Separát z dvousvazkové publikace rakouského historika a topografa "Císařství Rakouské" ze 40. let 19. stol. obsahuje část pojednávající o dějinách, zeměpisu a památkách Prahy.
Pamětní spis o předání bývalého kláštera dominikánů na Malé Straně v Karmelitské ulici 6 (č. p. 387) četnickým kasárnám r. 1855. Dějiny kláštera i rakouského četnictva s rytinami. Na místě původně do r. 1124 stávala synagoga (s. 3), r. 1303 zde byl založen klášter dominikánek u sv. Anny, které r. 1313 přesídlily do původně templářského kláštera na Staré Město (klášter s kostelem sv. Vavřince a sv. Anny u Anenského nám.) a téhož roku tam přesídlily cisterciačky (s. 4) a změnily zasvěcení kostela na sv. Maří Magdalénu. Za husitských válek byl klášter vypleněn a až r. 1608 byl předán dominikánům, kteří původně sídlili u Karlovy ulice (na místě jejich kláštera vystavěno jezuitské Klementinum). Ti zde sídlili až do r. 1783, kdy byl klášter zrušen. Druhá kapitola (s. 15-22) pojednává o přestavbě kláštera pro účely četnických kasáren, kdy byly do kostela vestavěny pavlače. Třetí kapitola (s. 23-60) líčí dějiny, poslání a organizaci c. a k. rakouského četnictva, založeného r. 1849. Kniha je provázena rytinami kostela, kláštera, půdorysů pater kasáren, rytinovými reprodukcemi freskové výzdoby kasáren a podobiznami vybraných četnických velitelů. V budově sídlil ve 40.- 90. letech 20. století Státní ústřední archiv, od r. 2004 Muzeum české hudby.