Letohrádek zvaný Červený dům. dvoukřídlý renesanční palác s loggií, 1583, V západním průčelí patrové arkády a sgrafita - ornamentální dekorace imitující antické architektonické detaily (perlovec, vejcovec), lovecké výjevy, fiktivní portréty, Interiér 1. patro nástropní malby před 1591. V roce 1883 nedopatřením zničeny fresky v 1. patře.
Věž s arkádovým ochozem -válcový dřík pročleněn plošnou architektonickou sestavou, doplněnou terrakotovými detaily a figurálními malbami, obtočen kontrastujícím pásem ochozu - jehož plastické sloupy se světle odrážejí od temných jímek arkádových oblouků, korunován užším prstencem s nikami. and Krčálová 1986#, s. 19.
Dvoupatrový dům, dříve hotel, dnes čínská restaurace v 1. patře. V bývalé hodovní síni v 1. patře a na stěnách schodiště malby kol. 1576. and Poche 1977#, s. 219.
Lunetová římsa - italská renesance ji převzala z římské architektury, v Čechách se stala jednou z nejcharakterističtějších složek renesančního stavitelství. Nástěnné malby and Krčálová 1986#, s. 18-19.
Figurální scéna v krajině. Střed kompozice tvoří postavy Venuše s Amorem a Paris se zlatým jablkem v pravé ruce, za Paridem Merkur. V popředí zleva za závěsem bohyně Eris, v ruce drží srdce, dále postavy bohyně Juno a Minerva, sedí zády k divákovi, u jejích nohou štít s tváří Medúzy, v ruce kopí. Vpravo ležící socha - postava vodního božstva se džbánem, z něhož vytéká voda, patrně personifikace Cebrena., Radostová, 2017, I/1, s. 243-246., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Olej na plátně (118 x 160 cm). Scéna v krajině, v popředí vpravo ležící socha říčního boha, vlevo štít s hlavou Medúzy. Vpravo nad sochou Paris, Venuše a Merkur, vlevo Minerva a Juno, za ní Eris s jablkem., Vacková 1989, 176-177, 213., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Výmalba věže malíř Bartoloměj Beránek-Jelínek figurální motivy, míněny jako sochy, štětcem doplněny architektonické stavební články. Věž byla ve své době velmi obdivována (zmiňuje se o ní Balbín 1679)