Dignissimo Patrono Suo Gratiosissima Exhibita a J.J.E. de et in W., Jedná se o soupis novel a deklaratorií, tedy právních aktů, jimiž se prováděly novelizace a korekce zemských zřízení v Čechách a na Moravě. Weingarten vždy uvádí jednotlivá ustanovení ze zemských zřízení, číslo jejich novelizace v podobě novely nebo deklaratoria a poté odkaz na literaturu, kde se lze s daným právním aktem seznámit. Odkazuje především na svoje práce, přičemž devět svých děl uvádí v číslovaném soupisu hned na začátku tisku., Na zadním přídeští ex libris Johanna Jacoba Weingartena., Text ve dvou sloupcích, kustody, signatury, linky, vlysy, koncová viněta, bez číslování., and Přívazek k signatuře 36.312-36.314
Terakotové bozzetto (28,8 cm): polonahá Aurora (hvězda na čele) hledí vzhůru, v levé ruce pochodeň, v pravé draperii a kytici růží. U nohou kohout., Kudělka 1996#, 357 č. 111, 112., and Kamenná socha, která byla podle bozzetta vytvořena, je na původním místě, v parku slavkovského zámku. Aurora s pochodní v ruce rozhazující růže byla společně s kohoutem zobrazována už od renesance.
Palác Černínský, Heřman Jakub hrabě Černín z Chudenic pozval Rossiho, 1696 návrhy, nerealizováno. Bohatá perspektivní iluze prostoru, ještě renesanční. and Poche 1973, s. 149.
Na strobě mnohofigurální scény, v nichž byli Althanové zobrazení v podobě antických hrdinů., Hosák 1981#, 259-261., and Sál předků, architekti Fischer z Erlachu (1656-1723) nebo Domenico Martinelli (1650-1718), zbudován pro Jana Michala z Althanu, dokončen 1695.
Nástěnná malba na kupoli stropu sálu. V oblacích vůz tažený čtyřspřežím, vůz řídí žena s odhaleným poprsím sedící na kozlíku, na klíně drží snop (Hojnost). Ve voze mladík a dívka. Mladík, génius rodu Althanů, je nahý v rozevláté drapérii, v levici drží plamen, v pravici žezlo, pod jeho nohama je půlměsíc. Dívka drží v levici caduceus a korunu v pravici. V oblacích poletují čtyři géniové? s trubkami, na nichž je upevněn praporec rodu s erbem. Z trubek vycházejí latinské nápisy (v překladu: zásluhy hrdinů / jsou cestou ke slávě / a cvičení ve ctnostech / je cestou k poctám). Pod koly vozu dvě postavy neřestí - Hloupost a Závist. and Samek 2003#, 105-109, obr. 96,
Nástěnná malba. Scéna v krajině, v popředí Herkules, na zemi leží kyj, zápasí s Nemejským lvem. V průhledu vpravo lernská hydra, vlevo nad Herkulem v oblacích Jupiter a personifikace větrů, v oblacích se vznáší Herkules se štítem, na něhož útočí stymfalští ptáci., Samek 2003#,, and Herkules zde splývá se Samsonem (Herkules lva na rozdíl od Samsona uškrtil, nezranitelná kůže zvířete zůstala neporušená a Herkula po jeho vítězství nad lvem chránila). Letící Herkules je personifikací Síly (V. Orlinski-Raidl in: Samek 2003, 94).
Nástěnná malba. Nahý Herkules je spalován ohněm na hranici, v pravé ruce drží kyj, nad ním ženská postava, sedí pod dvojicí sloupů, v levé ruce drží palmovou ratolest a pravicí ukazuje na hvězdy. and Samek 2003#, 77-79.
Nástěnná malba. Scéna na mořské hladině. Ve velké mušli stojí nahý Neptun s vlajícím vousem, v levici trojzubec, kolem něho nereidky s dary moře (perly a korály), tritoni s mušlemi. V dálce potápějící se loď (prapor s půlměsícem) v oblacích se vznáší génius, drží plášť, žezlo a korunu, nad ním na oblaku sedí ženská postava, na hlavě lví přilba, v levé ruce zlatá soška Athény a svitek s kresbou vítězného oblouku, u její levé nohy roh hojnosti, z něho se sypou šperky a mince., Samek 2003#, 102-104., and Malba s Neptunem, v kontextu výzdoby na stěně pod touto malbou (socha Michaela Adolfa I. z Althannu), je oslavou odvážnýých skutků a diplomatických úspěchů Michaela Adolfa I. z Althannu (narážka na porážku Turků u Lepanta).