V roce 1627 Hollar odešel z Prahy do Německa, vstoupil do služeb anglického diplomata Thomase Howarda (1585 - 1646), kde měl za úkol graficky dokumentovat jeho sbírku antik a obrazů. Ženskou bustu vytvořil za svého pobytu v Antwerpách. Busta byla sestavena v 1. třetině 17. století z římských kopií poprsí a hlavy dvou různých řeckých originálů. Toto pasticcio, od roku 1755 dochované ve sbírkách Ashmoleova muzea v Oxfordu, bylo kroužkem učenců hr. Arundela identifikováno jako portrét manželky Marka Aurelia., Antické tradice, s. 104, č.k. 88, and Faustina, manželka Marca Aurelia
Grafika (141 x 220 cm). Figurální scéna v krajině, pod stromem leží umírající Hyacinthus, nad ním se sklání Apollón. and Jeden list z ilustrovaného vydání Ovidiových Proměn (Vídeň, 1641).
Dvorní rada Rudolfa II., J. M. Wacker von Wackenfels vydal po císařově smrti ilustrovaný leták s oslavnou básní na svého panovníka. and Antické tradice, s. 90, č.k. 64
Malba na dubovém dřevě (124, 5 x 180 cm). Scéna v krajině s vodním tokem a koupajícími se nymfami a Dianou. Lovec Aktaión se psy vlevo. and Slavíček 1993#, 213-215.
Malba na měděném plechu (29 x 39 cm). Figurální scéna s Dianou a Aktaiónem v krajině., Slavíček 1993#, 241-242., and Hrabě Felix Vršovec získal před rokem 1718 ze sbírky hraběte Johanna Sept. Jörgera, Norimberk. V nostické sbírce v letech 1718-1945.
Malba na měděném plechu ( 29 x 39 cm). Figurální scéna v krajině. Vlevo, pod baldachýnem, skupina nymf a plastika říčního boha s nádobou na vodu. Jedna ze sedících nymf drží v levé ruce hřeben, v pravici zrcadlo, ve kterém se odráží tvář druhé sedící nymfy. Zády ke skupině Diana, stojí v potoce (ve vlasech perly a srpek měsíce), před ní Aktaion se psem a již rostoucím parožím na hlavě, Diana se chystá vetřelce postříkat vodou z potoka. Vpravo pětice nymf. Nad výjevem dva letící putti., Seifertová, Ševčík 1997#, s. 87, č.k. 8a., Seifertová 2001#, 68, č. k. 58., and Dílo bylo věnováno sběrateli J. S. Jörgerovi, do roku 1718 ve sbírce Felixe hraběte Vršovce, pak ve sbírce hraběte Nostice v Praze. Motiv česající se nymfy je zřejmě převzat z grafiky Aegidia Sadelera podle obrazu Josefa Heintze Diana a Aktaion (Vídeň, Kunsthistorisches Museum).
Mědiryt (45, 5 x 31, 5 cm): v popředí zápasí Herkules (lví kůže) s Antaiem. Drží Antaia ve vzduchu, aby nemohl načerpat sílu ze své matky Gaie, jež je zobrazena na zemi pod ním (v podobě kořene stromu). V pozadí bojuje Herkules se lvem., Fučíková 1997#, I/325, and Rytina podle ztraceného obrazu Bartholomea Sprangera, který rovněž posloužil jako předloha pro ilustraci Jaspera Isaca ve vydání francouzského překladu Filostratových Obrazů (Philostratus 1614).
Kresba perem (94 x 147 cm). Dvoukolový vozík, v něm sedí dvě malé děti, na klíně jednoho z nich sedí malý Bakchus, na hlavě věnec, drží v levé ruce větrník. Vedle vozíku, který táhne běžící chlapec, tančící putto s tamburínou., Neumann 1974#, 197, č. k. 104, obr. 128., Stolárová, Vlnas 2010#, VIII.1, and List vyříznutý ze štambuchu. Kresba vznikla asi v německém prostředí před cestou do Itálie, má ráz vzpomínkového záznamu ze štambuchu, odkud byla vyříznuta.
Kresba perem a štětcem (198 x 196 cm). Figurální scéna v krajině, v pozadí ruiny. V popředí sedm postav - Juno, Minerva, Amor s Venuší, která přijímá jablko od Parida sedícího na pařezu. Za Paridem Merkur, v popředí po levé straně bohyň leží říční bůh., Volrábová 2007#, 86-87., and Podle kompozice lze soudit, že se patrně jedná o návrh výzdoby dekorativní mísy.
Olej na dubovém dřevě (49 x 64 cm). Mnohovrstevnatá personifikace, hlavím tématem je zobrazení pěti lidských smyslů: zrak, chť, čich, sluch a hmat, současně však hlavních fází lidského života: mládí, zralý věk, stáří a ročních dob., Slavíček 1993#, 260-261., and Patrně získáno ve Vídni v roce 1678 do sbírky Františka Antonína Berky z Dubé (zemřel 1706), v nostické sbírce doloženo roku 1738/1739. Do NG převedeno v roce 1945.