale je známa celá řada odlitků a variant, soška Merkura a Kupida byla v 18. století nesmírně populární a často byla napodobována, protože tehdy byla považována za antické dílo (srov. Lingo 2007, 36), autorství du Quesnoye bylo znovu objeveno až na začátku 20. století.
Pískovcová socha: nahý muž ("Hektor") nese na zádech mrtvolu mladíka ("Troila")., Poche 1965#, 122., and Socha byla do roku 1947 na zámku ve Štiříně, kam byla zakoupena z usedlosti V. J. Rotta v Šárce, pochází patrně z nějakého pražského paláce. Socha je volnou kopií antického originálu, který byl nalezen v Římě, v Caracallových lázních. V době objevu byla socha opatřena hlavou s portrétními rysy císaře Commoda a byla považována za zobrazení Commoda jako gladiátora. Socha byla v letech 1550-1787 na dvoře paláce Farnese v Římě, v letech 1796-1826 byla převezena do Neapole, kde je dnes vystavena v archeologickém muzeu (srov http://mora.sns.it/index3_ricerca_opere.asp?Lang=ENG s.v. Ettore e Troilo).
Pískovcová socha: Diana (měsíční srpek nad čelem, toulec se šípy na zádech) s pootevřenými ústy, s pláštěm omotaným okolo těla, levou rukou si zdvihá plášť, pravicí se opírá o pařez., Poche 1965#, 122., and Socha byla do roku 1947 na zámku ve Štiříně, kam byla zakoupena z usedlosti V. J. Rotta v Šárce, pochází patrně z nějakého pražského paláce. Překvapením pootevřená ústa a gesto, s nímž si zakrývá klín pláštěm, ukazuje na souvislost s Aktaiónem, který bohyni překvapil při koupeli, socha tvořila patrně dvojici s Aktaiónem, který je dnes rovněž v Hartigovské zahradě Pražského hradu a patrně pochází ze stejného místa.
Výzdoba stropu hlavního schodiště paláce (postaven 1669-1682): figurální scéna v oblacích - svržení Titánů. Uprostřed Jupiter s blesky, kolem něko v mracích shromáždění bohové a Titáni útočící na Olymp., Poche, Preiss 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001., and Alegorické vyjádření boje s Turky.
Sosoší Herkula s Hydrou na zahradním průčelí., Poche, Preiss 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001., and Socha osazena v zahradním průčelí 1746.
V prvním patře nástropní a nástěnná malba. Proti vchodu mezi okny Diana (lukem), po pravé straně Merkur (okřídlená čapka), po levé straně Athéna (helmice, pancíř, kopí). Nad postavami malovaná obdélná pole s figurální výjevy. Na stropě nad okny putti s medailony, v nich hlavy umělců, vědců a filozofů s nápisy - MICHAEL ANGELUS BO A?, APOLONIVS.F, VITRVIVS ARCHITECT, POSIDONIOS?, XERXES F.I., ??ERVS POE, PHIDIAS SC, EVCIDES. Na stropě nad vchodem Smrt Archimeda (oslava oddanosti Vědě), po pravé straně vchodu Verpasián prohlíží plán colossea (alegorie Architektury), proti vchodu po levé straně Apellés portrétující Alexandra Velikého (alegorie Umění), po pravé straně Orfeus a zvířata (alegorie Hudby). Pod výjevy putti s atributy vztahujícími se k alegoriím (Architektura: putti se zahradním náčiním - hrábě, rýč, věnec, květiny; Věda: astronomické přístroje; Umění: putti opracovávájící hlavu sochy; Hudba: putti s hudebními nástroji - loutna, píšťaly). Na stropě Apollón ? drží sistrum, rozhazuje květiny, sedí na Pegasovi, kolem putti s girlandami.
Poche, Preiss 1973#, 67, 97, 166, obr. 51-53., Preiss 1997#, 22-25., Vlček 1999#, 261-264., and Bitevní scéna na stěně zahradního schodišťového parteru od V. V. Reinera z roku 1730 (Bitva Římanů s barbary, dnes nedochovaná), byla v roce 1797 zakreslena Antonínem Machkem (kresba je dnes nezvěstná).