Chronologické líčení den po dni revolučních událostí v Praze od svatodušního pondělí 12. 6. do 21. června 1848. Stavění barikád, bombardování Prahy, boj studentů. V pondělí 12. června 1848 byla sloužena od 11 hodin dopoledne pro Slovany na Koňském trhu mše sv. Neozbrojení účastníci se rozešli směrem ke Staroměstskému nám., bylo však do nich v Celetné ulici před Generálním velitelstvím stříleno. Proto postavili 13. 6. několik barikád (v Celetné, u řetězového mostu /nyní Legií/, u Karolina, u Klementina v Karlově ul.). Koňský trh /Václavské nám./ a Ovocná /28. října/ byly obsazeny vojskem. Rakouský generál Windischgrätz již 11. 6. obsadil s kulomety Vyšehrad, Petřín, Opyš a Letnou. Z těchto bodů nechal 15. 6. střílet na Prahu, protože obyvatelé (čeští i němečtí) nechtěli barikády zbourat. Vyhořely Staroměstské mlýny na Novotného lávce a další objekty na Starém Městě. Teprve 21. 6. vyšly v Praze opět noviny a život se vracel do normálních kolejí. Na svátek Božího Těla 22. 6. bylo však zakázáno konat venkovní procesí. Bylo celkem 51 mrtvých a 181 zraněných (sr. s. 28).
Krátké pojednání a metodika k výuce a provozování gregoriánského chorálu určené chrámovým zpěvákům, varhaníkům nebo sbormistrům charakterizuje liturgický zpěv podle římského ritu při mši a některých částech oficia. Tištěno švabachem. Zajímavou součástí je stručný přehled obecné teorie zpěvu v otázkách a odpovědích.
Svědectví očitého svědka o vývoji politické situace v Praze v březnu a dubnu v revolučním roce 1848. Očitý svědek popisuje vnitropolitickou situaci v Praze v revolučním roce 1848, a to od 11. března do 9. dubna.
Chronologicky řazené životopisy primátorů Starého Města pražského v letech 1547-1783 a staroměstských starostů po spojení pražských měst (r. 1784) v letech 1784-1867 se stručným přehledem staroměstských starostů v 15. stol. Kniha z pera archiváře města Prahy a známého českého básníka vychází z archivních pramenů, citovaných v poznámkách. Některé z pramenů se do současnosti nedochovaly v důsledku požáru Staroměstské radnice v květnu 1945. Starostové Starého Města pražského obdrželi 24. září 1547 titul "Primas", z něhož bylo časem odvozeno slovo "primátor". V životopisech primátorů a starostů jsou zdůrazňovány důležité události v dějinách Starého Města, ke kterým buď došlo v době jejich správy města, nebo které oni sami podnítili.