Klenutá místnost v přízemí s imitací suchých větví (terakota) sklenutých do středového sloupu v podobě kmene stromu. Práci zadal nejvyšší kancléř Ladislav ze Šternberka, patrně dvorskému kameníkovi Wendelovi Rosskopfovi. Obdobně je pojata křtitelnice z téže doby v bechyňském klášteře, vzorem byla patrně Královská oratoř na Pražském hradě (1493)., Poche 1977#, s. 42-43., Hořejší 1979#, s. 33., and Originální záalpská reflexe antické teze o původu klenby v přírodě. Původ je patrně v Burgundsku kolem roku 1400, nejstarší doklad je zachován v Paříži (Tour Jean-Sans-Peur, bývalý Hotel de Bourgogne, 1409-1411). Antická teze, že umění má imitovat přírodu (e.g. Plinius, nat.hist. 35, 64), je v renesanci poprvé doložena u Giovanni Boccaccia, Decameron 6,5.
Rejstříky vedené pro každý rok, obsahují skutečný výběr berně ve městě podle jednotlivých ulic. Zápisy na přední stránce, zadní bývá zpravidla prázdná a je vyhrazena pro sumář podle stanovených částí města (summa prima — summa nona). Závěrem přichází Summa in civitate, peněžní souhrn vybrané berně ve městě. Druhá část každého rejstříku je vyhrazena pravidelně pro výdaje (exposita) z příslušné berně (jde o výdaje berníků, poslům, bibalia apod.).
Zesnulý v brnění stojí s praporcem, levici na meči., Homolka 1985#, obr. s. 215., and Obličej je výrazně individualizován fyziognomickými rysy i pohrdavým výrazem.