Třetí svazek "Dějin husitského zpěvu", který v prvním vydání r. 1907 tvořil druhou část knihy nazvané "Počátky husitského zpěvu", zabývá se Husovou reformou kostelního zpěvu, zejména uvedením lidového zpěvu do kostela. Nejedlý upozorňuje na rozdíly v názorech na duchovní zpěv u jiných hlasatelů reformace a u Husa, který ocenil význam zpěvu, očištěného od všech nešvarů nedbalého vyslovování a komolení, jako součásti bohoslužby. Jednotlivé kapitoly díla jsou věnovány písním Husovým, Jeronýmovým, soudobé duchovní písni české i latinské, časové písni a popěvku, sporům o lidovou píseň kostelní. Dílo je doplněno osmi přílohami s nápěvy a texty písní k probrané látce a dvěma výňatky z traktátů M. Mikuláše Stoera ze Svídnice, sepsaných na obranu lidového zpěvu kostelního.
Druhý svazek "Dějin husitského zpěvu" (Předchůdci) nesl v r. 1907 původně samostatný název "Počátky husitského zpěvu". Autor v něm prozkoumal všeobecné podmínky rozvoje lidové písně duchovní, dále vokální hudbu v době prvních kacířů a kazatelských předchůdců Husových; zabývá se skladatelskou školou českou v souvislosti s reformním hnutím na pražské universitě a liturgickým zpěvem v Betlémské kapli. Nakonec probírá názory světských stavů na hudbu té doby, zejména Štítného, všímá si písní dvořanských, žákovských, koled a j. Dílo doplňují dvě hudební přílohy a čtyři rejstříky: textů a nápěvů, jmenný, věcný a rukopisů.
"První část knihy nás pak převede teprve k pravým otázkám genetickým (od smrti Husovy do příkrého rozštěpení stran po r. 1417 a před r. 1419). Zde budeme sledovati onen vývoj jak po stránce teoretické, v níž objeví se nám M. Jakoubek ze Stříbra jako pravý teoretik husitství i pro náš obor, tak po stránce praktické, v níž poznáme nejeden popud, jenž vyšel ze starší liturgie, vedl však důsledně k formám zcela novým, a to logicky k formám táborským. Druhá část knihy věnována proto táborství jako pravému důslednému pokračování předešlého vývoje. Nebudeme tu ovšem míti na mysli jen tábory v nejkrajnějším smyslu stranickém, nýbrž celý živel radikální, jenž právě svou liturgií a svým zpěvem činí skutečnou jednotku. Prostota táborské mše jest společná všem těmto stranám a směrům. Zato jejich písně přecházejí i do stran jiných, liturgie podstatně jiné." (Z předmluvy autorovy.)
"Dějiny husitského zpěvu" jsou rozvrženy do 6 knih: 1. Zpěv předhusitský. 2. Předchůdci, 3. Jan Hus, 4. Táboři, 5. Strany pražské. 6. Husitské zpěvy. Toto dílo, jehož 1. svazek vyšel r. 1904 a poslední 1913 je výsledkem více než desetileté vědecké práce. V 1. dílu (Zpěv předhusitský) všímá si autor liturgického zpěvu od jeho počátků až po reformu Arnošta z Pardubic, umělého zpěvu, zpěvu dramatického a na závěr lidového zpěvu světského a lidové písně duchovní. Jako přílohy jsou připojeny skladby Mistra Záviše, sekvence Jana z Jenštejna, plankt Panny Marie, české zpěvy velikonočních her 14. století a Jana z Holešova traktát o písni "Hospodine, pomiluj ny". Rejstřík textů a nápěvů, jmenný a rukopisů.
Historická monografie podává po úvodním přehledu od nejstarších dob důkladný rozbor pražského obchodu v letech 1550-1620. Líčí jeho rozmach v tomto období, zkoumá, jaké místo zaujímala Praha v evropském obchodu, sleduje rozsah a ráz pražského obchodu podle jednotlivých druhů zboží, jeho organisaci, rozklad cechovního zřízení, vznik obchodního kapitálu, příliv cizinců, které lákaly velké obchodní možnosti, vznik pražského patriciátu. Výklad je podložen bohatým archivním materiálem.
Dílo vzniklo za spolupráce literárně vědné sekce Slovanského ústavu v Praze a katedry slavistiky při filologické fakultě Karlovy university. Je prvním českým souborným zpracováním dějin polské literatury a opírá se o nejnovější přehodnocení jednotlivých postav, děl i celých období. V jednotlivých částech je pojednáno o literatuře epochy feudalismu (počátky, rozkvět a úpadek šlechtické literatury), o literatuře doby rozkladu feudalismu a nástupu kapitalismu (vláda Stanislava Augusta, pád polského státu a první revoluční výbuch, šlechticko-buržoasní revoluce), o literatuře epochy kapitalismu (rozkvět kritického realismu, období imperialismu až k první svět. válce) a o literatuře Polska buržoasního a socialistického.