V levém dolním rohu alegorie českých řek. Bohatá výtvarná výzdoba. mapa vyšla ve druhém vydání u Jana Fridricha Rüdigera v Norimberku roku 1742, který k mapě připojil poliometrii (ukazatel mílových vzdáleností) významných měst Českého království.
Sochařská výzdoba fasády, alegorické pískovcové busty (115 a 120 cm) nad portály průčelí na konzolách. Poprsí muže (Apollón), kolem těla drapérie, na prsou slunce, na soklu nápis DIES. Poprsí ženy (Luna) zahalené v drapérii na níž jsou vytesány hvězdy, nad hlavou ženy měsíc, na soklu nápis NOX. and Blažíček 1976#, 104-105.
Na atice paláce, po obou stranách fasády, alegorické sochy čtyř světadílů. Žena, na hlavě koruna (Evropa), drží štít se znamením koně u pravé nohy, v levé ruce drží koruny a tiáru, které podpírá putto. Mouřenínka (Afrika), nahá s pérovou čelenkou na hlavě, v pravici drží papouška, u nohou krokodýl. Žena (Amerika) ozdobená šňůrou perel, v levé ruce drží škebli?, u nohou lev. Žena v kaftanu, na hlavě vysoký homolovitý turban s půlměsícem, v pravé ruce štít se znamením velblouda., Blažíček 1976#, 104-105., and Sochy světadílů jsou inspirovány Ikonologií C. Ripy.
Pískovcový reliéf: nahý Herkules drží jednou rukou Kentaura za krk a druhou za nohu, koňočlověk se snaží sevření uvolnit, přestože již klesl na zem. Za Herkulem je strom., Vlček 1996#, 185-188., and Výjev nezobrazuje Herkula s Kentaurem Nessem, kterého zabil na dálku šípem, ale některý z hrdinových bojů s Kentaury, o nichž se zmiňuje Ovidius v Proměnách (12, 536-531).