Pískovcový reliéf: nalevo malý Herkules zabíjí hada klackem, napravo Herkules bojuje s Hydrou., Vlček 1996#, 185-188., and Herkulův boj s Hydrou byl druhým z jeho slavných činů, o němž psal už Hésiodos ve Zrození bohů (theog. 314-318), kde je také uvedeno, že Hydra byla Junonou předurčena, aby Herkula zabila. Tato okolnost spojuje Herkulův boj s Hydrou s událostí, při níž se vůbec poprvé projevilo jeho hrdinství, totiž zabitím hadů, které na něj Junona poslala v době, kdy byl ještě kojencem. Explicitně obě události spojuje Seneca, když ve hře Šílící Herkules píše, zabitím dvou hadů se malý Herkules připravil na boh s Hydrou (Hercules Furens, 220nn). Braun nezobrazil malého Herkula, jak hady rdousí holýma rukama, což byla konvence v antické literatuře i výtvarném umění, kterou převzali i pozdější evropští umělci. Braunův malý Herkules nesedí, jak by to odpovídalo jeho věku, ale stojí a ubíjí hada klackem. Tato odchylka od zavedené praxe byla zjevně motivována Braunovou snahou provázat dospělého Herkula s Herkulem-dítětem: dítě je zobrazeno jako zrcadlový obraz dospělého hrdiny.
Dnes činžovní dům s restaurací,. Stavebník pův. hrabě Vincenc Mansfeld-Fondi, pak Pavel Jindřich hr. Mansfeld-Fondi, dnešní přestavba 1735: František Ignác Prée a asi F. M. Kaňka. Sál s freskami od Pietra Scottiho (figury) a Gio.B.Zaista (architektura), asi 1736, Olympští bohové. Ve dvoře kašna se sochou Neptuna asi z dílny A. Brauna, kol. 1736. Zadní trakt přestavěn 1854.(Blažíček, Dílo, 172, 362). and Poche, Preiss 1973#, 77, 176, obr. 71, 72
Na průčelí budovy, na soklech kolem štítových vikýřů střechy, jsou umístěny čtyři sochy habsburských panovníků., Blažíček 1976#, 145., Vlček 1996#, 370-372., and Ferdinand III., Leopold I., Josef I. a Karel VI. Na atice jsou dvě kopie (Karel VI. a Leopold I., J. Hendrych a J. Laštovička, 1985-1990). Braunovy originály dvou z nich - jsou v pražském Lapidáriu).
Olověná socha (240 cm): nahý Atlás (plášť přes rameno) stojí vzpřímeně, na zádech nese sférický astroláb, který drží oběma rukama (pozlacená země a hvězdy). and Plastika má olověný plášť na železné konstrukci, uvnitř plastiky byla objevena cínová destička se sdělením, že Atlas s armilariem byl na Astronomickou věž umístěn v roce 1723 na přání Františka Retze, provinciála české jezuitské provincie v letech 1718–1730 a rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy v období 1723–1724.
Pískovcová plastika ženy, u levého boku drží oběma rukama roh hojnosti. and Kopie plastiky ze špitálu v Kuksu, kde tvořila Štědrost jednu z řady ctností, které byly umístěny na terase. Na podstavci v Praze je umístěna tabulka s chybným názvem alegorie (plastika označena jako Trpělivost).
Tapiserie, vlna a hedvábí (355 x 493 cm). Figurální kompozice v krajině s architekturou paláce v pozadí. V popředí sokl s vázou, nad ním baldachýn a skupina postav. Vpředu Amor a Vernuše a Cérés, Psýché s Merkurem, vlevo Jupiter a Juno, za nimi Minerva, dále Vulkán, Diana s nymfou a Kyklópové se zbrojí., Blažková 1975#, č. k. 37., and Merkur přivádí Psýché na Olymp. Autorem předlohy je patrně Jan van Orley, podle jeho návrhů byla série o sedmi kusech tkána celkem třikrát (Josse Vos, Peter van der Hecke). Ispirací byl Apuleův příběh, který v roce 1669 přepracoval La Fontaine (Les amours de Psyché et de Cupidon).